Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-2 [2017/06/06 21:38]
194.228.32.200 [02. Právo objektivní a subjektivní]
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-2 [2017/06/06 22:08] (aktuální)
194.228.32.200 [Právo objektivní]
Řádek 6: Řádek 6:
 ===== Právo objektivní ===== ===== Právo objektivní =====
  
-  * Právo **v normativním smyslu**, tj. **souhrn ​právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem (resp. mezinárodním společenstvím států)**. +  * Právo **v normativním smyslu**, tj. **soubor platných ​právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem (resp. mezinárodním společenstvím států)**. 
-  * Právní normy se vyznačují ​formální určitostí, jsou obsaženy v oficiálních,​ státem (či státy) uznaných pramenech ​práva. Takto vymezené právo je objektivním pozitivním právem. +  * Právní normy
-  * Pojem „objektivní právo"​ nelze chápat v tom smyslu, že vzniká nezávisle na lidské vůli. Vzhledem k tomu, že právní normy vznikají jako produkt lidské společnosti,​ jsou vždy, více či méně, poznamenány též subjektivním momentem tvůrce práva. Zároveň však jednou vytvořená soustava pravidel chování (právní normy) se odděluje od svého tvůrce a působí na něm do značné míry nezávisle. To platí zvláště v podmínkách systému rozdělené státní moci, která se projevuje i ve vztahu k tvorbě práva. Klíčový význam má přitom relativní stabilita práva. Stabilní právní úprava v řadě případů přežívá svého normotvůrce,​ není závislá na svém tvůrci (v současnosti zejména příslušném státním orgánu, zejména orgánu veřejné moci včetně mezinárodních institucí),​ nezřídka přežívá i po změně státního režimu a dokonce i státu, s jehož existencí byla původně spjata. +      * **obecné znaky**: preskriptivní charakter (Má být, mod M) 
-  * Právo jako systém norem lze tak chápat vskutku jako určitou část objektivní reality, do níž jednotlivé právní subjekty (lidé a jimi vytvářené právnické osoby, ale i mocenské instituce - orgány veřejné moci) vstupují. Právo představuje součást společenského prostředí,​ v němž žijí a působí. +        * příkaz 
-  * Významnou součástí takto chápaného objektivního práva jsou rovněž právní principy. Přestože se od právních norem odlišují, a to jak mírou obecnosti, tak i specifickým významem a způsobem použití v právním systému, mají nicméně s právními normami některé společné rysy. Jsou jimi především preskriptivnost jejich charakteru, tj. působí rovněž regulativně (nezřídka se označují za obecné regulativní ideje), jakož i nezbytné uznání ze strany státu, resp. společenství států, neboť jinak by neměly právně závazný charakter. Proto se nezdá být potřebné ve vymezení objektivního práva explicitně uvádět vedle norem též principy.+        * zákaz 
 +        * dovolení 
 +      *  **zvláštní znaky**: 
 +        * obecnost 
 +        * formální určitost pramene ​práva 
 +        * specifická závaznost 
 +        * specifická vynutitelnost 
 +  * Pojem „objektivní právo"​ nelze chápat v tom smyslu, že vzniká nezávisle na lidské vůli. Vzhledem k tomu, že právní normy vznikají jako produkt lidské společnosti,​ jsou vždy, více či méně, poznamenány též **subjektivním momentem tvůrce práva**. Zároveň však jednou vytvořená soustava pravidel chování (právní normy) se odděluje od svého tvůrce a působí na něm do značné míry nezávisle. To platí zvláště v podmínkách systému rozdělené státní moci, která se projevuje i ve vztahu k tvorbě práva. Klíčový význam má přitom relativní stabilita práva. Stabilní právní úprava v řadě případů přežívá svého normotvůrce,​ není závislá na svém tvůrci (v současnosti zejména příslušném státním orgánu, zejména orgánu veřejné moci včetně mezinárodních institucí),​ nezřídka přežívá i po změně státního režimu a dokonce i státu, s jehož existencí byla původně spjata. 
 +  * Právo jako systém norem lze tak chápat vskutku jako **určitou část objektivní reality**, do níž jednotlivé právní subjekty (lidé a jimi vytvářené právnické osoby, ale i mocenské instituce - orgány veřejné moci) vstupují. Právo představuje součást společenského prostředí,​ v němž žijí a působí. 
 +  * Významnou součástí takto chápaného objektivního práva jsou rovněž ​**právní principy**. Přestože se od právních norem odlišují, a to jak mírou obecnosti, tak i specifickým významem a způsobem použití v právním systému, mají nicméně s právními normami některé společné rysy. Jsou jimi především preskriptivnost jejich charakteru, tj. působí rovněž regulativně (nezřídka se označují za obecné regulativní ideje), jakož i nezbytné uznání ze strany státu, resp. společenství států, neboť jinak by neměly právně závazný charakter. Proto se nezdá být potřebné ve vymezení objektivního práva explicitně uvádět vedle norem též principy. 
 + 
 +===== Právo subjektivní ===== 
 + 
 +  * **Možnost chování, zaručenou právním subjektům objektivním právem**. Nakolik tato možnost chování je státně mocensky uznána a zaručena, představuje subjektivní pozitivní právo. Struktura subjektivního práva zahrnuje jak samotnou **možnost chování**,​ tak tomu **odpovídající právní povinnost** ​ jiného právního subjektu. Právní povinnost je možno vymezit jako nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce. 
 +  * Významný je rozdíl mezi subjektivním právem a vlastním chováním v jeho mezích, které se označuje jako výkon práva. 
 +  * viz. 30 
 + 
 +===== Co bylo první? ===== 
 + 
 +  * Na tuto otázku existují dva různé pohledy 
 +      * **Právní pozitivismus** ​ říká, že subjektivní právo vychází z objektivního 
 +      * **Přirozenoprávní teorie** ​ říká, že objektivní právo vychází se subjektivního 
 +===== Prameny ===== 
 + 
 +  * Gerloch A.: Teorie práva (2.vydání),​ str. 15-17 
  
 ===== Právo subjektivní ===== ===== Právo subjektivní =====
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code