Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


65. Hodnoty, účely a zájmy v právu

  • Axiologická dimenze práva= otázka, jak právo odráží hodnoty, obsažené ve společnosti (axiologie= věda o hodnotách a hodnocení)
  • Gerloch: „hodnoty lze chápat jako subjektivně oceněné potřeby. V právu vystupují jako konečné účely, tedy takové účely, které již nelze pojmout jako prostředky k dosahování jiných účelů.“ Naopak slouží jako abstraktní hlediska pro volbu účelům (mě osobně se tahle definice moc nezdá)
  • Boguszak: „za hodnoty označujeme jevy, jež lidé považují za základní blaha, jichž je třeba dosahovat či je uchovávat a chránit
  • Hodnoty mají:
    • Objektivní prvek= hodnota vázaná na určitou potřebu (Gerloch)
    • Subjektivní prvek= výsledek subjektivního hodnocení potřeby
  • Hodnoty se v čase proměňují
  • potřeba= „aktuální stav nedostatku něčeho“ ⇒ do jisté míry platí nepřímá úměrnost mezi hodnotami a potřebami- v čele hodnotového žebříčku člověka, společnosti atd. bývají momentálně neuspokojené potřeby. Hodnotový žebříček však vzniká v společnosti působením více faktorů
  • Materiální x duchovní hodnoty
    • Materiální hodnoty: lidský život, zdraví, majetek, životní prostředí, kulturní památky…
      • = Hodnoty, které se odrážejí v základních lidských právech a svobodách
    • Duchovní hodnoty: svoboda, rovnost, jistota, spravedlnost (vyžadující vyvážení předchozích tří)
      • = zjednodušeně zároveň výchozí ideje práva (od dob VFR), které jsou dále převáděny na právní principy
  • V právu se odrážejí hodnoty, které jsou uznávány společností jako celkem- právo je tak prostředkem k dosažení hodnot, na které je politika státu orientována
    • ⇒ při vzniku norem a jejich posuzování z hlediska jejich účelnosti je tak součástí i posouzení otázky, nakolik směřují k cílové hodnotě
  • Vždy je zásadní otázka mezí ingerence práva v zajišťování hodnot- do jaké míry má právo do zajišťování hodnot zasahovat. V soudobých právních státech tyto meze tvoří základní lidská práva a svobody
  • Hodnoty a vztahy mezi nimi jsou nutně relativní, mezi jednotlivými státy najdeme mnohé rozdíly
  • Mezi hodnotami nastávají konflikty. Preferovat určitou hodnotu bývá možné jen na úkor jiné hodnoty. Preference může být v demokratickém právním státě jen relativní, nelze některou z hodnot zcela zanedbat
    • Naopak nahlížení na určitou hodnotu jako na absolutní (= v jejím zájmu lze přehlédnout všechny ostatní) by bylo zdrojem fundamentalismu, extremismu, netolerance
    • Otázka řešení konfliktů hodnot ve výsledku často zůstává otázkou interpretace práva, nikoliv legislativy

Právo a svoboda

svoboda= možnost volního rozhodnutí, volního jednání člověka

  • Člověk je primárně svobodný, ovšem omezený mimoprávně, objektivně, fakticky:
    • Biologickými a fyzikálními zákonitostmi
    • Jednou učiněnými rozhodnutími, které ovlivňují další život člověka
  • Další limity svobody člověka jsou pak podstatou normativity a právní regulace, jedná se o právní omezení:
    • Hranice svobody člověka ve svobodách druhých lidí:
      • V právním řádu jsou svobody vyjádřeny subjektivními právy. Dochází však ke kolizi osobních práv s osobními právy jiných
      • Určité právo může být omezeno jen v zákonném rozsahu. Otázkou je vždy nalezení míry omezení jednoho práva k ochraně jiného práva
    • Omezení svobody ve veřejném zájmu:
      • Tento zájem má být ovšem vymezen blíže (veřejný pořádek, veřejné zdraví, veřejná bezpečnost, bezpečnost životního prostředí)
      • Zásah do osobní svobody jen v nezbytně nutném rozsahu
      • Při omezení osobního zájmu v zájmu veřejném musí být dodrženy zákonem určené postupy. Jednotlivec musí mít možnost soudní ochrany
      • I veřejný zájem finálně směřuje ke splnění individuálních zájmů
      • Vzájemná kolize veřejných zájmů se řeší jejich vyvažováním
  • Svoboda může být nadále omezena i jinými pravidly- náboženskými, etickými, působením sociální (ekonomické, politické, kulturní) reality

Právo a rovnost

  • Souvislost se svobodou- omezení svobody musí platit pro všechny stejně (⇒ princip rovnosti před zákonem)
  • Roli hraje právní jistota⇒ jsou- li všichni stejně omezeni, nemůže být postižen, kdo se chová dovoleně. Ten, jehož zákonem garantovaná svoboda je omezena, se pak může domoci ochrany
  • Rovnost sociální x rovnost právní (odpovídá dělení na komutativní a distributivní spravedlnost)
    • Právo musí přihlížet k přirozené biologické a sociální nerovnosti, nemůže vycházet jen z formální rovnosti ⇒ politické otázky handicapů, privilegií, diskriminace (handicapovanému dá právo více práv, aby handicap zmírnilo. Pokud je handicap objektivně daný a obecně přijímaný, pak se nejedná o privilegium)
  • (rozdělení podle našeho ÚS) Právo musí chránit:
    • Neakcesorickou rovnost principiálně vylučující diskriminaci ve vztahu k určitým standardům (národnost, rasa, majetek, vyznání, politické přesvědčení), vyloučení libovůle zákonodárce při daném rozhodování)
    • Akcesorickou rovnost vázanou na lidská práva a svobody (akcesorická nerovnost zakládá porušení některého z lidských práv či svobod)

Právo a jistota + Právo a spravedlnost

viz ot. 66

Prameny

  • Gerloch, 280-283
  • Boguszak 274- 277
  • Pl.ÚS 7/03, 512/2004 Sb.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code