Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


16. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti

Ekonomická efektivnost

  • Neboli alokační efektivnost
  • Efektivní → takové rozdělení (alokace) omezených ekonomických zdrojů mezi jednotlivé možnosti jejich využití, při kterém jednotlivec či společnost jako celek získává maximální užitek
    • Rozdělení ekonomických zdrojů je efektivní, nemůže-li jednotlivec nebo společnost zvýšit celkové uspokojení svých potřeb změnou způsobu, kterým těchto zdrojů využívá
    • V efektivní ekonomice změna použití zdrojů nemůže přinést větší užitek (lepší uspokojení potřeb)
    • Např. jednotlivec nemůže zvýšit svůj užitek, rozhodne-li se věnovat jiným činnostem, spotřebitel nebo domácnost nemohou dosáhnout vyššího uspokojení svých potřeb tím, že změní skladbu kupovaného zboží apod.
  • Mírou efektivnosti využití vzácných zdrojů je vždy vztah mezi dosaženým stupněm uspokojení potřeb (užitkem či též ekonomickým blahobytem) a zdroji, které osoba nebo společnost na jeho získání vynaložily
  • Alokační efektivita ekonomiky jako celku závisí na tom, zda společnost vyrábí právě ty druhy zboží a služeb, které lidé nejvíce požadují, zda jsou ekonomické zdroje používány tak, aby jejich přínos byl maximální, či zda zboží a služby získávají lidé, kterým přináší nejvyšší užitek

Paretova a Kaldor-Hicksova efektivnost

  • Zabývají se vztahem mezi rozsahem vyrobené produkce a způsobem jejího rozdělení

Paretova efektivnost

  • Podle italského ekonoma Vilfreda Pareta
  • Stav ve společnosti (národohospodářská situace), kdy již nelze zvýšit ničí blahobyt, aniž by nebyl snížen blahobyt někoho jiného
  • Jsou-li ekonomické zdroje využívány tak, že je možné blahobyt některých osob zvýšit, aniž bychom současně blahobyt někoho jiného snížili, je daná situace označována jako neefektivní
  • Ve skutečnosti dochází zpravidla k tomu, že na změnách ve způsobu využití zdrojů někteří vydělávají a jiní prodělávají
    • Paretovo pojetí efektivnosti je poměrně striktní, neumožňuje proto posoudit, zda jsou změny tohoto druhu ekonomicky výhodné nebo nevýhodné

Kaldor-Hicksova efektivnost

  • Rozšířené pojetí Paretovy efektivnosti, použití širší
  • Snížení blahobytu určitých osob může přinést větší efektivnost ekonomiky, pokud by ty osoby, jejichž blahobyt se zvýšil, byly schopny alespoň teoreticky odškodnit osoby, jejichž blahobyt se snížil
    • Na základě této kompenzace by společnost dospěla do stavu Paretova optima, protože by se blahobyt žádné osoby nesnížil
  • Praktické využití v tzv. Kaldorových a Hicksových (kompenzačních) testech
    • Zjišťují, co by se stalo, kdyby ti, kteří na změnách vydělávají, měli ty, kteří na nich prodělávají, skutečně kompenzovat
    • Ve smyslu Kaldorova kritéria přispěje určitá změna k Paretově optimalitě ekonomiky tehdy, pokud maximální částka, kterou jsou ti, kteří na změnách vydělávají, ochotni zaplatit, je větší než částka, kterou jsou ochotni ti, kteří na nich prodělávají, přijmout
    • Ve smyslu Hicksova kritéria přispěje určitá změna k Paretově optimalitě tehdy, pokud je maximální částka, kterou jsou ti, kteří na změnách prodělávají, ochotni nabídnout těm, kteří na nich vydělávají (k tomu aby změně zabránili), je menší než minimální částka, kterou jsou ti, kteří na nich vydělávají, ochotni přijmout (jako „úplatek“) za to, že změně předejdou
    • → Hicksův test vychází z perspektivy těch, kteří na ni prodělávají; Kaldorův test vychází z prosperity těch, kteří na nich vydělávají
    • → Jsou-li obě tyto podmínky splněny (je splněno tzv. Kalder-Hicksovo kritérium), pak navržené změny ekonomiku posouvají k Paretovu optimu
  • Kaldor-Hicksovo kritérium se používá v tzv. ekonomii blahobytu
    • Ta se zabývá tím, jak různé ekonomické činnosti, projekty či změny přispívají ke zvýšení ekonomického blahobytu
    • Její metody – srovnávání (analýza) národohospodářských nákladů a přínosů, která hodnotí určité ekonomické projekty (např. výstavbu nového letiště) na základě srovnání celkových nákladů (např. stavebních a ekonomických) s celkovými přínosy projektu (např. zisky leteckých společností, užitkem cestujících)
    • Projekty doporučeny, pokud přínosy > náklady
    • Přínosy projektu by měly být podle Kalder-Hicksova kritéria natolik velké, aby mohli ti, kdo z nich mají prospěch (teoreticky) kompenzovat ty, kteří na nich ztrácejí
  • Problémy
    • Zvýšením celkových přínosů (například příjmů) spojených s určitou změnou je považováno za efektivní bez ohledu na to, jak je přírůstek celkových důchodů ve společnosti rozdělen
    • Předpoklad efektivity může být v rozporu se skutečností, na kterou poukazuje princip klesajícího mezního užitku, a sice že mezní hodnota peněz (subjektivní hodnota přírůstku příjmu) může být pro osoby lišící se celkovou úrovní svého příjmu různá

Otázka kompenzace

  • Základní rozdíl mezi Paretovou a Kaldor-Hicksovou efektivností
  • Paretova efektivnost – je nutné, aby se zvýšil blahobyt všech (nebo se nesnížil) X změna v hospodářství ve smyslu k efektivitě Kaldor-Hicksově nemusí nutně znamenat, že se blahobyt zvýší nebo zachová všem
  • Kaldor-Hicksova efektivnost – kompenzace nemusí být faktická, stačí, že tato možnost existuje
  • Všechny paretovsky efektivní situace jsou efektivní i podle Kaldora a Hickse, neplatí to ale naopak

Ukazatele ekonomické efektivnosti

  • Ukazatelé ekonomické efektivnosti slouží k porovnání jednotlivých firem, respektive toho, jak se svému majiteli vyplatí
Net present value
  • Net present value (Čistá současná hodnota, NPV) je kritérium, které hodnotí současnou cenu investice pomocí diskontovaných peněžních toků
  • Za předpokladu, že je cena vyšší než investiční náklady, tak se vyplatí investovat
Internal rate of return
  • Internal rate return (Vnitřní výnosové procento, IRR) je taková cena příležitosti, při které je NPV projektu rovné nule
Roční ekvivalentní peněžní tok
  • Slouží k porovnání projektů, které netrvají stejně dlouhou dobu. K tomuto využívá NPV a anuiního členu
Return on investment
  • Return on investment (ROI) je metoda, která nezohledňuje časovou cenu peněz, ale je díky své jednoduchosti velmi populární
  • ROI = zisk/náklady

Efektivita a rovnost

  • Efektivní rozdělení vzácných zdrojů nemusí znamenat, že vyrobené statky jsou mezi členy společnosti rozděleny rovnoměrně nebo „spravedlivě“
    • Z hlediska efektivnosti chceme, aby „společenský koláč“ dosáhl maximální velikosti
    • Z hlediska rovnosti chceme, aby byl „společenský koláč“ rovnoměrně rozdělen mezi její členy
  • Efektivita a rovnost jsou dva důležité ekonomické pojmy, ale i hospodářské cíle, které si odporují
    • Zvýšení ekonomické rovnosti je možné přerozdělením vytvořeného blahobytu (přerozdělováním příjmů), může mít ale za následek ztrátu části celkového ekonomického blahobytu, tím i nižší efektivnost
    • Přerozdělení omezuje odměnu za práci, která přináší vyšší ekonomický blahobyt, a tak – snížením její motivace – vede (za jinak stejných okolností) k nižší celkové produkci statků
    • Efektivní fungování ekonomiky může být naopak provázeno výsledným velmi nerovnoměrným rozdělením příjmů
    • Otázka vztahu efektivnost x rovnost (součástí mj. i otázka bohatství a chudoby a odstraňování nerovnosti) → jedna z nejdůležitějších ekonomických problémů vůbec (zabývá se jí i hospodářská a sociální politika vlád)

Prameny

  • Otázky 2012/2013
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code