Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


8. Systém etických hodnot u Aristotela (blaženost - zdařilý život - životní štěstí jako ústřední hodnota)

Pro Aristotelovu etiku jsou klíčové dva pojmy: eudaimonia (štěstí, dobrý, zdařilý život, blaženost) a areté (ctnost, výtečnost, zdatnost); formálně se lidé shodnou na tom, že eudaimonia je nejvyšším cílem jejich úsilí, cílem ke kterému směřují svá jednání. Nejednotní jsou však v otázce, v čem eudaimonia spočívá a jaké formy života jsou nejlepší. Aristotelova odpověď zní: dobrý, zdařilý život spočívá v činnosti lidské duše, přiměřené charakteristickým lidským schopnostem a reprezentující co možná nejlepší stav (areté) lidské duše. Člověk disponuje racionálními i iracionálními schopnostmi duše - proto se výtečnost duše projevuje ve dvou druzích ctností (areté): racionální rozumové části duše, rozumové ctnosti a iracionální části duše, které spočívají ve správném postoji (jednání) vůči iracionálnímu usilování, emocím a touhám. Aristoteles si všímá, že mezi “populárními” ctnostmi mají zvláštní hodnotu takové ctnosti, které slouží blahu ostatních, při současném obětování vlastního zájmu - tím se v principu rýsuje i konflikt mezi vlastním úsilím o dosažení štěstí a cvičením určitých, na blaho ostatních orientovaných ctností. Tento konflikt nahlíží na základě filozofické etiky jako vyostřený: 1) úsilí o eudaimonii jako dlouhodobý a reflektovaný zájem se striktně odlišuje od krátkodobých výhod na úkor ostatních; 2) filozoficky reflektovaný pojem eudaimonie současně uznává, že do jistého stupně je blaho jednotlivce neoddělitelné od blaha společenství a blaha přinejmenším několika člověku blízko stojících osob; 3) ctnosti, chápané jako výtečnost lidské duše (areté), nejsou pouhým nástrojem pro zvýšení vlastního nebo cizího blahobytu, ale jsou hodné úsilí i pro samotné individuum, jako konstitutivní součásti eudaimonie.

* systém ctností – 2 skupiny – mravní x rozumové

  • cílem života – blaženost
    • proces hledání dobra
    • blažený je ten kdo koná dobro
    • harmonie ducha a těla předpokladem blaženosti
  • cestou k blaženosti je ctnost, která se získává učením, zkušeností, zvykem
    • ctnost je vždy mezi extrémy – štědrost mezí rozhazovačností a lakotou, odvaha mezi riskantností a zbabělostí, spravedlnost
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code