Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-1 [2017/06/07 12:00]
194.228.32.200 úprava formátování
teorie-prava:pfuk:teorka:zkouska:otazka-1 [2017/06/11 09:07] (aktuální)
Katarina Kukanova
Řádek 4: Řádek 4:
  
   * **Prof. Gerloch** ​ v učebnici Teorie práva konstatuje, že právo je **multidimenzionální fenomén** ​ (zahrnující rovinu normativní,​ sociální, axiologickú,​ mocenskú a informační) a **vícevýznamový**** (polysémní) výraz, **který je postavený na pojmové dichotomii (objektivní vs. subjektivní právo, pozitivní vs. přirozené právo, veřejné vs. soukromé právo, hmotné vs. procesní právo).   * **Prof. Gerloch** ​ v učebnici Teorie práva konstatuje, že právo je **multidimenzionální fenomén** ​ (zahrnující rovinu normativní,​ sociální, axiologickú,​ mocenskú a informační) a **vícevýznamový**** (polysémní) výraz, **který je postavený na pojmové dichotomii (objektivní vs. subjektivní právo, pozitivní vs. přirozené právo, veřejné vs. soukromé právo, hmotné vs. procesní právo).
-  * Pro pojem právo neexistuje jedna definice, pokud chceme právo definovat, musíme definovat všechny jeho roviny (aspekty):​ +  * Pokud chceme právo definovat, musíme definovat všechny jeho roviny (aspekty):​ 
-      * **Normativní** ​ rovina - právo je specifický ​__systém pravidel__, která regulují chování lidí ve společnosti +      * **Normativní** ​ rovina - právo je specifický ​systém pravidel, která regulují chování lidí ve společnosti 
-      * **Sociální** ​ rovina - právo je __systém ​společenských vztahů__, které ovlivňují obsah právních norem regulujících společenské chování, a také výsledek normativní regulace. +      * **Sociální** ​ rovina - právo je systém ​společenských vztahů, které ovlivňují obsah právních norem regulujících společenské chování, a také výsledek normativní regulace. 
-      * **Axiologická** ​ rovina - právo je prostředkem pro __prosazování ​a naplňování ​hodnot__, které jsou předmětem právní úpravy +      * **Axiologická** ​ rovina - právo je prostředkem pro prosazování ​a naplňování ​hodnot, které jsou předmětem právní úpravy 
-      * **Mocenská** ​ rovina - právo je prostředkem ​__realizace ​veřejné ​moci__, vnitrostátní i mezinárodní politiky státu +      * **Mocenská** ​ rovina - právo je prostředkem ​realizace ​veřejné ​moci, vnitrostátní i mezinárodní politiky státu 
-      * **Informační** ​ rovina - právo je __nositelem informací__  ​pro adresáty právních norem. +      * **Informační** ​ rovina - právo je nositelem informací ​pro adresáty právních norem. 
-  * S označením práva jako fenoménu nesouhlasí** L. Pospíšil.** ​ Ve své knize Etnologie práva poukazuje na nutnost odlišit termíny "​**pojem**"​ a "​**fenomén**"​. Zatímco **fenomén** ​ je jev existující ve světě mimo naše myšlení, **pojem **jekategorií, která je mentálním konstruktem a která je složená z jednotlivých sociálních fenoménů "//​Oprávněnost pojmu práva proto nespočívá v jeho objektivní existenci, ale v tom, že jakožto analytický nástroj má svou heuristickou hodnotu. Jelikož pojem práva není absolutní a protože jevy týkající se sociální kontroly představují objektivní,​ nečleněné kontinuum, proto i právo může být a bylo definováno mnoho způsoby.//"​+  * S označením práva jako fenoménu nesouhlasí** L. Pospíšil.** ​ Ve své knize Etnologie práva poukazuje na nutnost odlišit termíny "​**pojem**"​ a "​**fenomén**"​. Zatímco **fenomén** ​ je jev existující ve světě mimo naše myšlení, **pojem **je kategorií, která je mentálním konstruktem a která je složená z jednotlivých sociálních fenoménů "//​Oprávněnost pojmu práva proto nespočívá v jeho objektivní existenci, ale v tom, že jakožto analytický nástroj má svou heuristickou hodnotu. Jelikož pojem práva není absolutní a protože jevy týkající se sociální kontroly představují objektivní,​ nečleněné kontinuum, proto i právo může být a bylo definováno mnoho způsoby.//"​
  
-  * Dále **Leopold Pospíšil **navazuje na 4prvkovú ​definici pojmu práva v díle **K. Llewellyna a E. A. Hoebela** ​ (souhrn těchto 4 atributů označili jako **autoritu práva**), ​přičemž ​Pospíšil přidává prvek pátý a to formu práva:+  * Dále **Leopold Pospíšil **navazuje na 4 prvkovú ​definici pojmu práva v díle **K. Llewellyna a E. A. Hoebela** ​ (souhrn těchto 4 atributů označili jako **autoritu práva**), Pospíšil ​k tomu přidává prvek pátý a to formu práva:
       - **vynutitelnost imperativu**       - **vynutitelnost imperativu**
       - **nadřazenost** ​ (v konfliktu s jinými hodnotami právo vítězí)       - **nadřazenost** ​ (v konfliktu s jinými hodnotami právo vítězí)
Řádek 18: Řádek 18:
       - **oficiálnost** ​ (oficiální publicita)       - **oficiálnost** ​ (oficiální publicita)
       - **forma práva**       - **forma práva**
-  * **Právní praxe** ​ předpokládá pojem práva jako samozřejmý. Rozlišení pojmu "​**právo**"​ od toho, co již právem není ("​**neprávo**"​) nabývá na významu až v situacích, kdy právní praxe řeší neobvyklé/​složité případy ("​**hard cases**",​ viz Alexy, 1994). +  * **Právní praxe** ​ předpokládá pojem práva jako samozřejmý. Rozlišení pojmu "​**právo**"​ od toho, co již právem není ("​**neprávo**"​) nabývá na významu až v situacích, kdy právní praxe řeší neobvyklé/​složité případy ("​**hard cases**",​ viz Alexy). 
-      * Jedná se zejména o situace ​__vyplňování mezer v právu__  ​v kontextu soudcovského rozhodování,​ +      * Jedná se zejména o situace ​__**vyplňování**** mezer v právu**__ ​v kontextu soudcovského rozhodování,​ 
-      * a dále napříkald ​o __situace "​nemorálního ​práva_ckgedit_QUOT___v ​kontextu mechanismů tranzitivní spravedlnosti (systém mechanismů usilující o nápravu křivd spáchaných předchozím politickým režimem v době přechodu společnosti od autoritativního politického režimu k režimu novému). +      * a dále například ​**__situace "​nemorálního ​práva"​ __**v kontextu mechanismů tranzitivní spravedlnosti (systém mechanismů usilující o nápravu křivd spáchaných předchozím politickým režimem v době přechodu společnosti od autoritativního politického režimu k režimu novému). 
-  * V kontextu ​poválečné ​Evropy a stíhání zločinů nacismu, ​rozlišení práva od tzv. nepráva ​je spojeno ​s Radbruchovou formulí a na ní navazující ​diskuzi ​o vztahu práva a morálky mezi zástanci přirozenoprávní teorie a zástanci teorie pozitivního práva. K tomu více např. Hollander, 2012.+  * V poválečné ​Evropě je problém ​rozlišování ​práva od tzv. nepráva ​spojen zejména se stíháním zločinů nacismu a s Radbruchovou formulí a na ní navazující ​diskusí ​o vztahu práva a morálky mezi zástanci přirozenoprávní teorie a zástanci teorie pozitivního práva. K tomu více např. Hollander, 2012.
  
   * **Radbruchova formule**: "//​Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou patrně lze řešit jen tak, že pozitivní právo, zajišťované předpisy a mocí, má přednost i tehdy, pokud je obsahově nespravedlivé a neúčelné,​ vyjma toho, jestliže rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností dosáhne tak nesnesitelné míry, že zákon musí jako nenáležité právo spravedlnosti ustoupit.//"​   * **Radbruchova formule**: "//​Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou patrně lze řešit jen tak, že pozitivní právo, zajišťované předpisy a mocí, má přednost i tehdy, pokud je obsahově nespravedlivé a neúčelné,​ vyjma toho, jestliže rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností dosáhne tak nesnesitelné míry, že zákon musí jako nenáležité právo spravedlnosti ustoupit.//"​
-  * Na Radbrucha navázala judikatura Spolkového soudu SRN z roku 1968 týkající se aplikace nařízení o říšském občanství z roku 1941, na jehož základě bylo emigrovaným Židům odňato státní občanství a konfiskován jejich majetek. Soud stanovil 2 podmínky, při jejichž splnění je právní norma neplatná ex tunc (pravá retroaktivita):​+  * Na Radbrucha navázala ​**judikatura Spolkového soudu SRN z roku 1968**  ​týkající se aplikace nařízení o říšském občanství z roku 1941, na jehož základě bylo emigrovaným Židům odňato státní občanství a konfiskován jejich majetek. Soud stanovil 2 podmínky, při jejichž splnění je právní norma neplatná ​**ex tunc ** (pravá retroaktivita):​
       * rozpor právní normy s "​fundamentálními principy spravedlnosti",​ a současně       * rozpor právní normy s "​fundamentálními principy spravedlnosti",​ a současně
-      * intenzita rozporu "nesnesitelná míra"+      * intenzita rozporu ​dosáhne ​"nesnesitelnou míru"
  
-  * **Lon Fuller** ​ v knize** Morálka práva **tvrdí, že pojem práva nelze definovat aniž bychom zcela opomenuli důvody, pro které lidé akceptují a dodržují právo. Fuller v této souvislosti mluví o morálce, která umožňuje právo (vnitřní moralita práva) a osmi podmínkách legality:+  * **Lon Fuller** ​ v knize** Morálka práva **tvrdí, že pojem práva nelze definovataniž bychom zcela opomenuli důvody, pro které lidé akceptují a dodržují právo. Fuller v této souvislosti mluví o morálce, která umožňuje právo (vnitřní moralita práva) a osmi podmínkách legality:
       - **obecnost** ​ právních norem       - **obecnost** ​ právních norem
       - **povinná publikace** ​ právních norem       - **povinná publikace** ​ právních norem
Řádek 37: Řádek 37:
       - **nepřípustnost** ​ toho, aby právní normy **požadovaly nemožné chování**       - **nepřípustnost** ​ toho, aby právní normy **požadovaly nemožné chování**
       - požadavek **interpretace a aplikace právních norem v souladu s formulací právní normy**       - požadavek **interpretace a aplikace právních norem v souladu s formulací právní normy**
-      * Důsledky neúspěchu:​ "​Naprostý neúspěch v kterémkoli z těchto osmi směrů nevede jen ke špatnému systému práva, vede k něčemu, co se správně vůbec systémem práva nenazývá, leda snad v pickwikovském pojetí, podle kterého se i o neplatné smlouvě stále ještě dá říci, že je určitým druhem smlouvy"​ a dále "… jedná-li se o dodržování pravidel, existuje mezi státem a občanem určitá reciprocita…Je li toto pouto reciprocity zcela a s konečnou platností státem přetrženo,​ nezbývá nic, na čem by bylo možno založit občanovu povinnost pravidla dodržovat." ​+      * Důsledky neúspěchu:​ "//Naprostý neúspěch v kterémkoli z těchto osmi směrů nevede jen ke špatnému systému práva, vede k něčemu, co se správně vůbec systémem práva nenazývá, leda snad v pickwikovském pojetí, podle kterého se i o neplatné smlouvě stále ještě dá říci, že je určitým druhem smlouvy"​ a dále "…// jedná-li//// se o dodržování pravidel, existuje mezi státem a občanem určitá reciprocita…Je li toto pouto reciprocity zcela a s konečnou platností státem přetrženo,​ nezbývá nic, na čem by bylo možno založit občanovu povinnost pravidla dodržovat.//"
  
 +  * Na Fullera a jeho podmínky legality odkazuje též **Ústavní soud ČR**  například ve věci Pl. ÚS 24/07 (návrh na zrušení části zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů - daňová část) v kontextu požadavku požadavku jasnosti zákonů, nebo ve věci Pl.ÚS 77/06 (legislativní přílepky a jejich ústavnost, bod41) v kontextu obecnosti právních norem jakožto výsledku parlamentního rozhodování.
  
-      ​Na Fullera ​jeho podmínky legality odkazuje též Ústavní soud ČR například ve věci Pl. ÚS 24/07 (návrh na zrušení ​části zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů - daňová část) v kontextu požadavku požadavku jasnosti zákonů, nebo ve věci Pl.ÚS 77/06 (legislativní přílepky a jejich ústavnostbod41v kontextu obecnosti právních norem jakožto výsledku parlamentního rozhodování+  ​Oproti tomu **zástanci pozitivněprávní teorie** ​ odmítají distinkci práva od nepráva ​a řešení ​konfliktu práva a morálky v případech nemorálního práva vidí v právu na občanskou neposlušnost ​(HartPojem práva, 1961).
  
 +  * Lze tedy shrnout (Hollander, 2012) "​demokratické právní myšlení se soustředilo na hledání kritérií "​morálního minima práva"​. Ačkoli řešení jsou různá, jak přirozenoprávní tak i pozitivněprávní myšlení akceptují určité "​morální minimum",​ kterým lze "​zasáhnout"​ do pozitivního práva (a to "​Radbruchovou cestou"​ spočívající v jeho deklarování za neplatné ex tunc, resp. "​cestou Hartovou",​ tj. zrušením a nahrazením pozitivním právem novým, a to s retroaktivními účinky"​
  
-  ​* Oproti tomu **zástanci pozitivněprávní teorie** ​ odmítají distinkci práva od nepráva a řešení konfliktu práva a morálky v případech nemorálního práva vidí v právu na občanskou neposlušnost (Hart, Pojem práva, 1961).  +  * Více otázka právo a morálka
- +
- +
-  * Lze tedy shrnout (Hollander, 2012) "​demokratické právní myšlení se soustředilo na hledání kritérií "​morálního minima práva"​. Ačkoli řešení jsou různá, jak přirozenoprávní tak i pozitivněprávní myšlení akceptují určité "​morální minimum",​ kterým lze "​zasáhnout"​ do pozitivního práva (a to "​Radbruchovou cestou"​ spočívající v jeho deklarování za neplatné ex tunc, resp. "​cestou Hartovou",​ tj. zrušením a nahrazením pozitivním právem novým, a to s retroaktivními účinky"​  +
- +
-  ​* Více otázka právo a morálka ​+
  
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code