Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


43. Použití jazykového výkladu v právní interpretaci

  • Jazyková= gramaticko- sémantická metoda-
    • dospívá k základním poznatkům o smyslu jednotlivých slov (sémantický výklad)
    • zkoumá význam slov ve spojení s jinými (gramatický výklad)
    • zkoumá složení věty (syntaktický výklad)
  • k jazykovému výkladu při interpretaci právních textů přistupujeme jako k prvnímu (příčinou je samozřejmě fakt, že právo je komunikováno právě jazykem). Naopak jaká metoda bude použita jako další již jednoznačné není
  • právní jazyk se od běžného jazyka liší. Smyslem právního jazyka je jeho porozumění ze strany adresátů. Specifika právního jazyka:
    • snaha o objektivitu, neosobnost (cílem je sdělnost, srozumitelnost)
    • používání ryze právních pojmů, které obecná čeština nezná (fyzická osoba apod.). Výsledkem je menší srozumitelnost pro adresáty, ovšem zároveň snazší domluva mezi právníky a především jasnost právního jazyka
    • odlišný význam některých pojmů obecné češtiny v právní češtině (např. „věc“)
    • latinské výrazy
    • co nejpřesnější definice významu slov

Model tří oblastí pojmu Philipa Hecka:

  • Při interpretaci a aplikaci práva se snažíme subsumovat konkrétní případ pod obecnou normu. Norma je komunikována textem zákona. Při subsumpci pak řešíme otázku, co pod normu ještě spadá a co ne. Jazykovým výkladem textu dojdeme k modelu, v němž vznikají tři oblasti pojmu použitého v normě:
    • Jádro pojmu- do něj spadá to, co by pod daný pojem podřadil každý příslušník jazykového prostředí
    • Neurčitá oblast pojmu (Hart: „polostín neurčitosti pojmu“)- to, co by někdo pod určitý pojem podřadil a někdo ne
    • Oblast mimo rozsah pojmu- to, co by nikdo pod daný pojem nesubsumoval
  • Čím jednoznačnější je jazykový výklad, tím menší je neurčitá oblast pojmu
  • Které pojmy z neurčité oblasti použít a které ne, se rozhodujeme pomocí dalších výkladových metod.
    • Extenzivní výklad

- pokud zařadíme i pojmy obsažené v neurčité oblasti poměrně vzdálené od jádra pojmu

  • Restriktivní výklad

- pokud naopak nezařadíme ani pojmy relativně blízké jádru pojmu, obsažené v neurčité oblasti

  • Stává se i to, že se soudy odchýlí z neurčité oblasti pojmu. Pak se nejedná o interpretaci, ale o dotváření práva (to je nutno odlišovat především tam, kde je dotváření nepřípustné!)
  • 2 typy dotváření práva:
    • Analogie: určitá norma je použita i pro případy, které evidentně nespadají do prostoru určeného jazykovým výkladem, které se pohybují v oblasti mimo rozsah pojmu
      • Příklad: Ustanovení zákona 12 desek o povinnosti vlastníka nahradit škodu způsobenou čtvernožcem a jeho aplikace na případ, kdy škodu způsobí holub
      • Dovolená v soukromém právu a v trestním právu ve prospěch pachatele X zakázána v trestním právu v neprospěch pachatele
    • Teleologická redukce - na případy, které spadají do jádra pojmu a norma se na ně podle jazykového výkladu jasně vztahuje, není norma aplikována a to z důvodů teleologických (contra verba legis)
      • Příklad: postup ÚS ČR v kauze jmenování místopředsedy NS ČR Jaroslava Bureše (Pl. ÚS 87/06). Dle čl. 62 (f) Ústavy jmenuje prezident republiky ze soudců předsedu a místopředsedy NS ČR. Ústavní soud dospěl k závěru, že se musí jednat výlučně o soudce přidělené k NS ČR a to v rozporu s doslovným zněním článku na základě teleologické redukce.
  • Je nutné si uvědomit, že se jedná pouze o model. Existence jednoznačné hranice nejširšího možného jazykového významu je do jisté míry fikce. Kde je tato hranice bude vždy sporné (proto je obtížné odlišit analogii od extenzivního výkladu a teleologickou redukci od restriktivního výkladu)

J. Wintr: Zásady jazykového výkladu

​​​​​​​„Zákonu při používání nesmí býti dáván jiný smysl, než jaký vychází z vlastního smyslu slov v jejich souvislosti“ par. 6 ABGB

  • Princip doslovného výkladu = základný princip jazykového výkladu ze kterého vyplývají následující 4 zásady
    1. ​​​​​​​Zásada výkladu podle obecného jazyka
    2. Zásada výkladu podle legální definice
    3. Terminologická jednota a zákaz synonymického výkladu
    4. Jednoznačnost slov zákona a zákaz homonymického výkladu

Prameny

pro otázky č.40-46

  • A. Gerloch – Teorie práva (4. vydání; str. 147)
  • semináře- Kuhn, Urban
  • Melzer, F., Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code