Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


I.ÚS 229/98 ze dne 1. 12. 1998 - K nemožnosti započtení vzájemných pohledávek

  • stěžovatel chtěl, aby se na jeho dluh vůči obci (místní poplatek ze vstupného, z ubytovací kapacity a za rekreační pobyt v celkové výši 9.213 Kč (včetně penále)) upatnilo započtení pohledávky za zhotovení díla pro obec
  • obec P. jednala v prvním případě na základě smlouvy o dílo v soukromoprávním vztahu, zatímco ve druhém případě, tj. při stanovení místních poplatků stěžovateli, jednala ve vztahu veřejnoprávním
  • V této souvislosti Ústavní soud odkazuje na vymezení pojmu „orgán veřejné moci“, které provedl již Ústavní soud ČSFR, a v němž veřejnou moc definoval zejména jako takovou moc, „která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není s ním v rovnoprávném postavení a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu. Veřejnou moc vykonává stát především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní a za určitých podmínek ji může vykonávat i prostřednictvím dalších subjektů. Kritériem pro určení, zda i jiný subjekt jedná jako orgán veřejné moci, je skutečnost, zda konkrétní subjekt rozhoduje o právech a povinnostech jiných osob a tato rozhodnutí jsou státní mocí vynutitelná, nebo zda může stát do těchto práv a povinností zasahovat. Orgánem v právním slova smyslu je právnická osoba, vykonávající svou činnost jako povinnost nebo kompetenci a je zřízená k trvalému a opakujícímu se výkonu činnosti“.
  • obecní úřad P., který stěžovateli vyměřil předmětné místní poplatky, nesporně jednal jako orgán veřejné moci. Stěžovatel proto ve vztahu k němu nebyl v rovnoprávném postavení a obsah vydaného rozhodnutí nezávisel na jeho vůli. V daném případě proto nemohlo dojít ani k započtení pohledávek, neboť pohledávka stěžovatele vůči obci P. měla charakter soukromoprávní a vyměřené místní poplatky byly založeny na předpisech práva veřejného.
  • osoby veřejnoprávní, uplatňující státní moc, mohou činit pouze to, co zákon stanoví - zákon takové započtení nezná
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code