Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


39. Chyby v ekonomickém uvažování

  • Součástí metodologické výbavy ekonomické teorie je i snaha vyvarovat se při analýze a zobecňování ekonomických jevů některých charakteristických úskalí, označovaných jako logické, nebo metodické chyby.
Dvě tendence
  • jedna tendence se snaží napodobit metody přírodních věd a považuje míru vědeckosti, exaktnosti ekonomie úměrnou pronikání matematických metod do ekonomie
  • druhá tendence, rovněž významná, poukazuje na to, že ekonomické myšlení je zcela specifický způsob myšlení a největší chybou ekonomů je napodobování metod přírodních věd

Nedodržení předpokladu neměnnosti ostatních podmínek

  • Na ekonomické jevy působí vždy více proměnných
  • Při zkoumání vzájemného vztahu dvou veličin předpokládáme, že ostatní veličiny zůstávají neměnné
  • Tento předpoklad je v ekonomii označován: ceteris paribus („za jinak stejných okolností“)

Klam „post hoc ergo propter hoc“

  • „Díky tomu, že tato skutečnost nastala po této skutečnosti, lze předpokládat, že první skutečnost způsobila tu druhou“
  • stalo se A → vedlo to k B
  • pokud je B nežádoucí: Zabránění A → nestane se B
  • ne vždy existuje příčinná souvislost mezi jevy A a B. Je tedy chybou jí předpokládat.
  • Příklad – dojde-li po změně vlády k oživení růstu NH, neznamená to, že mezi oběma časově následnými jevy musí existovat příčinná souvislost.

Chyba kompozice

  • co je dobré pro hospodářský subjekt neznamená, že to musí být dobré pro celý hospodářský celek
  • nesprávné uvažování z části na celek a naopak

Neurčitost či nejistota

  • ekonomické zákony platí v průměru → mají pravděpodobnostní charakter
  • nemusí platit pro každý jednotlivý případ

Ignorování sekundárních (vedlejších) účinků

  • vedle chtěných, přímých a zamýšlených důsledků ekonomických jevů existují i sekundární, nechtěné a nezamýšlené důsledky (občas i významnější než primární)
  • dobré úmysly ekonomických iniciativ nevedou nutně k dobrým důsledkům
  • efekt mrtvé váhy = ztráta blahobytu (pokles produkce)
  • Příklad - vlády vytvářejí daně, aby mohly financovat své úmysly (např. sociální programy) → sekundárním efektem daní je, že mění ekonomické chování, například motivaci k práci, investicím, spotřebě, úsporám a zpomaluje hospodářský růst

Příběh s rozbitým oknem

  • viz učebnice strana 25-26
  • doporučuji si přečíst v učebnici - snadno zapamatovatelný příklad, usnadňující pochopení problematiky nákladů ušlých příležitostí
  • Výtah z wiki:
    • Frédéric Bastiat popisuje majitele obchodu, kterému rozbije okno malý chlapec. I přesto, že s majitelem mnoho lidí soucítí, za chvíli začnou namítat, že rozbité okno znamená práci pro skláře, který si za vydělané peníze koupí chléb, čímž odmění pekaře, který si díky tomu bude moci koupit boty, z vydělaných peněz si potom obuvník může zakoupit další statek a tak dále. Nakonec tímto způsobem myšlení lze přijít k výsledku, že malý chlapec nebyl vinen z vandalismu, ale zapříčinil pozitivní ekonomický vývoj, který vytvořil ekonomické výhody pro každého ve městě.
    • Klam spočívá v tom, že velká část lidí vidí pozitiva způsobené potřebou koupě nového okna, ale ignoruje skryté náklady. Majitel obchodu byl nucen použít prostředky na opravu okna, a proto je nemohl použít na nic jiného. Mohl by si za ně koupit chléb, čímž by odměnil pekaře, který by si poté mohl koupit boty a tak dále. Namísto okna a chleba má však pouze okno. Dítě a rozbité okno tedy nepřineslo žádný zisk městu a navíc je ochudilo o jedno okno.

Prameny

  • Učebnice TNH (Urban, 3. vydání), str. 23-26
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code