Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Pl.ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 - K vydávání právních předpisů

  • šlo o návrh na zrušení vyhlášky Ministerstva financí
  • ÚS musel posoudit, zda napadený jiný právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem
  • normotvorná kompetence:
  • Pravomoc ministerstva vydávat právní předpisy k provedení zákona je založena čl. 79 odst. 3 Ústavy, a to za předpokladu danosti výslovného zákonného zmocnění.
    • už v dřívějších nálezech:
      • čl. 79 odst. 3 Ústavy je třeba interpretovat restriktivně, což znamená, že zmocnění k vydávání podzákonných právních předpisů musí být konkrétní, jednoznačné a jasné
      • státní orgán, jenž je oprávněn k vydání podzákonného právního předpisu, se „musí pohybovat ,secundum et intra legem', nikoli mimo zákon (praeter legem)„, čili „zjednodušeně řečeno, má-li podle zákona býti X, přísluší“ tomuto státnímu orgánu „stanovit, že má býti X1, X2, X3, nikoli též, že má býti Y“
      • na podzákonný (prováděcí) právní předpis je kladen požadavek, aby byl obecný a dopadal tedy na neurčitou skupinu adresátů, neboť Ústava zmocňuje k právní úpravě, nikoli k vydání individuálního správního aktu
      • před excesy moci výkonné pak ochraňuje bariéra věcí vyhrazených k regulaci toliko zákonům (tzv. výhrada zákona) - do těchto věcí nesmí podzákonný předpis zasahovat
      • normotvorba exekutivy spočívá tedy na následujících zásadách:
        • prováděcí právní předpis musí být vydán oprávněným subjektem,
        • nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti),
        • musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru podzákonného předpisu).
  • legislativní proces:
  • ÚS musí zkoumat i přijetí a vydání těchto předpisů ústavně předepsaným způsobem
    • jen pokud je úprava legislativního procesu, jež je součástí jednoduchého práva, vyjádřením ústavního principu, je její případné porušení derogační důvod
    • Právní řád kromě perfektních norem obsahuje i tzv. leges imperfectae. Ty, neobsahujíce sankci, nejsou nezbytně výrazem neúplnosti právní regulace, a tedy nelze je bez dalšího spojovat s mezerami v právu. Demokratický právní řád, jenž je dán demokratickou legitimitou, je založen prvotně na konsenzu, sankce v něm představuje toliko ultima ratio právní regulace. Jsou v něm tedy nezbytně obsaženy i právní normy, jež, neobsahujíce sankce, jsou spjaty s akceptací vlivem demokratické politické kultury (political correctness).
    • Způsob, jakým se v dané věci uskutečnilo připomínkové řízení, nelze hodnotit pro uvedené okolnosti jinak než jako formální či formalistické naplnění zákonné povinnosti bez naplnění jejího účelu, čili, a to pro imperfekci předmětné zákonné normy, jako porušení political correctness. Ta ale sama o sobě, jak bylo již vyloženo, důvodnost porušení ústavně stanoveného postupu přijímání a vydání jiného právního předpisu nezakládá.
    • Legislativní pravidla vlády nemají povahu právního předpisu → není to porušení ústavně předepsaného způsobu přijetí a vydání jiného právního předpisu
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code