Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


18. Etika utilitarismu (J.Bentham, J.Mill, J.St.Mill, soudobý utilitarismus)

Etika utilitarismu(užitku) navazuje na myšlenkový odkaz hédonismu, který reprezentoval hlavně Epikurgos, který chápal užitek jako štěstí a rozkoš.

  • Hédonismus – filosofické učení o slasti jako hlavnímu motivu lidského jednání.

slast = nevyšší dobro

  • Utilitarismus spočívá na principu užitečnosti pro všechny účastníky daného jednání. Cílem a měřítkem lidského chování shledává hledání blaha, užitku a prospěchu a naopak v omezení bolesti a utrpení.

Zakladatelem utilitarismu byl Jeremy Bentham – britský právní teoretik, osvícenský filosof, radikální společenský reformátor a velký kritik lidských práv

Mezi další představitele patří např. J.S.Mill – britský politický ekonom, filosof

Moderní etika užitku se rozvinula především v 18. a 19. století v anglosaských zemích, tato etika považuje za klíčové kritérium princip užitku, a to z pohledu mravního dozoru pro všechny.

- tento princip je založen na 4 zásadách:

  • zásada konsekvence – kritéria hodnocení nejsou úmysl, z něhož jednání vychází, ale následky
  • zásada utility – souhlas s následky nebo odmítnutí nezávisí na vůli jednotlivce, ale jsou podmíněny dobrem jako takovým
  • zásada hédonismu – dobro samo o sobě je štěstí, rozkoš a radost, které souvisí s procesem uspokojování potřeb u lidí
  • zásada sociální – nehledáme individuální štěstí, ale štěstí všech, jichž se jednání dotýká, jakož i sociální prospěch obecně
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code