Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


45. Použití systematického výkladu v právní interpretaci

Rudolf Stammler (1911): „the same blood runs in the whole organism

  • Dle J. Wintra uspořádání právních norem do právního řádu umožňuje využít systémové vazby mezi právními normami k jejich interpretaci a to obzvlášť v prostředí kontinentální právní kultury, jež je založena na myšlence úplnosti práva a velkých kodifikací. Při interpretaci těchto vazeb v rámci tzv. vnějšího systému práva (členění souboru právních norem do právních odvětví na základě kritéria předmětu právní úpravy) hovoříme o systematickém výkladu.
  • standardní metoda interpretace – nezbytná součást interpretace jakéhokoliv právního textu
  • východiskem je PRINCIP CELISTVOSTI PRÁVNÍHO ŔÁDU. Z tohoto principu vyplývá požadavek, aby normativní právní text byl vykládán v kontextu právního řádu jako celku aneb ten, kdo aplikuje jeden paragraf, aplikuje tím celý právní řád.

Dílčí principy systematického výkladu

Princip hierarchie právnícho řádu (lex superior derogat legi inferiori)

  • reflektuje vztahy mezi právními předpisy odlišné právní síly, norma vyšší právní síly ruší normu nižší právní síly
  1. zásada nezměnitelnosti podstatných náležitostí demokratického právního státu * čl. 9 (3) Ústavy a čl. 9 (2) Ústavy („změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná“)
    • dvoupatrovost ústavního systému
      • ÚS ČR působí jako negativní zákonodárce v těch případech, kdy schledá, že ustanovení zákona je v rozporu s ústavním pořádkem
      • ÚS ČR může zrušit i ústavní zákony pokud by byly v rozporu s podstatnými náležitostmi demokratického právního státu (před derogací má přednost výklad konformní s podstatnými náležitostmi demokratického právního státu)
    • Příklad: Pl. US 36/01 euronovelou v roce 2001 došlo k vypuštění mezinárodních smluv o lidských právech jako zvl. kategorie mezinárodních smluv z čl. 10 a 87 Ústavy
  2. zásada ústavněkonformního výkladu * východisko (Šimíček): čl. 9 (3) Ústavy „výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu“
    • par. 2 (1) NOZ „Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec...“
    • podstata ústavního státu prozařování norem ústavního práva celým právním řádem, přímá závaznost a bezprostředná použitelnost
    • podmínky:
      • odlišení ústavy (ústavního pořádku) a obyčejných zákonů, a
      • možnost přímé aplikace ústavních norem
      • existence orgánu s pravomocí posuzovat soulad normativních a individuálních právních aktů s ústavou (ústavním pořádkem)
    • příklad: Pl. ÚS 37/04 (interpretace normy převracající důkazní břemeno v diskriminačních sporech)
  3. zásada eurokonformního výkladu * Pl. ÚS 66/04: čl. 1 (2) Ústavy ve spojení s čl. 10 SES (čl. 4 (3) SEU)
  4. zásada mezinárodněkonformního výkladu * vztah českého práva a práva mezinárodního
    • čl. 1 (2) Ústavy a z čl. 10 Ústavy postupem a maiore ad minus
  5. zásada zákonněkonformního výkladu podzákonných předpisů * čl. 95 (1) Ústavy:soudce je oprávněn posoudit soulad podzákonného právního předpisu se zákonem

Princip bezrozpornosti právního řádu

  • je vyloučeno, aby právní řád obsahoval normu A a normu zakazující A současně, rozpor musí být odstraněn interpretací
  • jedná se o požadavek vnitřní morálky práva (Lon Fuller) a jeden z atributů právního státu viz čl. 1 Ústavy
  • ÚS ČR: nálezy týkající se legislativního procesu Pl. US 21/01, Pl. US 77/06 „základní principy právního státu“ …srozumitelnost, předvídatelnost a vnitřní bezrozpornost…
  • KOLIZE
    • právních norem stejné právní síly: zásada zákazu interpretace vedoucí k rozporu s jinými právními normami
      • v situacích, kdy dvě normy nejsou v přímém logickém rozporu, avšak interpretací by se do rozporu dostat mohly
      • (potřeba odlišit od situace přímého logického rozporu, kdy se v rámci vyloučení redundance nejprve aplikuje zásada lex specialis derogat legi generali (norma ZVLÁŠTNÍ ruší normu OBECNOU) - systematický výklad a pokud nejsou právní normy stejné právní síly k sobě v poměru speciality, pak „lex posterior derogat legi generali“ (norma POZDĚJŠÍ ruší normu DŘÍVĚJŠÍ) - zde se jedná o historický výklad ne systematický (viz J. Wintr, 2013, s.70)
    • právních principů (nemůže dojít k logickému rozporu):
      • zásada příkazu k optimalizaci - požadavek zvolit takovou interpretaci, která je v co nejvštším souladu s ostatními právními principy (příklad kolize dvou lidských práv např. svoboda projevu a právo na soukromí) a současně s ohledem na právní a faktické možnosti zajišťuje co nejširší realizaci aplikovaného právního principu, koordinace mezi principy o stejné právní síle
      • zásada proporcionality zákonného omezení základního lidského práva - omezení základních lidských práv a svobod na základě zákona musí splňovat podmínky testu proporcionality:
        1. ​​​​​​​vhodnost - jestli omezení umožňuje dosáhnout sledovaný cíl
        2. potřebnost - porovnání legislativního prostředku omezujícího základní právo s jinými opatřeními, které umožňují dosáhnout stejný cíl avšak nedotýkají se základních práv a svobod (zásada minimalizace zásahu)
        3. přiměřenost - porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv, včetně úvahy o tom zda institut nezasahuje do samé podstaty základního práva, zatímco jeho neexistence by měla fatální důsledky
          • čl. 4 (4) Listiny - při aplikaci mezí základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena
      • zásada výkladu konformního s explicitními zásadami zákona

Princip vyloučení redundance

ustanovení je pořeba interpretovat způsobem, aby se nestalo obsoletní

  • zásada nevytvářet nepoužitelná ustanovení
  • zásada nevytvářet nadbytečná ustanovení
  • lex specialis derogat legi generali

- přednost zásady lex specialis před pravidlem lex posterior derogat legi priori (např. NSS 5 AS 27/2006)

Princip úplnosti právního řádu

​​​​​​​zákaz interpretovat ustanovení zákona tak, aby vytvářelo mezeru v zákoně

  • zásada nevytváření mezer v zákoně
  • zásada vyvození opaku

Princip systematiky zákonodárství

  • zásada tématické jednoty právního předpisu nebo jeho části
  • zásada tématické různosti právních předpisů nebo jejich částí
  • argumentum a rubrica

Princip doktrinálního členění

  • zásada jednoty právního odvětví
  • zásada systematické kodifikace právního odvětví
  • zásada jednoty soukromého práva
  • zásada jednoty správního práva v širším smyslu

Prameny

pro otázky č.40-46

  • A. Gerloch – Teorie práva (5. vydání; str. 126-136)
  • WINTR, Jan. Metody a zásady interpretace práva. Praha: Auditorium, 2013. 229 s. Studie. ISBN 978-80-87284-36-0. str. 59-100
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code