Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


53. Aplikace práva orgány veřejné moci. Uvážení při aplikaci práva

53. Pojem aplikace práva

  • Aplikace práva= „kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při níž dochází k subsumpci konkrétní skutkové podstaty pod příslušnou abstraktní právní podstatu“
  • Výsledkem procesu aplikace práva jsou akty aplikace práva (orgány veřejné moci, především soudy a správní úřady v nich podle zákona rozhodují o právech a povinnostech osob)
  • V procesu aplikace práva je nutno zodpovědět dva druhy otázek: skutkové a právní

Různé druhy procesů aplikace práva

(viz ot. 54)

  • Občanské soudní řízení
  • Trestní řízení.
  • Správní řízení
  • Některé typy řízení před ÚS
  • Zvláštní typy řízení- např. insolvenční řízení, soudní řízení správní…

O proces aplikace práva nejde v těchto případech:

  • Nerozhoduje orgán veřejné moci (např. uzavírání smluv, sepsání závěti atd.)
  • Tvorba práva a abstraktní kontrola ústavnosti orgány veřejné moci
  • Řídící činnost orgánů veřejné moci (v rámci subordinace)
  • Přezkum zákonnosti rozhodnutí (v užším slova smyslu), kde je přezkoumávána právní, nikoliv faktická otázka

Dělení aktů práva

(viz ot. 55 a 56)

  • Konstitutivní x deklaratorní:
  • Rozhodnutí ve věci samé x procesní rozhodnutí

Stadia procesu aplikace práva

1. Zjišťování skutkového stavu

  • Probíhá dokazováním (není- li skutečnost nahlížena bezprostředně)

Dokazování

  • Platí zásada volného hodnocení důkazů orgánem aplikujícím právo. Věrohodnost a důkazní hodnota důkazů je dána ve vztahu k jednotlivým případům
    • Opakem je zásada formálního hodnocení důkazů, podle níž je předem stanovena hierarchie důkazů
  • Dokazování usnadňují právní domněnky a fikce:
    • Právní domněnky
      • Založeny na obecné životní zkušenosti. Např. otcovství při narození dítěte v dané lhůtě
      • Vyvratitelné (je možný důkaz opaku) x nevyvratitelné (ty jsou zcela výjimečné)
    • Právní fikce
      • Vychází uměle vytvořeného skutkového předpokladu
      • Většinou legislativně- technický základ. Např. určení poloviny měsíce nebo fikce doručení písemnosti, kterou adresát odmítl přijmout
      • Vyvrátit lze jen ve výjimečných případech, kdy to zákon dovoluje
  • Typicky používané důkazní prostředky:
    • Výpovědi- účastníků (= ti, kteří jsou zainteresováni na výsledku řízení), svědků
    • Listinné důkazy. Veřejné (pro něž platí presumpce správnosti) a soukromé (např. dopisy apod.)
    • Znalecký posudek v odborných aspektech případu
    • Doličné předměty, ohledání místa činu, rekonstrukce trestného činu
  • Není třeba dokazovat právní předpisy a další prameny práva publikované ve Sbírce zákonů, Úředním věstníku EU a Sbírce mezinárodních smluv
    • Platí zásada „soud zná právo“ (iura novit curia)
  • Pouze mezi veřejné listiny se ale počítají- a tedy je třeba dokazovat:
    • Lokální právní předpisy (např. vyhlášky obcí)
    • Paraprávní normy- vnitřní předpisy (statuty, stanovy apod.)
    • Právní předpisy jiných států

Rozdíly mezi druhy řízení ve zjišťování skutkové podstaty:

Trestní řízení
  • Zásada objektivní (materiální) pravdy- nelze použít nezákonné důkazy, vina musí být prokázána jednoznačně a nepochybně (⇒ zásada in dubio pro reo, souvislost s presumpcí neviny)
  • Zásada legality- příslušné orgány činné v trestním řízení jsou povinny stíhat každou trestnou činnost, o níž se dozvědí. Důkazní břemeno nese stát
Civilní řízení:
  • prvky zásady formální pravdy- výsledek procesu závisí na dodržení formálních náležitostí, postačuje určitá pravděpodobnost, že prokázané je pravdou
  • neplatí zde presumpce neviny ani zásada in dubio pro reo
  • narozdíl od trestního procesu jsou možné:
    • rozsudek pro uznání- žalovaný přiznal vinu v plném rozsahu (⇒ většinou není třeba provádět důkazní řízení)
    • rozsudek pro zmeškání- žalovaný bez řádné omluvy zmeškal první státní ⇒ je vyhověno žalobě
  • důkazní břemeno nese žalobce
  • žalobce je pánem sporu („dominus litis“)- disponuje žalobou i v průběhu řízení
  • zásada projednací- soud přihlíží jen k důkazům, navrženým stranami (nemusí ale provést všechny)
Správní řízení:
  • Důraz na objektivní pravdu
  • Neplatí zásada in dubio pro reo
  • Orgán řízení provádí z úřední povinnosti
  • Převážně písemný charakter
  • Rozdíly, mezi jednotlivými typy řízení

2. Řešení právních otázek

  • Otázka, které normy aplikovat na danou skutkovou podstatu, posouzení jejich platnosti a účinnosti a interpretace.
  • Za určitých podmínek použití analogie v civilním řízení (platí zde zásada legální licence a zásada zákazu odmítnutí spravedlnosti) u mezer v právu de lege lata. Postupuje se následovně:
    1. Zjištění situace, která právem není řešena a někdo se v ní domáhá spravedlnosti
    2. Úvaha, zda existuje podobná úprava
    3. Úvaha, zda je daná mezera v právu relevantní (zda se nejedná o věc, již zákonodárce vůbec upravit nechtěl)
    4. Úvaha, zda není analogie zakázána (např. v trestním řízení podle zásad „není zločinu/trestu bez zákona“)
  • Od použití analogie je třeba odlišit systematický výklad- extenzivní nebo restriktivní výklad zákona v určitém kontextu
  • Vznik právního vztahu vždy posuzován podle předpisů účinných v jeho době.
  • Rozpory v právním řádu řešeny podle zásad:
    1. Lex superior derogat inferiori
    2. Lex posterior derogat priori
    3. Lex specialit derogat generali
  • Soudce je vázán zákony a může je vykládat. Správní orgány jsou ovšem vázány vnitřními předpisy a jsou povinny přihlížet k rozhodnutí vyšších soudů

3. Rozhodnutí ve věci

  • Vydání aktu aplikace práva (např. rozsudek, platební rozkaz, trestní příkaz). Akt aplikace práva obsashuje:
    1. Výrok (enunciát)- vlastní rozhodnutí
      • V žalobě bývá výrok soudu navržen přesně tak, jak navrhovatel chce, aby soud rozhodnul.
      • Takový návrh výroku se nazývá petit.
    2. Odůvodnění
    3. Poučení o opravných prostředcích
  • Pro akty práva platí presumpce správnosti (i akt vadný je účinný, funguje jako bezvadný). Pokud je právní akt nicotný („paakt“), tak ovšem právně neexistuje, nenabude účinnosti, právní moci, ani platnosti. Typické příklady:
    • Akt je vydaný orgánem, který k němu neměl pravomoc (nebo vůbec nebyl orgánem veřejné moci)
    • Akt je zjevně neústavní nebo nelegální

Účinnost, právní moc, vykonatelnost

Akt aplikace práva nabývá postupně účinnosti, právní moci a vykonatelnosti:

Účinnost

= schopnost vyvolat zamýšlené následky

  • Vadné akty lze napadnout řádnými odvolacími prostředky. Pokud projde odvolací lhůta, odvolání je nepřípustné, nebo je odvolacím orgánem zamítnuto, akt nabývá právní moci
  • Odvolací lhůta běží od okamžiku doručení aktu a má prekluzivní (propadný) charakter
  • Dva účinky užití opravného prostředku:

• Devolutivní- přesun rozhodnutí na vyšší instanci (výjimkou autoremedura, kdy o odvolání znovu rozhoduje stejný orgán) • Suspensivní- odklad závaznosti aktu práva

Právní moc

pravomocný akt práva je závazný (materiální stránka právní moci) a nezměnitelný (formální stránka právní moci)

  • Překážka litispendence- nelze zahájit řízení k věci, k níž již řízení probíhá
  • Překážka Rei iudicatae (překážka věci pravomocně rozhodnuté)= O pravomocně rozhodnuté věci (res iudicata) nelze znovu jednat (ne bis idem). Výjimky:
    • zjištění základních vad z hlediska skutkového stavu (např. nové skutečnosti)
    • zjištění závažných právních vad
  • Proti pravomocným aktům lze podat mimořádný opravný prostředek, je- li splněna jedna z výjimek. Mimořádné opravné prostředky jsou:
    • Apelace opravný orgán přezkoumává jak skutkovou tak právní stránku věci a rozhodnutí může potvrdit, změnit nebo zrušit
    • Kasace- opravný orgán přezkoumává jen právní stránku, věc může vrátit nižší instanci k dalšímu řízení a novému rozhodnutí
    • Revize- opravný orgán přezkoumává právní stránku, ovšem na rozdíl od kasace je rozsah přezkoumání širší, než navrhuje strana, podávající opravný prostředek. Může být rozhodnuto o zrušení rozhodnutí a vrácení k nižší instanci nebo rovnou vydáno nové rozhodnutí
Vykonatelnost

= možnost vynucení povinnosti exekuce

  • Nastává po nabytí právní moci a uplynutí lhůty k dobrovolnému plnění povinnosti, výjimkou je předběžná vykonatelnost

Prameny

  • Gerloch A.: Teorie práva (4.vydání), str 203-214
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code