Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


57. Právní stát a vláda práva - shodné rysy a rozdíly

Rozdíly mezi kontinentálním (právní stát) a angloamerickým (rule of law) systémem práva

  1. rozdíly v pramenech práva
    • ovlivňuje to další tři rozdíly
    • KS - zákon
    • AS - preferují se precedenty, platí mnohost pramenů práva
  2. rozdíl v postavení soudců z hlediska tvorby práva
    • KS - soudci právo nalézají mezi stranami (inter pares), netvoří ho, pouze Ústavní soudy působí vůči všem (erga omnes) v rámci abstraktní kontroly ústavnosti
    • AS - soudci nalézají právo a vyšší soudy mohou právo tvořit (působí erga omnes)
  3. rozdíl v právních institucích
    • v právní terminologii a celkovém chápání práva a v dělení práva
    • KS - soukromé x veřejné, je založeno na recepci římského práva
    • AS - nerozlišuje právo soukromé a veřejné
  4. rozdíl v pojetí právního státu
    • vázanost státní moci právem, respektování právního rámce řešení společenských konfliktů → to je společné pro obě idee
    • v pojetí zákonnosti
      • KS - vychází ze zákona, výsledkem je doktrina právního státu
      • AS - prosazena vláda práva (rule of law)

Právní stát

  • Takový stát, v němž je výkon státní moci omezen zákonem, vychází z myšlenky dominance (svrchovanosti, primátu) zákona
  • Orgány veřejné moci smějí činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, zatímco občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje
  • primát práva nad státem, stát (respektive státní orgány) vázaný právem
  • přitom tvůrcem práva pomocí zákonů je stát, zákony (a ústavy) potom ztělesňují suverenitu
  • stát jako suverénni normotvůrce není formálně ničím vázán (žádnými pravidly, obyčeji které by měly vyšší právní sílu než zákon a ústava) → proto se upřednostňuje interpretace vázanosti nikoli státu, ale státních orgánů
  • uplatnění legality, která je spojena s demokratickým charakterem státu
  • Principy právního státu
    • Základní znaky (principy) právního státu, tak jak jsou v současnosti obecně přijímány lze pro názornost vymezit takto:
    • Vázanost státu právem
      • Stát je nejen původcem právních norem, ale i jejich adresátem. To znamená, že je sám vázán ústavou, ústavními zákony, zákony a dalšími právními akty. Současně je vázán i akty mezinárodního práva obecné povahy nebo těmi, které uznal. V neposlední řadě se uvádí vázanost státu demokratickými principy.
    • Dělba moci
      • Moc ve státe je rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Každá má přesně vymezenou působnost a k jejímu naplňování svěřené kompetence, přičemž existují určité kontrolní a garanční mechanismy jejichž úkolem je zabráni překračování působnosti a nepřiměřené kumulaci moci. V literatuře se běžně hovoří o systému vzájemných garancí a brzd.
    • Omezená moc
      • Stát může zasahovat a svoji moc uplatňovat jen v případech a způsobem předem stanoveným.
    • Suverenita lidu
      • Občan je nadřazen státu což se projevuje jednak v možnosti v projevu vůle při personálním ustavování moci zákonodárné, popřípadě v možnosti přímého projevu vůle lidu. Suverenita lidu se současně projevuje v zakotvení základních práv a svobod člověka a občana v ústavním zákoně, jehož součástí je i samostatná a výslovná garance základních práv menšin.
    • Soudní ochrana
      • Každému má být dána možnost domáhat se svých práv a oprávněných zájmů u nezávislého a nestranného soudu jehož rozhodnutí má byt přezkoumatelné soudem vyšší instance.
    • Jednotlivé principy, tak jak byly výše vymezeny tvoří jeden funkční celek. Nelze tedy uvažovat o relevanci zvoleného pořadí. Jednotlivé znaky budou podrobněji popsány a srovnány s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod v samostatných článcích.
  • Kladen důraz na zákon protože:
    1. zákon je přijímán zákonodárným sborem, který je volen lidem, je k přijímání zákonů legitimován
    2. na zákonech postavený právní řád je přehlednější, než ten, který vychází z mnohosti pramenů práva a je zde zdůrazněn princip právní jistoty
    3. zákon je progresivní prostředek potřebné změny společenských poměrů
    4. v zákoně je předem možné říci, co je dobré a co špatné, tedy vytvořit ideální normatiní svět
  • Konstrukční problém - je tvůrce práva sám vázán zákonem?
    • platné zákony jsou platné i pro něho, závaznost zčásti morálně-politická, nejen právní
    • změna zákona je možná zase jen při nedodržení nějaké zákonem stanovené procedury, zákonodárce je vázán procesními normami
    • později se vyvíjí ještě možnoat vázat zákonodárce ústavními předpisy

Vláda práva

  • uvedené 4 důvody proč by měl být kladen důraz na zákon se neprosadily v oblasti angloamerického práva, ten v mnohém vychází z jiných východisek
  • angloamerický svět - plný neustálých střetů zájmů, které se projevují i v právu
  • ideál správného a spravedlivého se hledá neustále v dynamice společenských vztahů → dynamické pojetí spravedlnosti
  • preferuje nezasahování do práv a svobod před legalitou
  • důraz na zásadu spravedlivého procesu při zásazích do práv
  • rovnost lidí před zákonem
  • důraz na tradici - literatura, obyčeje
  • platné právo stojí nad státem, není výtvorem státu - převaha precedentů, příp. právních obyčejů, nejsou záměrnou činností státních orgánů, nýbrž jako důsledek dlouhodobé a živelně se formujícího masového chování a odpovídajícího právního vědomí
  • státní moc uznává ta či ona obyčejová práviidla za právně závazná tím, že je státní orgány aplikují při individuálním rozhodování a že při jejich porušení poskytují ochranu, resp. používají donucovacích prostředků
  • precedent - jako prameny práva jsou sice výsledkem činnosti státních orgánů, nejsou však generálně vyjádřenou vůlí orgánu ztělesňujícího státní suverenitu, vznikají na základě individuálních rozhodnutí soudců
  • soudy - tvorba práva ex post, předem je dáno jen relativně málo pravidel (je možné apriori říci co je dobré a co ne?) → relativně nizká míra právní jistoty
  • otázka - jaké je reálné postavení soudce? Nakolik je nezávislý? Nakolik je prostředníkem prosazování politických zájmů?
    • i přes poměrně velkou volnost při judikování nemůže rozhodnout mimo ústavu (ve VB rozhodovat proti zákonu), nestojí zcela nad státem
    • každý má právo na spravedlivý proces (due process law)
    • zaveden a široce uplatňován porotní systém - na jeho základě by mělo rozhodovat „nejlepší svědomí a vědomí“ členů poroty, což funguje jako jedna ze záruk, která má chránit občana proti státu
  • koncepce vázanosti státu prostřednictvím common law (obecným právem) ve VB abstraktně vzato neposkytuje větší právní jistotu než KS
  • Parlament ve VB není vázán rigidní ústavou → může měnit prostřednictvím statute law (zákony) práva vzniklé na základě precedentů
  • VB x USA
    • ve Velké Británii daleko spontánnější proces
    • v USA důležitá myšlenková ideální konstrukce, představa ideálního uspořádání - suverénní lid, který si dává Ústavu

Prameny

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code