Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
tnh:pfuk:etika_v_podnikani:4 [2011/12/18 22:22]
Klára Páslerová
tnh:pfuk:etika_v_podnikani:4 [2017/05/06 18:58] (aktuální)
176.97.9.143 [Morálka a právo]
Řádek 1: Řádek 1:
 ====== 4. Vztah morálky (etiky) a práva, tj. co je minimum morálky v právu ====== ====== 4. Vztah morálky (etiky) a práva, tj. co je minimum morálky v právu ======
 ===== Morálka a právo ===== ===== Morálka a právo =====
 +
   * definice morálky viz otázka 3.   * definice morálky viz otázka 3.
-  * Někdy se lze dočíst nebo slyšet, že právo je minimum morálky.  +  * Někdy se lze dočíst nebo slyšet, že právo je minimum morálky. 
-  * Toto hodnocení pochází od rakouského právníka ​ **Georga Jellineka ​ 1886-1949**,​ rakouského právníka, ​ a státovědce,​ představitele právního pozitivismu.+  * Toto hodnocení pochází od rakouského právníka **Georga Jellineka 1886-1949**,​ rakouského právníka, a státovědce,​ představitele právního pozitivismu.
   * Tato lze říci doktrína, že právo je minimum morálky, (tato věta se více než před sto lety stala velice populární),​ představuje vztah obojího tak, že právo je podmnožinou morálky (morálka je nadřazený systém, právo podsystém, není mezi nimi rovnítko, ale tím ipso facto je každá právní norma současně i normou morální.   * Tato lze říci doktrína, že právo je minimum morálky, (tato věta se více než před sto lety stala velice populární),​ představuje vztah obojího tak, že právo je podmnožinou morálky (morálka je nadřazený systém, právo podsystém, není mezi nimi rovnítko, ale tím ipso facto je každá právní norma současně i normou morální.
   * Od tohoto teoretického nazírání na vztah obého se ale dávno ustoupilo, jednak proto, že je mnoho právních norem, které jsou morálně indiferentní (po silnici se jezdí vpravo, do procesních lhůt se nepočítá den poštovního doručení zásilky aj),a jednak mnoho právních norem se může urč. skupinám „moralistů“ jevit jako nemorální (odstranění trestu smrti, zákon o povolení umělých interrupcí).   * Od tohoto teoretického nazírání na vztah obého se ale dávno ustoupilo, jednak proto, že je mnoho právních norem, které jsou morálně indiferentní (po silnici se jezdí vpravo, do procesních lhůt se nepočítá den poštovního doručení zásilky aj),a jednak mnoho právních norem se může urč. skupinám „moralistů“ jevit jako nemorální (odstranění trestu smrti, zákon o povolení umělých interrupcí).
   * Tato doktrína možná platila za silného působení křesťanské morálky, ale ne dnes v moderních “vědeckých“ demokraciích západoevrop. typu.   * Tato doktrína možná platila za silného působení křesťanské morálky, ale ne dnes v moderních “vědeckých“ demokraciích západoevrop. typu.
-  * Ale právo se nějak musí morálky dotýkat, respektovat ji, nebýt s ní v rozporu. To by pak šlo upravit právem i velice nemorální postupy a ohrožovat hodnoty, které lidé odjakživa ctili, typicky lidský život (třeba že se v určitých situacích smí vraždit, třeba za zavražděného člena rodiny...atd.) +  * Ale právo se nějak musí morálky dotýkat, respektovat ji, nebýt s ní v rozporu. To by pak šlo upravit právem i velice nemorální postupy a ohrožovat hodnoty, které lidé odjakživa ctili, typicky lidský život (třeba že se v určitých situacích smí vraždit, třeba za zavražděného člena rodinyatd.) 
-  * V každém případě to byl náš myslitel **Emanuel Chalupný** ​ (advokát, sociolog, ale i autor literárně činný, myslitel masarykovského typu), který v roce  1929 napsal (dílo Sociologie I – V díl; Sociologie a filozofie práva a mravnosti; ​ Masaryk sociolog aj.) že jde (ve vztahu práva a morálky) o dva (různé) sociální jevy.  +  * V každém případě to byl náš myslitel **Emanuel Chalupný** ​ (advokát, sociolog, ale i autor literárně činný, myslitel masarykovského typu), který v roce 1929 napsal (dílo Sociologie I – V díl; Sociologie a filozofie práva a mravnosti; Masaryk sociolog aj.) že jde (ve vztahu práva a morálky) o dva (různé) sociální jevy. 
-  * Právo nemá morální rozměr (oponent **Jellinka**).  +  * Právo nemá morální rozměr (oponent **Jellinka**). 
-  * Právo tedy není minimem morálky.  +  * Právo tedy není minimem morálky. 
-  * Je extra mores  - mimo morálku. +  * Je extra mores - mimo morálku. 
-Regulace - viz otázka 5.+ 
 +[[http://​www.ius-wiki.eu/​tnh/​pfuk/​etika_v_podnikani/​5|Regulace - viz otázka 5.]]
  
   * souvztažnost morálky a práva je velmi významná, jelikož zrcadlí hranice mezi formální a neformální regulací ve společnosti   * souvztažnost morálky a práva je velmi významná, jelikož zrcadlí hranice mezi formální a neformální regulací ve společnosti
Řádek 18: Řádek 20:
   * pochopit specifický charakter morálky a práva související s objasněním rozdílu mezi konvergentními zvyky v jednání a společenského,​ rep. kulturního uznání hodnoty nebo zvyku   * pochopit specifický charakter morálky a práva související s objasněním rozdílu mezi konvergentními zvyky v jednání a společenského,​ rep. kulturního uznání hodnoty nebo zvyku
   * tento proces je spojen s pojetím proaktivní úlohy etiky, resp. morálky a reaktivní úlohy práva   * tento proces je spojen s pojetím proaktivní úlohy etiky, resp. morálky a reaktivní úlohy práva
-  ​+
   * právo používá donucovací prostředky,​ tedy je spojeno s obecnou autoritou, kt. disponuje s určitými mocenskými prostředky   * právo používá donucovací prostředky,​ tedy je spojeno s obecnou autoritou, kt. disponuje s určitými mocenskými prostředky
   * v tomto případě předpokládáme,​ že na straně těch, na něž se vztahují obecná nařízení práva existuje všeobecné přesvědčení,​ že v případě neuposlechnutí dojde k vykonání hrozby, tedy k donucení, a to nikoliv krátkodobě,​ ale trvale, dokud nebude odvoláno či zrušeno   * v tomto případě předpokládáme,​ že na straně těch, na něž se vztahují obecná nařízení práva existuje všeobecné přesvědčení,​ že v případě neuposlechnutí dojde k vykonání hrozby, tedy k donucení, a to nikoliv krátkodobě,​ ale trvale, dokud nebude odvoláno či zrušeno
-  ​+
   * morálka právo inspiruje - říkáme, že právo je minimum morálky   * morálka právo inspiruje - říkáme, že právo je minimum morálky
   * právo na druhé straně nelze svévolně přepisovat nebo je srovnávat s užitkem, na straně druhé musí mít určitou dynamiku   * právo na druhé straně nelze svévolně přepisovat nebo je srovnávat s užitkem, na straně druhé musí mít určitou dynamiku
Řádek 27: Řádek 29:
   * vztah morálky a práva je vnímán jako reflexe mravních zákonitostí v právu   * vztah morálky a práva je vnímán jako reflexe mravních zákonitostí v právu
   * klíčový se tak stává vztah spravedlnosti,​ kt. často označujeme jako férovost, ale zároveň ji nemůžeme ztotožnit s dobrem, což se někdy stává např. při hodnocení právních norem   * klíčový se tak stává vztah spravedlnosti,​ kt. často označujeme jako férovost, ale zároveň ji nemůžeme ztotožnit s dobrem, což se někdy stává např. při hodnocení právních norem
 +
 +
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code