Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


9. Vývoj etického myšlení (filozofie) v helénském, římském a latinském období

Skepticismus – Pyrrón z Eleje (4.stol.přnl)

  • správnou teorií je ta, kterou nemůžeme poznat – příliš komplikovaná věci musíme prožívat, „cítit“
  • ukazovali na relativnost lidského poznání, na jeho formální nedokazatelnost a závislost na různých podmínkách

Epikoreismus – Epikuros (4.stol. přnl)

  • ohled na přítomnost – potřeba naučit se žít soustředit se na věci přítomné
  • materialismus – předpokladem osvobozená se od strachu z mravního očekávání
  • věřili, že jediným cílem a ctností člověka je blaho, dosahování blaha by měl člověk omezit pouze je-li to pro něj dlouhodobě nevhodné (sebedestrukce alkoholem apod.)

Stoicismus

  • Epikleton (1.stol.přnl), Seneca, Marcus Aurelius
  • shodně s Aristotelem se domnívali, že cílem člověka je eudamonia
  • vesmír uspořádala inteligentní bytost a má tedy smysl (logos)
  • uznávají realitu takovou, jaká je, člověk má podle nich přijmout, že některé věci může změnit a některé ne
    • za ty, které může změnit, má přijmout odpovědnost
    • nezáleží na výsledcích jednání, ale na dobré vůli

Eklektismus

  • filosofický směr, který si vybírá z ostatních filozofických směrů jen to co se mu právě hodí a z toho skládá vlastní stanovisko - důvodem může být nedostatek vlastní invence, ale také skeptický názor, že žádná filosofie není ideální
  • Cicero
    • spis O povinnostech
      • myšlenka přirozeného práva – povinnost dodržovat boží přikázání → odpovědnost

Novoplatonismus – Plotinos (3.stol)

  • nejedná se jen o obnovení Platonovy filozofie, ale o systém, který vedle platónské filosofie s velkou spekulativní silou shrnuje také ostatní hlavní směry antické filosofie (s výjimkou epikureismu), jakož i náboženské a mystické myšlenky, a to i orientální
  • lze jej charakterizovat jako idealistický monismus
  • Boha nazývá Plótinos Jedno, Dobro, První, Nejvyšší
    • Bůh sám aktivně nestvořil svět, vše vzniklo z nejvyšší bytosti jakýmsi vyzařováním, přetékáním, emanací, vyzařování bylo postupné, proto i dnes existují věci stupňovitě uspořádány co do dokonalosti.
  • upřednostňuje myšlení před křesťanskou morálkou
  • krása Jedinečného a Jednoho – schopno soustředit okolí kolem sebe – vyzařuje velké zářivé chvění, jež ovlivňuje okolí
  • proces EMANACE člověka – ozáření světlem Jednoho – vytváří člověka, který je sám sebou
  • záření vychází z věci hmotné a věci duchovní
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code