Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

spravni-pravo:pl-us-24-1999 [2014/12/21 15:05]
DM vytvořeno
spravni-pravo:pl-us-24-1999 [2015/01/08 20:29] (aktuální)
DM
Řádek 4: Řádek 4:
     * "​Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení zástupců... __Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku__... nebo pokud výsledek dohodovacího řízení bude odporovat právním předpisům nebo veřejnému zájmu, __vláda České republiky rozhodne__ na návrh Ministerstva zdravotnictví o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění;​ rozhodnutí se vyhlásí ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví."​     * "​Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení zástupců... __Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku__... nebo pokud výsledek dohodovacího řízení bude odporovat právním předpisům nebo veřejnému zájmu, __vláda České republiky rozhodne__ na návrh Ministerstva zdravotnictví o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění;​ rozhodnutí se vyhlásí ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví."​
     * vláda vydala Rozhodnutí     * vláda vydala Rozhodnutí
-  * Dle čl. 78 Ústavy jedinou formou právně normativního aktu, kterou je vláda oprávněna přijímat, je nařízení,​ a to s podmínkou publikace ve Sbírce zákonů. V dané věci vzniká tudíž rozpor mezi právně normativním obsahem aktu vlády a absencí tomu odpovídající právní formy.+  * Dle čl. 78 Ústavy jedinou formou právně normativního aktu, kterou je vláda oprávněna přijímat, je nařízení,​ a to s podmínkou publikace ve Sbírce zákonů. V dané věci vzniká tudíž ​**rozpor mezi právně normativním obsahem aktu vlády a absencí tomu odpovídající právní formy**.
   * Rozhodnutí vlády dle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno považovat za nahrazení projevu vůle smluvních stran aktem státního orgánu, jež je obecné, tj. má právně normativní obsah. Stupeň obecnosti vlastní právní normě je přitom vymezen tím, že právní norma určuje svůj předmět a subjekty jako třídy definičními znaky, a nikoli určením (výčtem) jejich prvků.   * Rozhodnutí vlády dle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno považovat za nahrazení projevu vůle smluvních stran aktem státního orgánu, jež je obecné, tj. má právně normativní obsah. Stupeň obecnosti vlastní právní normě je přitom vymezen tím, že právní norma určuje svůj předmět a subjekty jako třídy definičními znaky, a nikoli určením (výčtem) jejich prvků.
   * Pokud obsahový komponent právní normy je obsažen v pramenu, na který norma zmocňovací odkazuje, nutno i tento pramen považovat za formu práva.   * Pokud obsahový komponent právní normy je obsažen v pramenu, na který norma zmocňovací odkazuje, nutno i tento pramen považovat za formu práva.
-  * Dále, v daném případě došlo k rozporu mezi obecností právního aktu a tomu nekorespondující formou. Z tohoto pohledu nutno považovat za nesprávnou i konstrukci ustanovení § 248 o. s. ř. V situaci takovéhoto rozporu Ústavní soud dává přednost posouzení obsahu před mechanickým akceptováním formy.+  * Dále, v daném případě došlo k rozporu mezi obecností právního aktu a tomu nekorespondující formou. Z tohoto pohledu nutno považovat za nesprávnou i konstrukci ustanovení § 248 o. s. ř. V situaci takovéhoto rozporu ​**Ústavní soud dává přednost posouzení obsahu před mechanickým akceptováním formy**.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code