Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


36. Hospodářský růst a jeho typy, měření a důsledky růstu

Hospodářský růst

  • zvyšování (potencionální) výkonnosti ekonomiky (množství vyrobeného zboží a služeb) v čase
  • rozlišujeme krátkodobé ekonomické výkyvy a dlouhodobý růst (růstové trendy) – teorie ekonomického růstu řeší problematiku dlouhodobého růstu, fluktuacemi HDP v průběhu hospodářského cyklu se zabývají teorie ekonomického cyklu
  • ekonomika může vyrábět a tudíž i spotřebovávat větší objem zboží a služeb → ekonomický růst je zdrojem blahobytu a růstu životní úrovně → jeden z hlavních ek. a politických cílů národních ekonomik
  • předpokladem je plné využití ek. zdrojů

Měření

  • k vyjádření míry ekonomického růstu slouží nejčastěji meziroční nebo průměrná tempa růstu ukazatele HDP vyjádřeného ve stálých cenách
  • v případě meziročního poklesu HDP (v době ekonomické recese) – hodnota růstu záporná
  • přesnějším ukazatelem může být meziroční/průměrné tempo růstu HDP ve stálých cenách na jednoho obyvatele (na hlavu, per capita) – ukazatel HDP totiž souhrnným ukazatelem ekonomické úrovně/blahobytu země
  • absolutní přírůstky ukazatele HDP závisí na jeho výši ⇒ v zemích s vyšší úrovní HDP jsou stejná tempa růstu spojena s vyššími absolutními přírůstky, než v zemích, kde je jeho úroveň nižší
    • v praxi: méně vyspělé země musí dosahovat podstatně vyšších temp průměrného růstu svých ekonomik, aby dosáhly úrovně hospodářsky vyspělejších zemí

Hospodářský rozvoj

  • dlouhodobé zvyšování ekonomického blahobytu země
  • jeho problematika se vztahuje především k chudším (rozvojovým) zemím
  • charakterizují ho i jiné indikátory než HDP – zdravotní úroveň obyvatelstva, úroveň vzdělání apod.

Důsledky hospodářského růstu

  • pozitivní – růst životní úrovně či kvality života, omezování chudoby
    • více produktů/vyšší spotřeba, lepší infrastruktura, vyšší sociální blahobyt, možnost vyššího přerozdělování ve prospěch chudých
  • negativní – kvalita života roste jen do určité úrovně, pak se může naopak snižovat, ekologické dopady
    • →snaha omezit ek. růst na úroveň tzv. udržitelného růstu
    • nerovnoměrné rozdělení příjmů, sociální dopady (stres, zločinnost)
  • kritika konzumerismu – sklon k nadměrné spotřebě stimulované umělým vytvářením potřeb
  • i růst vede ke zvyšování ek. nerovnosti mezi sociálními skupinami či státy

Udržitelný růst

  • o udržitelném růstu/rozvoji se mluví zejména v souvislosti s ochranou životního prostředí
  • jde o zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace

Zdroje (typy) ekonomického růstu

  • jedna z ústředních ekonomických otázek: Jaké faktory a procesy k růstu ek. výkonnosti země přispívají? Co je třeba pro jeho udržení či zvýšení učinit? Jak čelit negativním důsledkům, které ek. růst přináší?
  • první vysvětlení – A. Smith: Pojednání o původu a podstatě bohatství národů – za hlavní faktory považoval dělbu práce a akumulaci kapitálu
    1. zajistit plné využití ek. zdrojů, především výrobních kapacit a pracovní síly – krátkodobý ek. problém – stabilizační hosp. politika k tomu může přispět především podporou souhrnné poptávky, nástroji expanzivní finanční politiky
    2. zvýšit objem produktivních zdrojů, tj. kapitálových statků – důležitým faktorem je rozsah úspor a investic do tvorby fixního kapitálu
    3. zvyšování kvality výrobních zdrojů (technologický rozvoj, inovace, vzdělání…) – hlavním zdrojem je růst produktivity práce(především ve vyspělých ekonomikách)
  • růstu ekonomiky lze dosáhnout i vyšší kvantitou dalších výrobních faktorů – práce a přírodních zdrojů
  1. vyšší přirozený přírůstek obyvatelstva, vyšší přistěhovalectví, zvýšená ekonomická aktivita obyvatelstva (tj. zaměstnáním osob, které dosud byly ekonomicky neaktivní, prodlužování pracovní doby
  2. objevení či využití nových přírodních zdrojů
    • tyto cesty ve vyspělých zemích poměrně omezené → hlavním zdrojem ekonomického růstu se stává růst produktivity spojený s vyšší kvalitou pracovní síly a vyšším množstvím a zejm. kvalitou kapitálu

Modely hospodářského růstu

  1. neoklasický model – růst HDP je závislý na růstu kapitálu, který závisí na růstu úspor
  2. keynesiánský – stimulem růstu je rostoucí poptávka; může být vyvolán („tažen“) růstem soukromé spotřeby, zvyšováním investic podnikové sféry, růstem vládních výdajů nebo růstem exportu
  3. institucionální – je potřeba smysluplných institucí (vymahatelnost práva, soukromé vlastnictví…)

Prameny

otázky 2012/2013 (č. 28 + 132); učebnice TNH, 3. vydání, Jan Urban - str. 372 - 384

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code