Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Hodnotová jurisprudence

  • navázala na zájmovou jurisprudenci po 2. světové válce (z.jur. na přelomu 19. a 20. stol., hlavně před 2. WW)
  • rozlišuje mezi reálnými zájmy na jedné straně a hodnotami, které tyto zájmy reprezentují na straně druhé
  • vychází ze samozřejmého (?) předpokladu, že zákonodárce není jenom loutka, která je manipulovaná nějakými zájmy, ale že on sám k nim zaujímá určité hodnotící stanovisko a podle toho pak fixuje právní normu
  • „Na rozdíl od zájmové jurisprudence, hodnotová jurisprudence zdůrazňuje, že všechna činnost jak zákonodárce, tak i orgánů aplikujících právo, má hodnotovou povahu: K právní vědě patří myšlení v hodnotách a rozhodování konfliktů zájmů vždy znamená také realizaci hodnot. Takže hodnotová jurisprudence vede k obrácení vztahu mezi zájmy a hodnotami v tom smyslu, že hodnoty se posouvají do popředí na místo zájmů.“
  • soudce má výkladem dotvářet právo takovým způsobem, aby vytvářelo účelný a hodnotově koherentní systém a zároveň aby efektivně plnilo ty funkce, které společnost od práva ve shodě očekává
  • problémem hodnotové jurisprudence je ovšem to, že v liberální pluralistické společnosti neexistuje obecný hodnotový konsenzus, právo se přitom orientuje zejména na ty oblasti, kde onen konsenzus chybí, autoritu práva nepotřebujeme kvůli názorové shodě, ale především kvůli rozporům
  • hlavní představitelé zájmové i hodnotové jurisprudence byli právními vědci ve službách národního socialismu
    • hodnotová jurisprudence je v určitém smyslu hodnotově neutrální, totiž v tom smyslu, že je to vehikl, který můžeme naplnit hodnotami Matky Terezy stejně dobře jako hodnotami Adolfa Hitlera
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code