Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


15. Právní síla obecně závazných normativních právních aktů, jejich platnost a účinnost

Právní síla a prvotnost, nebo odvozenost

  • Normativní akt nižšího stupně právní síly nesmí odporovat normativnímu aktu vyššího stupně právní síly
  • Normativní akt smí být změněn, nebo zrušen pouze normativním aktem téhož, či vyššího stupně právní síly
  • Odvozené normativní akty nesmějí odporovat prvotním normativním aktům, od nichž jsou odvozeny
  • Sekundární normativní akty slouží jen k podrobnější úpravě vztahů již zásadně upravených oněmi prvotními normativními akty (úprava secundum et intra legem)
  • Prvotní normativní akty naproti tomu mohou obsahovat novou právní úpravu, nebo upravovat (v rámci stanovené kompetence) i vztahy doposud neupravené ( úprava praeter legem)

Normativní akty

  • Ústavní zákony jsou zvláštním druhem zákonů a zpravidla se přitom odlišují od ostatních (obyčejných) zákonů i vyšším stupněm právní síly.
  • Ve federacích zákony federace a zákony členských států nemají navzájem různé stupně právní síly, jsou ale nižšího stupně, než federální ústavní zákon.
  • Ústava je typ ústavního zákona, u nás má nejvyšší právní sílu.
  • Vyšší právní síly jsou zákonodárné akty vydávané parlamentem (senátem).
  • Nižší právní síly jsou: nařízení vlády, právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů, nařízení obcí a krajů (v přenesené půs.), obecně závazné vyhlášky obcí/krajů

Mezinárodní právo x vnitrostátní

  • Mezinárodní právo má upravovat vztahy mezi státy
    • je věcí toho kterého státu zvážit, jestli jsou potřeba opatření uvnitř státu, aby podléhala mezinárodně právnímu režimu.
    • Když nedojde k této transformaci je potřeba řídit se normami vnitrostátního práva i kdyby odporovaly mezinárodnímu (toto je klasické, neboli dualistické pojetí).
    • Pak je ale situace, kdy se mezinárodněprávní normy dotýkají nejen států a vztahů mezi nimi, ale i právnických a fyzických osob – z čehož lze vyvozovat povinnost států, při odporu vnitrostátních norem je přizpůsobit, s čímž souvisí pojetí nadřazenosti mezinárodního práva, vyšší právní síly jeho pramenů nad právem národním (to tak nějak míří k monistickému pojetí = splynutí vnitro- a mezinárodního práva, což teda asi není úplně žádoucí, protože suverenita a spol.).
    • Dojde-li k rozporu mezi normativním aktem stejného stupně právní síly, drží se orgán aplikující právo normy vyhlášené později, pokud dřívější norma není zvláštní oproti obecné pozdější. Pokud se zcela VÝJMEČNĚ vyskytne logický rozpor mezi dvěma normami téhož normativního aktu, tak je takový rozpor možno odstranit toliko novelizací.

Platnost a účinnost

  • Souvisí s časovou působností právních norem, taky s tím souvisí retroaktivita (ale nevím nakolik to je relevantní k této otázce)
  • Norma je nejprve schválená, pak platná (když je patřičný způsobem publikována), pak účinná
  • Publikace:
    • materiální (historicky, třeba vybubnování)
    • formální (sbírka, věstník EU, úřední deska, zařazení do sbírky mezinárodních smluv)
  • Platnost začíná promulgací (publikace předepsaným způsobem) a končí výslovnou derogací (vyřazení z právního řádu), nebo novelizací.
  • Účinnost je přesně ohraničena
    • doba, kdy norma nabyla účinnosti nemusí spadat za jedno s dobou, kdy nabyla platnosti, naopak zpravidla je stanoven počátek účinnosti až po určitém čase od okamžiku, kdy nabyla právní platnosti.
    • Ryze praktické důvody, pokud není datum výslovně určeno, nabývají normy vyhlášené ve sbírce účinnost 15. den po vyhlášení.
    • Může nabývat účinnosti i postupně.
  • Derogační klauzule = zánik platnosti normy výslovně ustanoven v novém normativním aktu
  • Generální derogační ustanovení – všeobecně vyslovuje, že ruší všechny právní normy, jež odporují ustanovení nového normativního aktu nabývajícího platnosti
  • Derogační ustanovení s taxativním výčtem (všech zrušených normativních aktů)
  • Legisvakance, Vacatio Legis, Legisvakační lhůta – období mezi vstoupením v platnost a nabytím účinnosti
  • Již zmíněná problematika retroaktivity

Prameny

  • Boguszak, Čapek, Gerloch - teorka
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code