Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


125. Změny rovnováhy na trhu finančního kapitálu a jejich příčiny

  • Na kapitálovém trhu může nabídka volných finančních zdrojů firmám probíhat přímo (nákup akcií a obligací) nebo nepřímo (bankovní vklad, který banka převede na úvěr pro firmu).
    • zdrojem volných finančních prostředků jsou vždy úspory (většinou domácností).
  • Roli tržní ceny sehrává na kapitálovém trhu úroková míra.
    • Vyšší úroková míra vede domácnosti k tvorbě úspor a jejích nabídnutí trhu - Firmy jsou současně motivovány k co nejefektivnějším investicím - omezí se jen na ty, jejichž výnos je vyšší než úroková míra. Zapůjčovatelé jsou při přebytku zapůjčitelných fondů nuceni hledat vypůjčovatele pomocí snížení úroků.
    • Při nižší úrokové míře je situace opačná, domácnosti jsou méně motivovány k vytváření úspor, zájem o jejich zapůjčení se však zvyšuje. Nedostatek vypůjčitelných fondů vede investory ke zvýšení jejich ceny (tj. růst úroků).
    • Pokud je úroková míra v rovnováze - nabídka zapůjčitelných fondů rovna poptávce.
  • Nominální úroková míra = peněžní výnos z vkladů (a současně cena úvěrů). Je složená z odměny věřitele za odklad jeho spotřeby a vytvoření úspor a také z části, které odpovídá budoucímu znehodnocení peněz.
  • Reálná úroková míra = nominální úroková míra očištěná od inflace. Udává reálný výnos z úspor (reálné úvěrové náklady). Nabídka i poptávka zapůjčitelných fondů jsou závislé na reálných úrokových mírách.
Změny poptávky po kapitálu
  • Poptávka po kapitálu souvisí s poptávkou po zboží a službách, při jejichž výrobě je kapitál používán.
  • Poptávka klesá v době hospodářského poklesu - snížení poptávky po zboží a službách vede formy k omezení investic do nových kapitálových statků (nová továrna) a tak nepotřebují zapůjčitelné fondy. X Opačná situace v době hospodářského růstu.
  • Změny poptávky může vyvolat:
    • Změna v ceně substitučních výrobních faktorů především mzdy. Pokud je kapitál snadno nahraditelný prací, může pokles mezd vyvolat snížení poptávky po kapitálu a naopak.
    • Daňová politika státu. Daňové úlevy poskytované podnikovým investorům - vzroste jejich motivace k investicím a tedy vzroste i poptávka po kapitálu.
Změny nabídky kapitálu
  • Při rostoucím příjmu domácností dávají domácnosti vyšší část z nich na úspory - nabídka kapitálu tak roste s růstem disponibilních příjmů domácností.
  • Měnící se spotřební netrpělivost domácností - tu zvyšuje vyhlídka na stabilní růst příjmů v budoucno naopak omezuje nedůvěra v budoucí ekonomický vývoj (krize).
  • Daňová politika státu - stát může motivovat domácnosti (daňové úlevy na úrocích a příjmech z dividend) k vytváření úspor - růst jejich nabídky.
  • vnímání rizika zapůjčení kapitálu - souvisí s hospodářskou politikou a legislativní ochranou investorů (vymahatelnost dluhů). Reakcí na zvýšené riziko investování je odliv kapitálu ze země do zahraničí.
  • Výše rozpočtového deficitu státního rozpočtu - pokud stát musí financovat vyšší rozpočtový deficit snižují se disponsibilní zapůjčitelné zdroje v národním hospodářství a dojde k poklesu investic.
    • Pokles investic v důsledku růstu státních výpůjček = efekt vytěsňování.
    • Deficit státního rozpočtu snižuje dlouhodobé tempo hospodářského růstu.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code