Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-5 [2017/06/08 13:15]
194.228.32.200 [Právní normy]
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-5 [2017/06/08 13:18] (aktuální)
194.228.32.200
Řádek 11: Řádek 11:
   * jednotlivá právní norma nemůže být pochopena izolovaně→ smysl nabývá až jako část systému práva   * jednotlivá právní norma nemůže být pochopena izolovaně→ smysl nabývá až jako část systému práva
   * právní norma reguluje určité vztahy ve společnosti,​ je závazná → stanoví subjektům práva a povinnosti (jak se mají chovat), není zcela totožná s textem právního předpisu (např. jedna právní norma může být obsažena ve více ustanoveních zákona)   * právní norma reguluje určité vztahy ve společnosti,​ je závazná → stanoví subjektům práva a povinnosti (jak se mají chovat), není zcela totožná s textem právního předpisu (např. jedna právní norma může být obsažena ve více ustanoveních zákona)
- 
-**Znaky právních norem**: 
- 
-  - **Obecné znaky**: **preskriptivní charakter** (Mod M, má být) 
-      - Z hlediska normotvůrce:​ 
-        - **Příkaz** (silná modalita) 
-        - **Zákaz** (silná modalita) 
-        - **Dovolení ** (slabá modalita) 
-      - Z hlediska adresáta: 
-        - **Oprávnění** 
-        - **Povinnost** 
-  - **Zvláštní znaky**: 
-      - **obecnost** 
-      - **formální určitost** 
-      - **špecifická závaznost** 
-      - **špecifická vynutitelnost** 
-​​​​​​​**Působnost právních norem**: 
- 
-  - Prostorová 
-  - Osobní 
-  - Věcná 
-  - Časová 
- 
-​​​​​​​Dle **strukturálních částí** právní normy: 
- 
-  - **trichotomické/​tetrachomické** 
-  - ​​​​​**​​zvláštní** 
-      - blanketové 
-      - kolizní 
-      - kompetenční 
-      - teleologické 
-      - doporučující 
- 
-Podle **předmětu a metody právní regulace**: 
- 
-  - soukromoprávní vs. veřejnoprávní 
-  - hmotněprávní vs. procesní 
-  - vnitrostátní vs. mezinárodní 
- 
-​​​​​​​**Podle právní síly (hierarchie)**:​ 
- 
-  - Ústavní 
-  - Zákonné 
-  - Podzákonné 
  
 ===== Obecné znaky (společné s ostatními normami) ===== ===== Obecné znaky (společné s ostatními normami) =====
  
-  * **Preskriptivní charakter** (regulativní,​ to, co má být) → každá norma reguluje chování adresátů (podstatou normativnosti je regulativní charakter podle představ normotvůrce,​ či byla vytvořena spontánně),​ působí do budoucnosti +  * **Preskriptivní charakter** ​ (regulativní,​ to, co má být) → každá norma reguluje chování adresátů (podstatou normativnosti je regulativní charakter podle představ normotvůrce,​ či byla vytvořena spontánně),​ působí do budoucnosti 
-    * opakem je deskriptivní charakter jiných jevů (např. výroků, které stanovují, že něco je/bylo) +      * opakem je deskriptivní charakter jiných jevů (např. výroků, které stanovují, že něco je/bylo) 
-    * tento charakter je určen skutečným významem jazykového výrazu (nerozhoduje jeho forma), např. ustanovení Ústavy ČR „hlavním městem ČR je Praha“ má deskriptivní formu, přesto má normativní charakter (správně formulačně má být, že se Praha stanovuje hl. městem ČR /přikazuje se, že hl. městem má být Praha) +      * tento charakter je určen skutečným významem jazykového výrazu (nerozhoduje jeho forma), např. ustanovení Ústavy ČR „hlavním městem ČR je Praha“ má deskriptivní formu, přesto má normativní charakter (správně formulačně má být, že se Praha stanovuje hl. městem ČR /přikazuje se, že hl. městem má být Praha) 
-    * způsoby regulace nazýváme mody = modality normativnosti,​ kterými lze ovlivňovat chování adresátů, rozdělujeme je na: +      * způsoby regulace nazýváme mody = modality normativnosti,​ kterými lze ovlivňovat chování adresátů, rozdělujeme je na: 
-      - objektivní mody (z hlediska normotvůrce):​ +        - objektivní mody (z hlediska normotvůrce):​ 
-        * příkaz (co musí být) +          * příkaz (co musí být) 
-        * zákaz (co nesmí být)  +          * zákaz (co nesmí být) 
-        * dovolení (co smí být) určitého chování – slabá modalita +          * dovolení (co smí být) určitého chování – slabá modalita 
-      - subjektivní mody (z hlediska adresáta normy): +        - subjektivní mody (z hlediska adresáta normy): 
-        * oprávnění – možnost subjektu chovat se určitým způsobem +          * oprávnění – možnost subjektu chovat se určitým způsobem 
-        * povinnosti – nutnost chovat se stanoveným způsobem +          * povinnosti – nutnost chovat se stanoveným způsobem 
-        * //​předmětem subjekt. práv a povinností je vždy nějaké chování//+          * //​předmětem subjekt. práv a povinností je vždy nějaké chování//
   * z příkazu a zákazu (= silné modality) plyne povinnost určitého chování → nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce (norma přikazující/​zakazující bez uvedených sankcí by byla imperfektní)   * z příkazu a zákazu (= silné modality) plyne povinnost určitého chování → nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce (norma přikazující/​zakazující bez uvedených sankcí by byla imperfektní)
   * z dovolení (= slabá modalita) plyne oprávnění → možnost chovat se způsobem, který je tou normou vymezen (z objektivního práva vyplývají práva subjektivní),​ není spojeno se sankcí, zákonné dovolení je právní dovolení, některé věci jsou dovoleny právní normou, ale nemusí být dovoleny etickou normou apod.   * z dovolení (= slabá modalita) plyne oprávnění → možnost chovat se způsobem, který je tou normou vymezen (z objektivního práva vyplývají práva subjektivní),​ není spojeno se sankcí, zákonné dovolení je právní dovolení, některé věci jsou dovoleny právní normou, ale nemusí být dovoleny etickou normou apod.
-  * příkaz a zákaz se vzájemně vylučují → neslučitelnost normativních modalit X jsou však vzájemně zaměnitelné negací požadovaného chování (zakazuje se krást = přikazuje se nekrást) ​+  * příkaz a zákaz se vzájemně vylučují → neslučitelnost normativních modalit X jsou však vzájemně zaměnitelné negací požadovaného chování (zakazuje se krást = přikazuje se nekrást)
   * příkaz směřuje k aktivnímu = komisivnímu chování (konat, facere), ze zákazu plyne povinnost nekonat (non facere) či něco strpět → pasivní = omisivní chování (lze používat pouze příkazy nebo pouze zákazy při užití negace)   * příkaz směřuje k aktivnímu = komisivnímu chování (konat, facere), ze zákazu plyne povinnost nekonat (non facere) či něco strpět → pasivní = omisivní chování (lze používat pouze příkazy nebo pouze zákazy při užití negace)
   * pro tradiční systémy jsou typické příkazy (Desatero přikázání),​ v moderních státech se užívá hlavně zákaz   * pro tradiční systémy jsou typické příkazy (Desatero přikázání),​ v moderních státech se užívá hlavně zákaz
   * klíčovou modalitou jsou dnes pro moderní systémy zákazy (příkazy převedeny na zákazy) a dovolení → je dovoleno jen to, co je přikázáno,​ NEBO je zakázáno jen to, co není dovoleno   * klíčovou modalitou jsou dnes pro moderní systémy zákazy (příkazy převedeny na zákazy) a dovolení → je dovoleno jen to, co je přikázáno,​ NEBO je zakázáno jen to, co není dovoleno
   * logický čtverec modalit – vedle příkazu, zákazu a dovolení je ještě nedovolení,​ existují vztahy mezi jednotlivými objektivními mody, buď je to jednostranná implikace → z příkazu plyne dovolení, ze zákazu zas nedovolení;​ nebo kontravalence (vzájemná neslučitelnost,​ např. příkaz určitého chování je neslučitelný s nedovolením téhož chování)   * logický čtverec modalit – vedle příkazu, zákazu a dovolení je ještě nedovolení,​ existují vztahy mezi jednotlivými objektivními mody, buď je to jednostranná implikace → z příkazu plyne dovolení, ze zákazu zas nedovolení;​ nebo kontravalence (vzájemná neslučitelnost,​ např. příkaz určitého chování je neslučitelný s nedovolením téhož chování)
-  * {{:​teorka:​zkouska:​teorka2.jpg|}}+  * {{:​teorka:​zkouska:​teorka2.jpg}}
   * 2 zásady (politicko-právní vymezení regulace):   * 2 zásady (politicko-právní vymezení regulace):
-    ​* **Zásada legální licence** (= zákonného dovolení) +      ​* **Zásada legální licence** ​ (= zákonného dovolení) 
-      * právně je dovoleno vše, co právo nezakazuje – prostor svobody (vychází se z toho, že jedinec si uvědomuje, že jeho svoboda je omezena svobodou druhých a veřejným zájmem) → z mlčení zákona lze vyvodit dovolení +        * právně je dovoleno vše, co právo nezakazuje – prostor svobody (vychází se z toho, že jedinec si uvědomuje, že jeho svoboda je omezena svobodou druhých a veřejným zájmem) → z mlčení zákona lze vyvodit dovolení 
-      * předpokládá se, že bude jen minimum zákazů !! +        * předpokládá se, že bude jen minimum zákazů !! 
-      * stačí jediná modalita – modalita zákazu (z toho plyne implicitní dovolení, takže může jít i o chování praeter legem, nesmí být však contra legem) +        * stačí jediná modalita – modalita zákazu (z toho plyne implicitní dovolení, takže může jít i o chování praeter legem, nesmí být však contra legem) 
-      * klíčová pro soukromé právo +        * klíčová pro soukromé právo 
-      * v ČR je ústavní zásadou +        * v ČR je ústavní zásadou 
-    * **Zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí** (požadavků) +      * **Zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí** ​ (požadavků) 
-      * je dovoleno jen to, co je výslovně stanoveno +        * je dovoleno jen to, co je výslovně stanoveno 
-      * enumerativní = úplný výčet  +        * enumerativní = úplný výčet 
-      * pretenze = možnost zasahovat +        * pretenze = možnost zasahovat 
-      * je stanovena úplná míra zasahování státu +        * je stanovena úplná míra zasahování státu 
-      * základní je zde modalita příkazu a explicitního dovolení (povolení – je žádoucím chováním, proto se povoluje, často omezeno doprovodnými zákazy – např. volit do Parlamentu ČR může každý, kdo je občanem ČR starším 18 let včetně) +        * základní je zde modalita příkazu a explicitního dovolení (povolení – je žádoucím chováním, proto se povoluje, často omezeno doprovodnými zákazy – např. volit do Parlamentu ČR může každý, kdo je občanem ČR starším 18 let včetně) 
-      * prostor svobody možno vyplnit autonomní tvorbou (např. uzavírání smluv) +        * prostor svobody možno vyplnit autonomní tvorbou (např. uzavírání smluv) 
-      * prostor svobody dán možností – nemusíme vyvíjet jakoukoliv další aktivitu +        * prostor svobody dán možností – nemusíme vyvíjet jakoukoliv další aktivitu 
-      * trojí charakter:​ +        * trojí charakter:​ 
-        - vymezení druhu orgánu veřejné moci a jeho působnosti (stanoven rozsah a působnost) +          - vymezení druhu orgánu veřejné moci a jeho působnosti (stanoven rozsah a působnost) 
-        - vymezení procesní působnosti (jaké zájmy hájí) +          - vymezení procesní působnosti (jaké zájmy hájí) 
-        - rozhodování nikoli volnou úvahou, nýbrž vázáno hmotným právem +          - rozhodování nikoli volnou úvahou, nýbrž vázáno hmotným právem 
-      * zvláštní je normativní systém teologický (podstatou jsou příkazy, NE zákazy) – Desatero přikázání (existuje základní boží autorita, která přikazuje i zakazuje určité chování)  základem jsou povinnosti (proto přikázání)+        * zvláštní je normativní systém teologický (podstatou jsou příkazy, NE zákazy) – Desatero přikázání (existuje základní boží autorita, která přikazuje i zakazuje určité chování)  základem jsou povinnosti (proto přikázání)
  
 ===== Specifické rysy právních norem ===== ===== Specifické rysy právních norem =====
Řádek 125: Řádek 81:
         * právo je tedy nástrojem donucení, tj. hrozby násilí (až použití samotného násilí)         * právo je tedy nástrojem donucení, tj. hrozby násilí (až použití samotného násilí)
         * donucení se v právním státě uplatňuje až v případě porušení práva, podmínky a způsob donucení mají být stanoveny právními normami → princip zákonnosti         * donucení se v právním státě uplatňuje až v případě porušení práva, podmínky a způsob donucení mají být stanoveny právními normami → princip zákonnosti
- 
  
 ===== Metanormativní části ===== ===== Metanormativní části =====
  
-  * nenormativní formy nemají být v normativním systému, jsou cizorodým prvkem, pokud se objevují, musí mít přesně daný účel (vazba na normy) ​+  * nenormativní formy nemají být v normativním systému, jsou cizorodým prvkem, pokud se objevují, musí mít přesně daný účel (vazba na normy)
   * existují druhotně, nemají normativní charakter   * existují druhotně, nemají normativní charakter
-    ​* __preambule__ = slavnostní uvozující ustanovení pr. předpisu – společensko-politické prohlášení (nemá normativní charakter), vyjádřuje cíle dokumentu (a základ. ideje), může být využita při interpretaci vlastního normativního textu (vysvětluje úmysl zákonodárce),​ nezáleží na jejím umístění (nad či vlevo od zákona, či pod zákonem jako jeho součást) +      ​* __preambule__ ​ = slavnostní uvozující ustanovení pr. předpisu – společensko-politické prohlášení (nemá normativní charakter), vyjádřuje cíle dokumentu (a základ. ideje), může být využita při interpretaci vlastního normativního textu (vysvětluje úmysl zákonodárce),​ nezáleží na jejím umístění (nad či vlevo od zákona, či pod zákonem jako jeho součást) 
-    * __definice__ = vymezení určitých pojmů – legální definice jsou druhem definic, které jsou vyjádřeny v zákoně, samy o sobě nejsou normou (nemají preskriptivní charakter), řada pojmů má neurčitý význam a definice slouží k jejich objasnění (vytváří je právní věda) → získávají sekundárně normativní význam při použití v určité právní normě (až tehdy jsou s nimi spojeny právní důsledky) +      * __definice__ ​ = vymezení určitých pojmů – legální definice jsou druhem definic, které jsou vyjádřeny v zákoně, samy o sobě nejsou normou (nemají preskriptivní charakter), řada pojmů má neurčitý význam a definice slouží k jejich objasnění (vytváří je právní věda) → získávají sekundárně normativní význam při použití v určité právní normě (až tehdy jsou s nimi spojeny právní důsledky) 
-      * patří sem i explikace = výčty určitých znaků zákonných pojmů, výklad +        * patří sem i explikace = výčty určitých znaků zákonných pojmů, výklad 
-      * dále i vymezení pr. pojmů soudy (ÚS, Nejvyšším soudem) +        * dále i vymezení pr. pojmů soudy (ÚS, Nejvyšším soudem) 
-    * __odkazy__ = legislativní zkratky (druh taxativní zkratky) – zákon souvisí s jinými prameny práva a normotvůrce na ně chce odkázat (pomoc při orientaci) → samy o sobě nemají normativní význam, a to ani zprostředkovaně,​ odkazují na ustanovení v textu právního předpisu či pod čarou +      * __odkazy__ ​ = legislativní zkratky (druh taxativní zkratky) – zákon souvisí s jinými prameny práva a normotvůrce na ně chce odkázat (pomoc při orientaci) → samy o sobě nemají normativní význam, a to ani zprostředkovaně,​ odkazují na ustanovení v textu právního předpisu či pod čarou 
-    * __právní principy__ = vůdčí zásady (spolu s pr. normami spadají pod platné objektivní právo), na nichž stojí právní systém → mají preskriptivní charakter (lze vyvodit závěr, že jsou to pouze specifické právní normy), ale též deskriptivní → odlišují se od právních norem:  +      * __právní principy__ ​ = vůdčí zásady (spolu s pr. normami spadají pod platné objektivní právo), na nichž stojí právní systém → mají preskriptivní charakter (lze vyvodit závěr, že jsou to pouze specifické právní normy), ale též deskriptivní → odlišují se od právních norem: 
-      * jsou abstraktnější a obecnější než PN – neplynou z nich konkrétní práva a povinnosti pro finální recipienty, ​  ​* stanovují nejobecnější právní postupy, kterými se normy (a jejich aplikace) řídí, jsou závazné pro normotvůrce → východiska celého normativního systému (jsou to tzv. obecné regulativní ideje), mají tedy interpretační a aplikační význam → těmito principy argumentují soudy i jiné orgány při řešení komplikovaných pr. případů (hlavně ÚS, posuzuje se konzistentnost pr. úpravy s pr. principy), existují i principy mezinárodního a evropského práva (vyloženy judikaturou mezinár. soudů, Mezinárodním soudním dvorem, Evropským soudem pro lidská práva, Evropským soudním dvorem a Soudem prvního stupně) +        * jsou abstraktnější a obecnější než PN – neplynou z nich konkrétní práva a povinnosti pro finální recipienty, * stanovují nejobecnější právní postupy, kterými se normy (a jejich aplikace) řídí, jsou závazné pro normotvůrce → východiska celého normativního systému (jsou to tzv. obecné regulativní ideje), mají tedy interpretační a aplikační význam → těmito principy argumentují soudy i jiné orgány při řešení komplikovaných pr. případů (hlavně ÚS, posuzuje se konzistentnost pr. úpravy s pr. principy), existují i principy mezinárodního a evropského práva (vyloženy judikaturou mezinár. soudů, Mezinárodním soudním dvorem, Evropským soudem pro lidská práva, Evropským soudním dvorem a Soudem prvního stupně) 
-      * mohou mít kontradiktorní charakter → vzájemně se nevylučují,​ a tak mohou působit i proti sobě (X norma nemůže současně něco přikazovat i zakazovat), vyvažují se a poměřují mezi sebou → tzv. metoda vyvažování (relativní preference jednoho principu před druhým pro daný případ), popř. metoda specifikace (omezení platnosti principu pro určité případy, často totiž principy srovnávájí různé hodnoty, což pro tyto případy není vhodné) +        * mohou mít kontradiktorní charakter → vzájemně se nevylučují,​ a tak mohou působit i proti sobě (X norma nemůže současně něco přikazovat i zakazovat), vyvažují se a poměřují mezi sebou → tzv. metoda vyvažování (relativní preference jednoho principu před druhým pro daný případ), popř. metoda specifikace (omezení platnosti principu pro určité případy, často totiž principy srovnávájí různé hodnoty, což pro tyto případy není vhodné) 
-      * rozlišujeme tradiční principy (př. není soudce bez žalobce, smlouvy je nutno dodržovat) a principy moderního práva (př. neznalost zákona neomlouvá, zásada legální licence), další členění je na univerzální principy a principy platné jen v určitých právních odvětvích (v trestním právu zásada presumpce neviny, není trestu/viny bez zákona), poté na hmotněprávní (zásada legální licence) a procesněprávní principy (nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci) +        * rozlišujeme tradiční principy (př. není soudce bez žalobce, smlouvy je nutno dodržovat) a principy moderního práva (př. neznalost zákona neomlouvá, zásada legální licence), další členění je na univerzální principy a principy platné jen v určitých právních odvětvích (v trestním právu zásada presumpce neviny, není trestu/viny bez zákona), poté na hmotněprávní (zásada legální licence) a procesněprávní principy (nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci) 
-  * nakolik se však mají vyskytovat v normativním systému tyto části ?? → chybné je nadměrné užívání definic, odkazů (matoucí), principů (jádro je ve vlastních pramenech, NE v principech),​ nedobré jsou hodnotící věty (nemají regulativní charakter), axiologický charakter má zůstat v pozadí → nepovažujeme je za právo, pokud nejsou spojeny s určitými zákazy či příkazy (např. „někdo se zasloužil o stát“ nemá normativní význam X je-li dodáno, že to má být někde vytesáno, stává se to příkazem, a tudíž normou) ​+  * nakolik se však mají vyskytovat v normativním systému tyto části ?? → chybné je nadměrné užívání definic, odkazů (matoucí), principů (jádro je ve vlastních pramenech, NE v principech),​ nedobré jsou hodnotící věty (nemají regulativní charakter), axiologický charakter má zůstat v pozadí → nepovažujeme je za právo, pokud nejsou spojeny s určitými zákazy či příkazy (např. „někdo se zasloužil o stát“ nemá normativní význam X je-li dodáno, že to má být někde vytesáno, stává se to příkazem, a tudíž normou)
  
 ===== Jiné formy jazykových výrazů (než norma) ===== ===== Jiné formy jazykových výrazů (než norma) =====
  
-  * **deontická logika** = logika normativních vět - pracuje s myšlenkovými výtvory, které nejsou výpověďmi,​ ale obsahují výzvy k určitému chování, uvádějí, jaké způsoby chování jsou přípustné a jaké ne; studuje vztahy mezi jazykovými výrazy vyjadřujícími příkazy, zákazy a povolení, od ostatních obecných idejí lze normy (normativní věty) odlišit jazykovým způsobem vyjádření jejich významu, za pomocí formulací smí být, je dovoleno, má být atd. +  * **deontická logika** ​ = logika normativních vět - pracuje s myšlenkovými výtvory, které nejsou výpověďmi,​ ale obsahují výzvy k určitému chování, uvádějí, jaké způsoby chování jsou přípustné a jaké ne; studuje vztahy mezi jazykovými výrazy vyjadřujícími příkazy, zákazy a povolení, od ostatních obecných idejí lze normy (normativní věty) odlišit jazykovým způsobem vyjádření jejich významu, za pomocí formulací smí být, je dovoleno, má být atd. 
-  * __výrok__ – je opakem norem, může být pravdivý či nepravdivý,​ norma tento charakter nemá (nelze říci, jestli je pravdivá), ptáme se, jestli je platná či ne, např. v prostorách fakulty se nekouří – výrok X v prostorách fakulty je zakázáno/​se nesmí kouřit – norma; výrok o normě – výrok je pravda, že platí norma ta a ta, např. je pravda, že je zakázáno kouřit v prostorách fakulty +  * __výrok__ ​ – je opakem norem, může být pravdivý či nepravdivý,​ norma tento charakter nemá (nelze říci, jestli je pravdivá), ptáme se, jestli je platná či ne, např. v prostorách fakulty se nekouří – výrok X v prostorách fakulty je zakázáno/​se nesmí kouřit – norma; výrok o normě – výrok je pravda, že platí norma ta a ta, např. je pravda, že je zakázáno kouřit v prostorách fakulty 
-  * __idea__ – neplynou z ní konkrétní oprávnění a povinnosti, mají abstraktní povahu, vychází z hodnot (hodnota = hodnocení určité potřeby, může být materiální,​ či duchovní), např. je žádoucí, aby se v prostorách fakulty nekouřilo +  * __idea__ ​ – neplynou z ní konkrétní oprávnění a povinnosti, mají abstraktní povahu, vychází z hodnot (hodnota = hodnocení určité potřeby, může být materiální,​ či duchovní), např. je žádoucí, aby se v prostorách fakulty nekouřilo 
-  * __hodnotící věta__ – s hodnocením nespojena žádná sankce, proto by se musela pojit s normou, zákon je nositelem právních norem, pokud je neobsahuje, vytváří klamavý dojem, že bude cosi vyžadovat (hodnoty mají velkou roli, ale relativizují tvrzení), pokud je vybavena sankcí, může se dostat až do rozporu s ústavním právem státu (pokud obsahuje ony hodnotící věty), např. je správné, že je zakázáno kouřit v prostorách fakulty, Zákon o zásluhách 1930 – „TGM se zasloužil o stát“, tato hodnotící věta se stala součástí normy, poté inspirace pro druhý zákon, ale ani v jednom případě tato věta nedává povinnost nemoci tvrdit opak +  * __hodnotící věta__ ​ – s hodnocením nespojena žádná sankce, proto by se musela pojit s normou, zákon je nositelem právních norem, pokud je neobsahuje, vytváří klamavý dojem, že bude cosi vyžadovat (hodnoty mají velkou roli, ale relativizují tvrzení), pokud je vybavena sankcí, může se dostat až do rozporu s ústavním právem státu (pokud obsahuje ony hodnotící věty), např. je správné, že je zakázáno kouřit v prostorách fakulty, Zákon o zásluhách 1930 – „TGM se zasloužil o stát“, tato hodnotící věta se stala součástí normy, poté inspirace pro druhý zákon, ale ani v jednom případě tato věta nedává povinnost nemoci tvrdit opak 
-  *  +  *
- +
- +
- +
- +
  
 ===== Prameny ===== ===== Prameny =====
Řádek 161: Řádek 111:
   * přednáška (tuším třetí v pořadí)   * přednáška (tuším třetí v pořadí)
   * otázka z minulých let, zpracovaná Hankou V.   * otázka z minulých let, zpracovaná Hankou V.
 +
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code