Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


42. Instituce kapitálového trhu a jejich význam

Instituce kapitálového trhu

  • finanční instituce (tj. firmy či další organizace), jejichž prostřednictvím jsou finanční prostředky subjektů tvořících úspory převáděny k subjektům, které tyto úspory využívají
  • funkce – zprostředkovávat vzájemné vztahy mezi nabídkou a poptávkou finančního kapitálu s co nejnižšími (transakčními) náklady
  • je jich mnoho např. banky, pojišťovny, investiční společnosti, penzijní a další fondy, burzy cenných papírů apod. → firmy mohou získávat finanční prostředky různými způsoby, domácnosti mohou zvolit různé finanční instituce, kam investují své volné finanční prostředky (ale tady záleží na ek. zvyklostech: např. v ČR nebo v Německu převažuje forma bankovních vkladů nebo úvěrů, v USA a VB převažuje koupě a prodej cenných papírů)
  • dělí se do dvou základních kategorií
    1. instituce spojené s trhy cenných papírů
    2. instituce plnící úlohu finančních zprostředkovatelů

Instituce spojené s trhy cenných papírů

Trhy cenných papírů

  • volné finanční prostředky jsou na nich nabízeny a poptávány přímo → jednotlivé osoby se samy rozhodují, do kterých podniků vloží své finanční prostředky
  • především trhy akcií a obligací
    • investoři (osoby ukládající své peníze přímo do podniků prostřednictvím trhů akcií a obligací) vkládají své peníze především do velkých a známých firem
    • akcie a obligace – obchodovány na burzách (zavedené a organizované trhy) a jejich ceny (kurzy) jsou zde určovány nabídkou a poptávkou
    • tituly = jednotlivé akcie
    • u titulů je poptávka závislá na očekávané ziskovosti podniku (očekávají-li investoři, že daná akcie jim v budoucnu přinese vysoké dividendy, poptávka i cena titulu vzroste; naopak očekávají-li investoři u firmy snížení zisků, kurz (tj. cena) akcie poklesne)
    • obligace většinou představují pevně zúročené cenné papíry tj. přinášejí konstantní výnos, jejich poptávka a nabídka souvisí s vývojem inflace
    • burzovní či akciové indexy informují o vývoji cen na akciovém trhu (např. Dow-Jonesův akciový index z New Yorské burzy), jejich vývoj je považován za indikaci možného vývoje kurzů akcií v budoucnosti

Primární trhy cenných papírů

= trhy nových emisí

  • trhy, na kterých se obchoduje s nově vydanými (emitovanými) cennými papíry
  • instituce, kde jsou cenné papíry prodávány investorům poprvé tj. kde je investoři získávají přímo od jejich vydavatelů
  • upisování = prodej nových cenných papírů
  • primární veřejná nabídka (initial public offering, IPO) = prodej zcela nového cenného papírů (vstup firmy na burzovní trh)

Sekundární trhy cenných papírů

  • trhy, na kterých se obchoduje s cennými papíry již dříve vydanými
  • k obchodům tady dochází mezi jednotlivými investory (či spekulanty), tj. těmi, kteří dávají před vlastnictvím daného cenného papíru přednost hotovým penězům či kteří očekávají, že kurz daného cenného papíru v budoucnu klesne, a těmi, kteří si přejí tento papír vlastnit, zpravidla proto, že očekávají růst jeho ceny či výplatu dividend
  • nemají bezprostřední vliv na financování firem, ale ceny akcií a obligací (ty se tady tvoří nabídkou a poptávkou) mohou ovlivnit možnost firmy vydat novu emisi
  • dávají vznik cenám jednotlivých cenných papírů, a tím i ocenění podniků
  • kurzy akcií (které se tu tvoří) mohou signalizovat, že firma není řízena dobře a mohou tak iniciovat její převzetí novými vlastníky; nebo se podle nich mohou rozhodovat potencionální věřitelé o nákupu firemních obligací
  • jejich fungování je důležité pro efektivní využívání kapitálových zdrojů i jejich optimální alokaci

Instituce finančního zprostředkování

  • finanční zprostředkovatelé poskytují své služby jak subjektům vytvářejícím úspory (tj. jednotlivci, domácnosti), tak subjektům, které volné finanční prostředky potřebují k financování svých reálných investic (tj. firmám)
  • jejich prostřednictvím mohou finanční investoři poskytnout své volné peněžní prostředky firmám nepřímo (např. bankovním vkladem, který banka použije na úvěr). Ale o tom, do kterých firem budou prostředky investovány, nerozhodují osoby, které úspory vytvořily, ale příslušní finanční zprostředkovatelé
  • finanční zprostředkovatelé: banky, pojišťovny, instituce kolektivního investování (tj. investiční společnosti, investiční a penzijní fondy apod.)

Banky

  • funkce: shromažďování vkladů od střadatelů, půjčování těchto vkladů firmám (či dalším subjektům) ve formě úvěrů
  • debetní úroky – banky je platí svým střadatelům (tj. svým věřitelům) z jejich vkladů
  • kreditní úroky – banky je pobírají od svých dlužníků za půjčky
  • zisk banky – rozdíl mezi kreditní a debetní mírou (! samozřejmě jen část zisků banky!)
  • ve vyspělých ekonomikách slouží bankovní úvěry hlavně k financování menších podniků nebo jako zdroje krátkodobějšího financování (velké podniky používají trh s cennými papíry)

Instituce kolektivního investování

= investiční (vzájemné) fondy

  • vytvářené investičními společnostmi
  • za prostředky, které získávají emisí vlastních cenných papírů (tzv. podílových listů), zprostředkovávají tzv. portfoliové investice
  • portfoliové investice – investice do vybraného širšího okruhu akcií a obligací
  • investor (který vložil své prostředky do podílu investičního fondu) získává podíl na výnosu z prostředků, které byly do investičního portfolia fondu vloženy
  • výhoda: oproti individuálním investicím si kolektivní instituce mohou dovolit kupovat mnoho cenných papírů (protože mají víc kapit. prostředků) a tím rozkládat riziko spojené s investováním do jednotlivých akciových titulů ⇒ investiční riziko je rozkládáno, ztráta u jednoho cenného papíru může být kompenzována ziskem u jiného
  • výhoda: investiční fondy nabízejí služby profesionálních finančních manažerů
  • v praxi ale lepších výsledků než investiční fondy dosahují indexové fondy (nakupují všechny akcie zahrnované do burzovních akciových indexů; jejich zisky kopírují vývoj celého akciového trhu)

Stádní chování investorů

  • kromě racionálních pohnutek (tvořených očekávaným vývojem ziskovosti/ztrátovosti firmy a vývojem jejích dividend) se investoři občas rozhodují tzv. stádním chováním
  • na trzích cenných papírů občas vede ke vzniku burzovních bublin
  • dochází k němu, pokud se podnětem rozhodování investorů stává chování investorů ostatních (např. rozhodnutí významného investora, kterého ostatní následují)
  • určité iracionální chování investorů
  • založeno na emocích: naději na rychlé zbohatnutí, obavě ze ztráty
  • výsledek: hromadný nákup/prodej určitých cenných papírů, který vede k rychlému růstu/poklesu jejich ceny, který pak investory podněcuje k dalším nákupům/prodejům
  • cenové bubliny = v důsledku stádního chování investorů se ceny finančních aktiv během krátké doby dostanou na nereálně vysoké hodnoty; někteří na nich mohou vydělat, pokud dané finanční aktivum včas prodají; většina na nich ale prodělá
  • burzovní krach = v důsledku stádního chování investorů ceny finančních aktiv během krátké doby prudce poklesnou

Prameny

  • Otázky 2012/2013
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code