Obsah
23. Systém práva; jednota práva, kriteria členění práva na právní odvětví, právní instituty
- Právo = jeden ze sociálních systémů vyznačující se jednotou a zároveň vnitřní diferenciací
- Jednotící faktor: právo je specifický normativní systém odlišný od norem morálních, politických, náboženských apod.
- Doplňující jednotící faktory:
- právní principy (právní zásady),
- meziodvětvové právní instituty – souhrn norem, které upravují určitý druh společenského vztahu, přičemž integrující funkci plní ty z nich, které se uplatňují ve více právních odvětvích (např. institut vlastnického práva)
- Představuje uspořádání právních norem do celku a jeho rozdělení na části (právní odvětví, právní instituty a právní normy
- Systém práva (J. Wintr)
- Vnější systém práva: členění souboru právních norem dle předmětu právní regulace na jednotlivá odvětví
- Vnitřní systém práva: axiologický či teleologický řád obecných právních principů
Vnější systém práva
- Strukturalizován na právní odvětví dle tří kategorií: předmětu, metody a účelu právní úpravy
- Podle metody právní úpravy
- Soukromé x veřejné
- Zájmová teorie
- Vychází z teze od Ulpiana
- Soukromé právo se týká zájmu jednotlivých osob a veřejné zájmu států
- Dnes neobstojí zejména kvůli koncepci dělby moci a lidských práv
- Subordinanční teorie (19.st.)
- Nadřazenost a podřazenost subjektů
- Tam kde jsou subjekty právních vztahů nerovné - veřejné právo. V případě rovnosti jde o soukromé
- Organická teorie
- Dnes uplatňovaná teorie
- Veřejné právo: pokud jeden z právních subjektů je orgán veřejné moci, který na základě zákona a v jeho mezích rozhoduje o subjektivních právech a právních povinnostech fyzických a právnických osob
- Soukromé právo
- Dispozitivní právní normy, smluvní autonomie právních subjektů (většinou smluvní základ), převážně majetkový charakter, dispoziční zásada
- Tradičně: občanské, obchodní, rodinné, pracovní, mezinárodní soukromé a obchodní právo
- V případě deliktů je typická restituce (navrácení v původní stav) a reparace (náhrada majetkové škody), satisfakce (v případě nemajetkové újmy) – spory rozhoduje orgán veřejné moci
- V zásadě nemohou být dány povinnosti bez souhlasu subjektu
- Veřejné právo
- Kogentní právní normy, nerovné postavení subjektů, zásada oficiality a legality
- Tradičně: ústavní, správní, trestní, finanční, právo sociálního zabezpečení, vždy odvětví práva procesního
- Mezinárodní právo veřejné sem nepatří – není součást vnitrostátního práva, je specifickým právním systémem
- Jeden subjekt má pravomoc rozhodovat o právech a povinnostech druhého – práva a povinnosti vznikají i proti vůli
- Není typický smluvní princip, ale individuální právní akty (rozsudek, nález, správní rozhodnutí)
- Sankce: represivní (přiměřeně k charakteru deliktu) a preventivní (individuální a generální prevence) charakter
- Soukromé a veřejné právo dnes hodně propojeno (smluvní princip i ve veřejném právu, kogentní normy v soukromém)
- Podle předmětu právní úpravy
- Ústavní, správní trestní, občanské – nejdůležitější
- Dle objektivně druhově rozdílného charakteru společenských vztahů
- Ústavní právo je někdy považováno za vedoucí odvětví (upravuje nejdůležitější vztahy ve společnosti)
- Podle účelu právní úpravy
- Hmotné x procesní
- Hmotné
- Souhrn právních norem a subjektivních práv, které směřují bezprostředně k naplnění účelu práva a jsou smyslem právní úpravy
- Procesní
- K naplnění účelu právní úpravy slouží zprostředkovaně
- Úprava postupu orgánů veřejné moci k vytváření a ochraně hmotných práv
- Procesní normy stanoví postup pro tvorbu a aplikaci práva
- Mezinárodní x vnitrostátní právo
- Vztah dvou právních systémů (prosadila se dualistické koncepce) – souvisí to se suverenitou států a postavením lidí v právu vnitrostátním
- Mezinárodní právo
- Upravuje vztahy mezi suverénními státy a jimi vytvářenými mezinárodními organizacemi (výjimečně i jednotlivý člověk – mezinárodní ochrana lidských práv) – mezinárodní právo soukromé upravuje spory s cizím prvkem (prameny: zákony, Řím 1 a Řím 2 – nařízení evropské unie)
- Obtížně vynutitelné – stát je monopol násilí (to se rozpadá, protože je privatizováno – viz privatizace věznic), není donucovací aparát
- Decentralizovaný právní systém založený na souřadnosti států jako tvůrců a adresátů norem
- Zčásti nepsané, obyčejové, převážně dispozitivní normy, ale klíčový význam mají normy kogentní
- Ohnisko centralizovaného donucení – Rada bezpečnosti OSN na základě Charty OSN, Mezinárodní soudní dvůr, mezinárodní trestní soudy (ad hoc), mezinárodní trestní soud (Haag, od 1998 - platnost od 2003)
- Součástí vnitrostátního po procesu inkorporace
- ČR – čl. 10 – součástí právního řádu jsou všechny ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlášené mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána a k nimž dal před jejich ratifikací prezidentem republiky souhlas Parlament – není potřeba žádné další implementace
- Zvláštní postavení má Evropské právo (komunitární právo)
Právní institut
Právní konstrukce a jí odpovídající ucelený soubor právních norem, sloužící určitému účelu a zpravidla nesoucí jednoduché popisné označení (např. vazba, promlčení nebo náhradní doručení) O právním institutu se hovoří tehdy, pokud konstrukce nemá obdobu v mimoprávním (reálném) světě – jako právní institut se proto neoznačuje věc, nemovitost, dědictví nebo věřitel, protože všechny tyto pojmy se používají i mimo právo.
Prameny
- A. Gerloch (2004): 123-129