Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!
14. Klasifikace normativních právních aktů
Právní předpisy
= obecně závazné normativní právní akty
právní předpisy = výsledky činnosti orgánů veřejné moci (nejčastěji legislativního procesu), které obsahuji právní normy
jsou to předem daná pravidla chováni
apriorní způsob tvorby pravá typický pro kontinentální TPK (ale objevuje se ve všech třech TPK)
právní předpisy jsou přijímány zákonodárnými sbory (je fajn vědět o legislativním procesu, viz ústavní právo)
přip. na základě zákonného zmocněni i orgány moci výkonné a orgány územní samosprávy
normotvorný proces (legislativní proces) je regulován právními normami (⇒ legislativní procesní právo – ústava, jednací řády zákonodárných sborů, přip. zákony tykající se územní samosprávy, vyhlašovaní právních předpisů etc.)
typická je hierarchická výstavba na základě právní sily
kodexy (zákoníky) upravují uceleně právní problematiku určitého právního odvětví
výhoda – přehlednost, systematičnost, nerozpornost určitého právního odvětvi
nevýhoda – tzv. nepřímá novelizace kodexů pomocí zásady lex specialis
v každém typu právní kultury existují minimálně čtyři kodexy (občanský zákoník, občanský soudní řád, trestní zákoník, trestní řád)
Předpisy, které nejsou prameny práva
individuální právní akty
nejsou prameny práva
jde pouze o aplikace obecně závazných normativních právních aktů na konkrétní případy
např.: judikatura, rozsudek, trestní příkaz, platební rozkaz, správní rozhodnutí v konkrétní věci apod.
interní normativní akty
nejsou prameny práva, ale mají normativní charakter (tvoří paraprávní systém)
jsou závazné jen pro toho, kdo je na základě zákona účastníkem určitého vztahu, kterého se tykají
např.: směrnice, instrukce, statuty, organizační a pracovní řády, pokyny
Klasifikace právních předpisů
Podle toho, kdo má pravomoc je vydávat
Parlament, popřípadě Senát Parlamentu
zákonodárné akty – tj. zákony + ústavní zákony + zákonná opatřeni Senátu (⇒ prvotní, originární prameny práva)
přijímání běžných zákonů je ohraničeno Ústavou i mezinárodními smlouvami
někdy je Ústavou vyžadovaná úprava ústavním zákonem (srov. např. Ústava čl. 9 odst. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 100 odst. 3, čl. 11)
ústavní zákon však může podrobnější úpravu odkázat na běžný zákon
určité orgány výkonné moci
rozhodnuti prezidenta republiky vydávaná v mezích jeho působnosti stanovené Ústavou
prováděcí předpisy – tj. nařízeni vlády a právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů
jedná se o akty odvozené od zákonů
některé věci jsou však ústavně-právními normami vyhrazeny k úpravě výlučně zákonem, takže ani podrobnosti nemohou být upravovány normativními akty nižší právní síly (srov. LZPS čl. 4 odst. 3), netyká se to však LZPS čl. 4 odst. 1.
určité orgány územních samosprávných celků
Podle toho, zda jsou prvotní nebo odvozené
Podle stupně právní síly
ústava a ústavní zákony
ústava = komplexní úprava zákonodárných vztahů, resp. kodifikace ústavního pravá
rozlišujeme rigidní a flexibilní Ústavy (rigidita je spjata s vyšší právní silou)
vyšší právní síla Ústavy (resp. ústavních zákonů) je předpokladem zavedení ústavního soudnictví (přezkoumávaní souladu zákonů s ústavními zákony ze strany soudní moci)
pozor na odlišení – ústavní právo z obsahového hlediska (tj. v materiálním smyslu) zahrnuje všechny právní normy, které upravují základy organizace státní moci a základní subjektivní pravá, resp. normy, které jsou základem či východiskem celého právního systému (zvláště pak normy, které určují, jak se tvoří právo) ⇒ to už ale nesouvisí s právní silou (k ústavnímu právu tak patři např. i JŘ, které jsou jen zákony)
zákony
podzákonné předpisy
Vztah pojmů právní předpis a právní norma
právní předpis a právní norma se obsahově i rozsahem kryjí
právní předpis obsahuje více právních norem (obvyklý stav)
jedna právní norma je obsažena ve své celistvosti ve více právních předpisech
některá část trojčlenné logické struktury právních norem (hypotéza-dispozice-sankce) je obsažena v jiném právním předpisu
obvykle bývá odloučena sankce, např. vydáním zvláštního zákona (trestní nebo přestupkový zákon)
Prameny