Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


20. Etika britského empirismu a skepticismu (T.Hobbes, J.Locke, D.Hume)

Britský empirismus přispěl k vývoji etiky zejména:

  • Důrazem na sepětí etiky s každodenním životem a praxí
  • Analýzou vztahu racionálně uvažujícího člověka a náboženství

Jeho představitelé se zabývají také podmíněností lidského jednání

Thomas Hobbes (1588 – 1678)

  • Vytvořil nové učení o právu a státu, v němž rozvíjí i etické myšlení
    • Jeho etická koncepce obsažena v teorii společenské smlouvy
    • Pozornost věnována i přirozenému právu
  • Homo homini lupus – přirozený stav je realizací práva silnějšího – válka všech proti všem → s nabývajícím rozumem lidé vytvářejí umělé politické těleso na základě společenské smlouvy = stát – veden absolutistickým panovníkem ztělesňující jednotnou vůli všech členů společnosti (tzn. Leviathan)
  • Dodržování zákonů je závislé i na mravnosti (vnitřně jej zavazuje)
  • Přirozený zákon podle Hobbese obsahuje především tyto postuláty:
    • Úsilí o mír
    • Povinnost zříci se absolutního práva,a omezit svou svobodu do takové míry do jaké nechce aby ostatní zasahovali do naší
    • Nezbytné dodržování slibů a úmluv
  • Od shora uvedeného Hobbes odvozuje kodex přirozené morálky – má utilitaristický charakter (za základní motiv mravního jednání považuje užitečnost)
  • Hra s „nulovým ziskem“
    • Výsledkem je nula
    • Jestli má někdo zisk, někdo musí mít ztrátu
    • Nové pojetí efektů a nové nástroje

John Locke (1632 – 1704)

  • Postavil se proti vrozeným mravním principům
    • Apeluje na to, že každá norma potřebuje své odůvodnění
  • Mravní dobro/zlo je užší pojem než dobro/zlo obecně, jelikož je vázáno na mravní relevanci jednání se zákonem
  • Rozlišuje zákony: božské, občanské, veřejného mínění
  • Mravnost fixována na pozemské blaho jedince a jeho užitečnost
  • → dává vzniku novému pojetí morálky, jenž je odlišné od křesťanského
  • Specifikace přirozených práv (život, svoboda, vlastnictví)

David Hume (1715 – 1776)

  • Etika založená na citech
  • Předmětem mravního hodnocení jsou naše sklony a jednání, pokud je vnějším znakem cit
  • Mravním kritériem při posuzování činů je pocit libosti / nelibosti
  • Základní motiv lidského jednání je společenský cit, který je zakotven v obecném prospěchu
  • Etické jednání je vedeno city a ne rozumem.

Ostatní zástupci

C.A.Helvetius (1715 – 1771)

  • Kritériem dobra je užitečnost
  • Jediný motiv lidského chování je odměna
  • Mravný je ten, jehož zájmy jsou v souladu s obecným zájmem (tvrdí, že člověk motivovaný obecným zájmem nemůže existovat)

Francis Bacon

Zdroje

  • učebnice str. 42-44
  • přednášky
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code