Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-66 [2011/02/21 23:17]
Klára Švandelíková [66 Spravedlnost a právní jistota]
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-66 [2012/01/03 01:15]
Řádek 1: Řádek 1:
-======66. Spravedlnost a právní jistota====== 
- 
-=====Právo a spravedlnost===== 
-„hodnota spravedlnosti nemá čistě racionální základ, má též intuitivní charakter.“ Co je obsahem spravedlnosti je předmětem sporů 
- 
-====Formálně právní spravedlnost==== 
-  * (na jejím obsahu panuje v zásadě shoda) 
-  * = „**za stejných podmínek rovná práva a povinnosti**“ ​ 
-  * => základ nestranného soudcovského rozhodování,​ zásada de similibus idem est iudicandum= „o obdobných případech se má rozhodovat obdobně.“ ​ 
-  * Souvislost s rovností před zákonem. Splnění formální spravedlnosti však stále nic neříká o obsahu zákona (před kterým platí rovnost) 
-  * Formální spravedlnost získává smysl jen tehdy, uplatňuje- li se ve vztahu k dalším hodnotám obsaženým v právním řádu 
- 
-====Komutativní a distributivní spravedlnost==== 
-  * základní rozdělení,​ ze kterého vycházejí mnohá další, autorem __**Aristoteles**__ 
-  * **Komutativní (zarovnávací,​ diortotická,​ retribuční) spravedlnost**- udržování rovnovážného stavu a případné obnovování,​ odčiňování případných nespravedlností 
-    * Nebere v potaz vlastnosti jedinců, jedná se o stanovení volné soutěže 
-    * „ideální model vztahů na trhu“ => princip pro soukromoprávní metodu regulace 
-  * **Distributivní (rozdělovací) spravedlnost**- rozdělování hodnot- statků podle stejného měřítka 
-    * Přihlíží k vlastnostem subjektů, mezi nimiž se přerozděluje 
-    * Mnohem více, než komutativní spravedlnost procházela její představa historickým vývojem 
-    * Východisko pro sociální spravedlnost 
-    * Korece a doplnění důsledků tržního mechanismu 
-  * Již Aristoteles si byl zároveň vědom toho, že je třeba mezi oběma dimenzemi hledat __rovnováhu__ (podobně současnost:​ nelze zcela zrušit tržní mechanismy, ani sociální stát) 
- 
-====Další definice pojmu spravedlnosti==== 
-  * __**Ulpiánus,​ Tomáš Akvinský**__- spravedlnost je pevná, trvalá vůle, přiznávat každému, co mu právem náleží. Ve starověkém Římě z toho plynou tři zásady života: 
-    - Neminem laedere= nikomu neškodit (má vztah k pojmu komutativní spravedlnosti) 
-    - Honeste vivere= počestně žít 
-    - Suum cuique tribuere= každému dát, co jeho jest (má vztah k distributivní spravedlnosti) 
-  * __**H. L. Hart**__- „stejné případy se mají posuzovat stejně, rozdílné rozdílně“ => zásadní je procesní stránka spravedlnosti (na substanciální stránku se rezignuje) 
-  * __**J. Rawls**__- dvě dimenze spravedlnosti 
-    * Každá osoba má mít stejné právo na co nejširší systém **základních svobod**, které jsou slučitelné se svobodami pro jiné lidi 
-    * Sociální a ekonomické **nerovnosti** mají být upraveny tak, aby 1) se u obou dalo rozumně očekávat, že budou **k prospěchu kohokoliv** a 2) byly spjaty s pozicemi a úřady přístupnými pro všechny 
-  * __**R. Nozick**__ (libertanistická nároková teorie)- základem spravedlnosti je otázka oprávněnosti vlastnického práva, která spočívá v: 
-    * spravedlivém nabytí vlastnictví 
-    * spravedlivém převodu vlastnictví 
-    * spravedlivé nápravě v případě porušení některé z předchozích zásad 
-  * __**F. A. von Hayek**__ (neoliberál,​ odpůrce sociální spravedlnosti). Za spravedlivé lze označovat pouze lidské chování či jeho pravidla (spontánní tržní řád tak stojí mimo kategorie spravedlnosti či nespravedlnosti,​ protože nemá vlastnosti živé bytosti). Distributivní spravedlnost je pak v rozporu s vládou zákona a svobodou, kterou má právní stát zabezpečit 
- 
-====Gerloch:​ Vztah právní a sociální rovnosti==== 
-  * **__R. Ihering__**- právo směřuje ke zmírnění nerovnosti, je tu proto, aby silnější nemohli všechno. Proto nemůže být založeno jen na formální rovnosti 
-  * Řešení závisí také na společenském vědomí (=současný názor: spravedlnost není dána apriorně, ale historicky). Některá východiska však ve vývoji přetrvávají:​ 
-    * **Obnovení rovnovážného stavu**- např. vztah mezi deliktem a sankcí. Typické pro komutativní spravedlnost,​ teoreticky bez vztahu k sociálním aspektům (v praxi se promítnou, např. může dojít ke zmírnění náhrady škody) 
-    * **Distributivní spravedlnost**- rozdělování podle stejného měřítka. Všichni nemusí nutně dostat stejně, to by znamenalo rozdělení podle kritéria výsledků, další možná kritéria jsou: 
-      * Výkon 
-      * Sociální tav 
-      * Příležitost 
-      * Odůvodněné potřeby 
-      * Pořadí 
-  * Komutativní a distributivní spravedlnost je tak třeba oddělit. Kritérium redistribuce vzniká společenským konsenzem. V obdobných případech je třeba postupovat obdobně 
- 
-====Gerloch:​ Formální a obsahové pojetí spravedlnosti (x Boguszak)==== 
-  * Aby mělo toto rozdělení smysl, vnímáme formální spravedlnost jako „zákonnou spravedlnost“,​ i tak do sebe pojímá určitá obsahová kritéria 
-  * **Formální spravedlnost** na principu legality- dodržení zákonem stanoveného postupu. Spravedlivé = zákonné 
-  * **Obsahová spravedlnost**- to, co za spravedlivé přijímá společnost 
- 
-=====Právní jistota===== 
-  * Jeden ze základů demokratického právního státu 
-  * Boguszak: Stav, za kterého lze předvídat a spoléhat, že rozhodnutí příslušných orgánů v individuálních případech budou odpovídat spravedlnosti ve formálním smyslu (v obdobných případech bude rozhodováno obdobně a v rozdílných rozdílně) 
-  * Gerloch: **Atributy právní jistoty**- pět postulátů,​ které má z hlediska právní jistoty naplňovat právní stát: 
-    * Jistota, že bude tvořeno dobré právo 
-    * Jistota, že nikdo nebude bez zákonných důvodů omezen ve svých právech 
-    * Jistota, že bude šetřeno nabytých práv 
-    * Jistota, že se každý domůže svých práv 
-    * Jistota, že bude spravedlivě postižen každý, kdo právo porušuje 
-  * Co je dobré právo? Více odpovědí na tuto otázku. Ty jsou však omezeny základními principy demokratického právního státu a stěžejním normativně-hodnotovým východiskem práva: „lidé jsou svobodni a rovni v důstojnosti a právech“ 
-    * Formální aspekty dobrého práva- např. bezmezerovitost,​ nerozpornost,​ konzistentnost 
-    * Dobré právo je stabilní (nutný základ právní jistoty). Stabilita ústavněprávní,​ stabilita zákonů i stabilita výkladu práva 
-  * Kvalita práva podmiňuje i naplňování dalších atributů právní jistoty (obecně jednotlivé atributy vzájemně tvoří „spojené nádoby“) 
-  * rozhodování ve veřejné správě: ​ //Ius summum saepe summa est iniuria//. - „Nejvyšší právo je často největší nespravedlnost“ => konflikt v případech,​ kdy norma nemůže apriori předvídat dokonale. ​ 
-    * Podrobná úprava neponechávající prostor k uvážení zajišťuje nejvyšší právní jistotu, ale ve výsledku může vést k nespravedlnosti 
-    * x možnost širší uvážení právní jistotu oslabuje 
-    * => potřeba hledání správné míry pro prostor uvážení orgány veřejné moci v právních normách 
-    * Právě zde je nutný kazuistický výklad, prováděný především soudy 
- 
-=====Prameny===== 
-Gerloch str. 283- 286 
-Boguszak str. 277-284 
- 
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code