Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


38. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu

Oligopol

  • Trh, na kterém dominuje omezený počet firem, koncentrujících velkou část produkce
  • Omezený počet prodávajících
  • Na trhu je omezený počet relativně velkých firem koncentrující ve svých rukou velkou část nabídky
    • Firmy mohou prodávat identické nebo diferencované produkty
    • Každá firma má značnou kontrolu nad množstvím produkce na trhu i jeho cenou
  • Charakteristickým znakem jsou překážky bránící vstupu nových konkurentů na trh
  • Oligopolní odvětví: výroba automobilů, zpracování ropy, farmaceutický průmysl, produkce počítačového hardwaru
  • Koncentrační poměr či koeficient – udává míru koncentrace produkce v určitém odvětví
    • Udává procentuální podíl výroby čtyř největších firem v odvětví (př. V USA 90% výroby chladniček v 90. letech ovládaly 4 firmy)
  • Bariéry vstupu na oligopolní trh:
    • Vysoké investiční výdaje spojené se vstupem do odvětví, (např. do automobilového průmyslu jsou to řádově miliardy $)
    • Utopené náklady spojené se vstupní investicí (riziko, že když to nepůjde tak o vše přijdu)
    • Překážky tvořené patentovou ochranou – aby mohli používat výrobní procesy, postupy, musí zaplatit držitelům patentů vysoké částky
    • Úspory z rozsahu výroby – problematické pro malé firmy, velké jsou schopny vyrábět produkty s nižšími náklady
    • Loajalita zákazníků – k velkým zažitým firmám, lze překonat reklamou
    • Dlouhodobé dohody existující mezi výrobci a jejich odběrateli – firmy nebudou brát od nových dodavatelů
  • Charakteristický rys – vzájemná závislost oligopolních firem
    • V rozhodování – může vést k získání většího podílu na trhu, ke spolupráci či postupu ve vzájemné shodě
    • Firma A ani B nebudou snižovat ceny, museli by ji snížit obě a to je pro ně nevýhodné.
    • Musejí očekávat, jak se zachová konkurent – hra několika hráčů, úspěch každého závisí na tazích ostatních
    • Spolupráce je pro ně výhodná, ale nedaří se udržet
  • S oligopolem úzce souvisí:
    • Cenové vůdcovství – největší firma stanoví cenu a ostatní ji následují (není nelegální)
    • Koluze – tajná dohoda o stanovení ceny > vytvoření cenového kartelu, často nelegální, přiblížení se monopolu
    • Teorie her
      • používá se k popisu a vysvětlení chování firem v podmínkách oligopolu
      • tzv. vězňovo dilema – ukazuje rozhodování dvou subjektů, jejichž výsledný stav (hospodářský výsledek) závisí na tom jakou důvěru ve spolupráci svého konkurenta budou mít
      • → dominantní strategie = strategie, která je pro hráče nejvýhodnější bez ohledu na to, jaké strategie vyberou ostatní hráči proto je pro kartely tak těžké udržet spolupráci výhodnou jako celek – firmy sledují své individuální zájmy

Smluvní oligopol

  • firma usiluje o nejvyšší zisk
  • pokud by vyráběla víc, svou celkovou produkci by vyráběla s nižšími průměrnými náklady (šetrnější k omezeným zdrojům) X firma tuto motivaci nemá (snížila by se cena)
  • firmy mohou někdy působit jako kartel – pokud 4 firmy nabízející benzín přemýšlejí, zda cenu zvýšit nebo snížit – tzv. teorie her (výhra i prohra nezávisejí na rozhodování jedné firmy ale i ostatních). Pokud jedna zvýší cenu a ostatní ji napodobí, pak vyhrají všechny, ale pokud zvýší cenu jen jedna a ostatní ne tak prohrává.
  • Míra, ve které se oligopolní trhy vzdalují od dokonalé konkurence
    • větší počet firem a vyšší obtížnost vzájemné dohody → blíží se dokonalé konkurenci
    • menší počet firem a nižší obtížnost vzájemné dohody (vytvoření kartelu) → blíží se situaci monopolu
  • snaha veřejné politiky omezovat monopolní chování oligopolu → antitrustové zákony

Monopol

  • Trh, na kterém existuje pouze jeden prodávající, jehož produkt nemá žádný blízký substitut nejvzdálenější podmínkám dokonalé konkurence
  • Jeden prodávající
  • Základní charakteristika trhu:
    • Nemožnost získat substituční zboží či služby – kupující musí cenu akceptovat, nebo se bez produktu obejít
    • Překážky vstupu na trh – trh má uzavřený charakter (překážky přírodní, technologické, legislativní-licence, patenty)
  • Je nejvzdálenější podmínkám dokonalé soutěže, nejvyšší ztráty ekonomické efektivnosti
  • Křivka poptávky je totožná s křivkou tržní poptávky
  • Dominantní postavení firmy na trhu – těžké určit,
    • Např. ESD rozhodoval o tom, jestli má dovozce banánů do Evropy monopolní pozici. Museli rozhodnout, jestli je ostatní ovoce substituentem banánů či ne.
    • Křížový koeficient cenové pružnosti poptávky slouží k posouzení monopolní situace.
      • V USA firma s 80% na trhu s celofánem se hájila tím, že křížová cenová pružnost poptávky po substitutech (alobal, voskovaný papír) je dostatečně vysoká, tak proto není monopolem
  • Cenová diskriminace – prodejce nabízí zboží různým skupinám zákazníků za různou cenu, existují různé skupiny spotřebitelů, kteří se liší ochotou platit, poskytování slev či zvyšování cen, většinou chápáno jako chování proti dobrým mravům
  • Zdroje neefektivnosti monopolních firem – selhává jejich tržní motivace, mají nedostatečný zájem o kvalitu výroby a úroveň služeb zákazníkům
  • Tradiční monopol – vyprofiluje se dominantní firma, ale z ekonomického hlediska je konkurence je možná X soud může monopol rozbít
  • Přirozený monopol – vzniká v důsledku extrémně velkých cenových bariér vstupu na trh.
    • Firmy poskytující síťově organizované dodavatelské služby – rozvody elektřiny, plynu, vody; kanalizace, kolejová doprava)
    • Nevyrábí, ale pouze distribuuje
    • Výstavba nových sítí je kapitálově velmi náročná
    • Tyto přirozené monopoly jsou regulovány státem

Důsledky

  • monopol se snaží zvyšovat svůj zisk tím, že snižuje objem produktů a tím i nákladů na jejich výrobu – vzrůstá cena, tzv. monopolní zisk (snižuje blahobyt, = forma selhání trhu)
  • firmy jsou tvůrci cen (ne příjemci) - nemá nabídkovou křivku (určuje jak cenu, tak i rozsah výroby)
  • neefektivita monopolu = monopol vždy vyrábí méně než je společensky efektivní
  • individuální snaha, mít co nejvyšší zisk – vyrábí takové množství, při kterém jsou průměrné náklady větší než by mohly být
  • selhání tržní motivace – nedostatečný zájem monopolu o kvalitu výroby a úroveň služeb (není tlačen konkurencí
  • bariéry výstupu z odvětví – „too big to fail“ příliš velké firmy, než aby je stát nechal padnout – zachraňuje je z peněz daňových poplatníků (České dráhy)
  • politické důsledky – silný monopol diktuje státu

Příčiny

  • výlučná kontrola nad klíčovými výrobními zdroji/nad vstupem na trh (např. přírodní zdroje)
  • není zpravidla zárukou trvalé monopolní pozice, stále vznikají nové způsoby výroby produktů, stávající výlučné vstupy se vyčerpávají
  • efekt úspor z rozsahu výroby = nejlevnějším způsobem obsluhy trhu je jediná firma (přirozené monopoly)
Patenty/copyright
  • podporuje nové vynálezy – často vysoké náklady na jejich vývoj + firmy musí mít motivaci (= monopolní postavení díky patentu jim poskytuje možnost získat tyto náklady zpět
  • patenty = chrání vynálezy, dává majiteli výlučné právo s patentem nakládat po určitý počet let
  • copyright (autorská práva) = chrání původní písemnou a uměleckou činnost – výlučné právo prodeje či reprodukce poskytované autorovi na určitý počet let
  • obchodní známky = značky, názvy, symboly identifikující službu, produkt či společnost – časově neomezené
Státní licence
  • stanovují podmínky pro vstup na trh, ale často vznikají jen kvůli nátlaku stávajících prodejců → poškozuje spotřebitele

Prameny

  • Otázky 2012/2013
  • Učebnice TNH (Urban, 3. vydání), str. 238-259
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code