Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-60 [2011/03/12 15:25]
Klára Švandelíková
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-60 [2012/01/03 01:15] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 ====== 60. Právní záruky zákonnosti a ústavnosti ====== ====== 60. Právní záruky zákonnosti a ústavnosti ======
  
-<note important>​Nedoděláno,​ Slunečnici došly síly... Later...</​note>​+===== Zákonnost = legalita =====
  
-**Zákonnost = legalita** – všeobecná vázanost zákony (právem)+  ​* všeobecná vázanost zákony (právem)
   * existují 2 požadavky → 1. relevantní vztahy musí být regulovány právem a 2. právo musí být zachováno   * existují 2 požadavky → 1. relevantní vztahy musí být regulovány právem a 2. právo musí být zachováno
   * v demokratickém právním státě má 2 roviny → 1. aplikační – každý je povinen dodržovat právo (pod hrozbou sankce při jeho nedodržení),​ 2. legislativní – vydání pr. normy může být uskutečněno jen v mezích stanovených zákonem, subjektem stanoveným zákonem a ve formě stanovené zákonem (v ČR je tímto zákonem ústavní zákon)   * v demokratickém právním státě má 2 roviny → 1. aplikační – každý je povinen dodržovat právo (pod hrozbou sankce při jeho nedodržení),​ 2. legislativní – vydání pr. normy může být uskutečněno jen v mezích stanovených zákonem, subjektem stanoveným zákonem a ve formě stanovené zákonem (v ČR je tímto zákonem ústavní zákon)
Řádek 10: Řádek 10:
   * zákl. prameny principu zákonnosti v ČR jsou čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny   * zákl. prameny principu zákonnosti v ČR jsou čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny
  
-**Ústavnost = konstitucionalismus** – všeobecná vázanost zákony + soulad zákonů s ústavou+===== Ústavnost = konstitucionalismus ​===== 
 + 
 +  ​* všeobecná vázanost zákony + soulad zákonů s ústavou
   * označuje bezvýjimečnou vládu ústavy, resp. vládu lidu prostřednictvím demokratické ústavy   * označuje bezvýjimečnou vládu ústavy, resp. vládu lidu prostřednictvím demokratické ústavy
   * v ČR je podle čl. 83 Ústavy orgánem ochrany ústavnosti Ústavní soud, provádí ji buď jako abstraktní kontrolu ústavnosti (posuzuje abstraktní právní předpisy z hlediska jejich souladu s ústavním pořádkem, ještě neexistuje konkrétní spor), nebo jako kontrolu konkrétní = incidentní (rozhoduje o ústavních stížnostech jednotlivců v konkrétních případech,​ šetří, zda v nich nedošlo k porušení ústavního pořádku)   * v ČR je podle čl. 83 Ústavy orgánem ochrany ústavnosti Ústavní soud, provádí ji buď jako abstraktní kontrolu ústavnosti (posuzuje abstraktní právní předpisy z hlediska jejich souladu s ústavním pořádkem, ještě neexistuje konkrétní spor), nebo jako kontrolu konkrétní = incidentní (rozhoduje o ústavních stížnostech jednotlivců v konkrétních případech,​ šetří, zda v nich nedošlo k porušení ústavního pořádku)
Řádek 20: Řádek 22:
       - kombinace i.+ii. ​       - kombinace i.+ii. ​
  
 +===== 1. Právní záruky zákonnosti =====
 +
 +  * v širokém smyslu – jsou to právní formy činnosti státních orgánů, způsobilé zabezpečit tvorbu práva a jeho realizaci, v ČR jsou to tedy normativní právní akty, individuální (nenormativní) pr. akty (čili akty aplikace práva)
 +  * v užším smyslu ​
 +    * jsou to právními normami upravené způsoby zabezpečení realizace práva stát. orgány, směřující proti porušování práva, je jimi tedy zabezpečována závaznost normativních právních aktů, aktů aplikace práva i  právních úkonů
 +    * jsou to
 +      - zrušení nebo změna nezákonných veřejnoprávních aktů a neplatnost nezákonných soukromoprávních úkonů
 +      - kontrola, dozor a dohled
 +      - rozhodování sporů
 +      - donucení
 +    * tyto pr. záruky se realizují
 +      - následkem samého nedodržení právních norem (např. neplatnost nezákonných právních úkonů)
 +      - teprve vydáním aktů státních orgánů (např. zrušení nezákonných právních aktů)
 +    * funkce těchto záruk
 +      - preventivní
 +      - kompenzační (patří mezi následné záruky zákonnosti)
 +      - represivní (taktéž)
 +
 +**Presumpce (předpoklad) správnosti veřejnoprávních aktů**
 +  * uplatňuje se, pokud jde o veřejnoprávní akty jak normativní,​ tak individuální ​
 +  * právní vady (např. obsahový rozpor s právním aktem vyššího stupně pr. síly) samy o sobě nezakládají neplatnost právního aktu → k neplatnosti takového vadného aktu je třeba nového příslušného pr. aktu zmocněného orgánu
 +  * vadný (i nezákonný),​ ale platný akt  má tytéž právní účinky jako právní akt bezvadný !!
 +  * u individuálních pr. aktů je již překonáno rozlišování na vady materiální (vycházelo se z nepravdivého zjištění skutkové podstaty případu, jsou právními vadami rozhodnutí → orgán, který rozhodoval, měl zjistit objektivní pravdu a z ní vycházet, pokud tak neučinil → rozhodnutí je porušením práva, tedy právně vadné) a vady právní = formální (chybné právní posouzení při subsumpci, tj. podřazení kauzální skutkové podstaty normativní skutkové podstatě)
 +
 +**Akty vadné a nicotné**
 +  * podmínkou platnosti je, že právní akt jako takový skutečně vznikl, tj. má příslušné specifické náležitosti pr. aktu X jinak nejde o akt právní, ale z právního hlediska nicotný = paakt
 +  * akt musí být vydán orgánem, který má pravomoc akt příslušného druhu vydat
 +  * nicotný (právně irelevantní) → byl-li akt vydaný někým, kdo nemá pravomoc vydávat dané akty, nemůže mít žádné účinky veřejnoprávního aktu, může však mít účinky obdobné jako neplatný soukromoprávní úkon
 +  * rozlišení pravomoci a působnosti má praktický význam → nedostatek pravomoci má zásadně jiné právní důsledky než překročení kompetence, významné pro odlišení nicotných od vadných pr. aktů
 +  * překročení kompetence je jednou z vad platných aktů → je platný, pokud není pro tuto vadu zrušen nebo změněn – uplatňuje se předpoklad správnosti X nedostatek pravomoce činí akt paaktem
 +  * předpoklad správnosti pr. aktů státních orgánů je nezbytný pro fungování zákonnosti → zajišťuje efektivnost pr.aktů, stanovení neplatnosti vadných pr. aktů by neodpovídalo jejich povaze a účelu → každý je povinen se řídit řádně vyhlášeným normativním (či pravomocným individuálním pr.) aktem státního orgánu i tehdy, je-li tento akt v rozporu s právní normou, s níž má být v souladu (rozhoduje akt vyšší právní síly) !!
 +  * soud má zvláštní postavení → je vázán pouze zákonem, má tedy pravomoc neaplikovat předpis nižší pr. síly, pokud shledá jeho nesoulad se zákonem, to se však vztahuje jen k individuálnímu případu, proto se jeho rozhodnutím nemění platnost předpisu (zrušit jej může Ústavní soud)
 +  * řešena ne/​závaznost vadných individuálních pr. aktů, které patří do správní nebo soudní pravomoce (rozdělení pravomocí mezi správu a justici však není důsledně provedeno, rozhodující je justice), soud může tedy posuzovat, zda tento akt byl vydán kompetentním orgánem a nepředpokládá se správnost v tomto soudním rozhodování (na rozdíl od rozhodování ostatních orgánů)
 +  * u interních instrukcí → jsou-li v rozporu s pr. předpisy, tak ve vztazích, které jsou regulovany zákoníkem práce, není plnění stanovené těmito instrukcemi právní povinností
 +
 +**Zrušení či změna nezákonných veřejnoprávních aktů**
 +  * aby se uplatnila zákonnost, musí existovat záruky zrušení nezákonných pr. aktů → příslušný vyšší orgán má pravomoc zrušit nezákonný akt orgánu nižšího, za podmínek a postupů stanovených procesními normami (veřejná správa, soustava soudů)
 +  * podle konkrétní úpravy může jít namísto zrušení event. o změnu = odstranění vad aktu
 +  * u aktů aplikace práva – procesní pravidla stanovují pravidla nápravy jejich vad 
 +  * zásada → normativní akt smí být změněn nebo zrušen normativním aktem téhož či vyššího stupně pr. síly
 +
 +**Záruky právní jistoty**
 +  * vyžaduje jistou stabilitu veřejnoprávních aktů – proto rozsudky tím, že nabudou právní moci, takže proti nim nelze podat odvolání, jsou nezměnitelné (zrušit je lze jen výjimečně → v řízení zahájeném po podání mimořádných opravných prostředků,​ a to za určitých podmínek)
 +
 +-> Neplatnost nezákonných soukromoprávních úkonů
 +  * pravomoc vydávat veřejnoprávní akty mají pouze orgány veřejné moci → specifickým znakem veřejnopráv. aktů je předpoklad správnosti X presumpce správnosti se ALE neuplatňuje u soukromoprávních úkonů, k nimž mají způsobilost různé subjekty (např. úkony občanskoprávní,​ pracovněprávní)
 +  * úkon, pokud je vadný, je tedy zásadně neplatný už od začátku !!
 +
 +-> Úkony neplatné a nicotné
 +  * neplatný – nemá žádné pr. účinky anebo má jiné pr. účinky, než by měl úkon bezvadný
 +  * nicotný – odlišuje se od neplatného,​ vůbec nemá náležitosti pr. úkonu → tedy jako úkon vůbec nevznikl ​ a je z pr. hlediska bezvýznamný,​ nemá nikdy žádné pr.účinky
 +  * hmotněprávní úkon – rozhodnutí o neplatnosti vadného úkonu, vydané soudem v případě sporu, má jen deklaratorní charakter → neplatnost se jen konstatuje
 +  * procesní úkon účastníků řízení (nutno odlišit od procesních úkonů soudu/​správního orgánu = veřejnoprávní akty aplikace práva) – v zásadě totéž
 +
 +**Jiné právní záruky**
 +  * kontrola, dozor a dohled, rozhodování sporů a donucení jsou odlišné a zároveň související a doplňující se druhy záruk zákonnosti → liší se od sebe zpravidla způsobem zajištění nápravy závad, shodují se způsobem prověřování určitého chování z hlediska zákonnosti
 +
 +===== 2. Správní kontrola (dozor a dohled) =====
 +
 +  * způsobem zajištění nápravy je a. závazný pokyn k odstranění nedostatků,​ b. uplatnění určité sankce, nebo c. obojí
 +  * od ostatních záruk se liší → jejím předmětem je nejen zákonnost, ale i účelnost (v mezích zákonnosti,​ např. hospodárnost)
 +  * vnitřní správní kontrola – vůči administrativně podřízeným orgánům, organizacím a pracovníkům → tato kontrola je povinností všech orgánů veřejné správy, předmětem je veškerá činnost podřízených,​ má oprávnění i řídit (nejen kontrolovat),​ každý orgán tak odpovídá za plnění úkolů v oboru, který řídí
 +  * vnější – vůči orgánům a osobám, které jinak nejsou podřízené kontrolujícím orgánům → ty nejsou povinny prověřovat veškerou činnost a u všech orgánů a osob, mají v tomto směru uvážení, vykonávají ji na úsecích finanční správy, obchodu, zemědělství a potravinářství,​ energetiky, životního prostředí,​ hygieny, jaderné bezpečnosti,​ silničního provozu…
 +  * zvláštní je úprava dozoru nad výkonem samostatné působnosti obcí nebo krajů (odlišná od dozoru nad výkonem jejich přenesené působnosti)
 +
 +**Specifické druhy dozoru či kontroly**
 +  * k ochraně fyzických i právnických osob před nesprávným jednáním správních úřadů působí veřejný ochránce práv = ombudsman ​ – nemá sice nařizovací nebo rozhodovací pravomoc ve věci samé, ale má pravomoci procesní povahy (k zjištění správného skutkového a pr. stavu, k vytvoření tlaku na zjednání nápravy atd.)
 +  * zvláštní nezávislý úřad působí pro ochranu osobních údajů
 +  * pro kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu → zřízen zvláštní nezávislý orgán (v ČR Nejvyšší kontrolní úřad)
 +  * státní zástupce → dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném trestním řízení (vydává závazné pokyny k vyšetření trestných činů, pravomoce vůči vyšetřovateli,​ policejnímu orgánu)
 +
 +===== 3. Rozhodování sporů =====
 +
 +  * při rozhodování sporů je způsobem zajištění zákonnosti autoritativní zjištění existujícího pr. stavu nebo stanovení vzniku, změny či zániku pr. vztahu mezi subjekty sobě rovnými
 +  * v ČR je to svěřeno soustavě soudů se specifickou úpravou přezkoumávání zákonnosti správních rozhodnutí,​ pro ústavní soudnictví je zřízen zvláštní soud → Ústavní soud (má výhradní právo k jeho výkonu)
 +  * soudní řízení se zahajuje na návrh (ne z iniciativy soudu, jako u správního řízení), ve sporném řízení vystupuje žalobce a žalovaný, jsou si rovni
 +  * soudy dále ukládají tresty za trestné činy, řízení se zahajuje na návrh státního zástupce jako státního žalobce, uložení trestu a výkon soudního rozhodnutí spadá již mezi druhy donucení postihujícího porušitele pr. normy
 +
 +===== 4. Donucení =====
  
 +  * při donucení jde buď o realizaci sankcí → donucení nepřímé, nebo o nucené splnění právní normy → donucení přímé
 +  * uplatňuje se ve vztazích vzniklých porušením práva (deliktem) a postihuje toho, kdo právní normu porušil (delikventa)
 +  * **Nepřímé**
 +    * uskutečněno stanovením sankcí v pr. normách a realizací sankce při porušení pr. povinnosti, na které je sankce stanovena
 +    * sankce = součást pr. normy, stanoví újmu, která má postihnout toho, kdo je odpovědný za porušení pr.normy
 +    * druhy sankcí:
 +       - soukromoprávní – závazek k náhradě škody, je rovná ekvivalentu,​ nebo části hmotné újmy způsobené delikventem
 +       - veřejnoprávní – tresty za trestné činy, sankce za přestupky, kárná řízení, ekvivalen není
 +    * podle způsobu realizace:
 +       - sankce nastupující již samotným porušením práva – delikventovi vzniká nová pr. povinnost (závazek) a tomu, kdo utrpěl újmu vzniká oprávnění požadovat splnění onoho závazku delikventa → hl. soukromoprávní sankce
 +       - sankce, k jejichž realizaci je po deliktu zapotřebí aktu aplikace sankce státním orgánem → veřejnoprávní ​
 +  * **Přímé**
 +    * donucení exekucí → za následek má bezprostřední nucené splnění
 +    * existence povinnosti, jejíž splnění se má vynutit, musí být evidentní a nesporná → předpokladem je individuální pr. akt (rozhodnutí) státního orgánu, jde tedy při exekuci o výkon rozhodnutí
 +    * s tím je spjat pojem pr. odpovědnost = odpovědnost za porušení práva – povinnost nést důsledky tohoto porušení, z hlediska pr. jistoty je důležité vymezení podmínek odpovědnosti
 +    * odpovědnost předpokládá zaviněné protiprávní jednání ​ → subjektivní odpovědnost je pravidlem (výlučně v trest. právu), někdy objektivní odpovědnost → předmětem není zavinění (např. odpovědnost zaměstnance zaměstnancům za škodu způsobenou pracovním úrazem)
 +    * při objektivní odpovědnosti je nutno identifikovat objekt, kterému se má přičítat odpovědnost,​ musí být zjištěna objektivní stránka (událost), kt. vyvolala škodu, dále způsobení škody a nakonec příčinná souvislost mezi nimi, zákon pak stanoví, komu vzniká odpovědnostní povinnost
  
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code