Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Politologie, přednáška 1

Politologie

  • Není věda (př. zhroucení komunismu nikdo nepředpokládal), stejně i např. ekonomie (nikdo nepředpokládal krizi)
  • Nabízí pojmy, pomocí kterých se o těchto věcech můžeme bavit. O ty jde především. Ovšem pojmový aparát v ČR je nedostatečný.

Politika

  • Politický neznamená mocenský
  • Alternativou politiky je síla
  • Definice – politika se vyznačuje snahou získat souhlas s právem, které politika zavádí, prostřednictvím zastoupení a usmiřování. Bez usmiřování každá společnost spěje k polarizaci konfliktů a není schopna konflikty řešit.
  • Definice - aktivita, jejíž prostřednictvím jsou rozdílné zájmy uvnitř daného celku usmiřovány. Tím, že se jim poskytuje podíl na moci (podíl, který je úměrný blahu a významu. Podíl na moci určují volby). Na konci by měla být dohoda, která je přijatelná (ne nejlepší).
  • Definice – Blackwell - proces, v němž skupina lidí, jejíž názory jsou na počátku rozdílné, dosáhne řešení, které je pro všechny závazné
  • Skutečná politika nechce vše zpolitizovat, toleruje i politickou indiferentnost (nezájem). Musí tolerovat i nechuť, nedůvěru.
  • Je to proces, který pokračuje dál. Ti co prohráli, neprohráli nadobro (každá menšina má šanci stát se většinou apod.)
  • Politika a pravda – zajištuje pouze to, že její hledání bude pokračovat (nezaručuje, že nalezne definitivní pravdu)
  • Karl Popper :
    • Kniha Otevřená společnost a její nepřátelé – otevřenou společnost ohrožují ideologie. Platon, Hegel, Karel Marx
    • Nové pojmy:verifikace, falzifikace
    • Máme hypotézu, 100 pokusů potvrdilo(verifikovalo), ale nevíme zda 101. také. Říká, že je to zbytečné, měli bychom se pokusit dokázat, že to neplatí(falzifikace). O správnosti nerozhoduje verifikace, nýbrž selhání pokusu o její vyvrácení (falzifikace).
    • Ideologie – taková hypotéza, která je zformulována tak, aby vůbec nemohla být vyvrácena.
    • Každá teorie by měla být koncipována tak, že bude vyvratitelná. Jde o to, abychom včas rozpoznali, že to je špatná cesta (ta nová bude opět špatná, tahle to jde pořád dál)
    • Otevřená společnost – ta, ve které lidé mohou odvolat svou vládu (když selže její plán, hypotéza, pravda). Neustává zde veřejná diskuse (nevznikají žádné závazné pravdy)
    • Demokracie je nejvíc ohrožena tehdy, když si lidé myslí, že je pevně zajištěná
  • Politika není hledání pravdy, politika je opravování omylů

Ideologie

  • Není každý ucelený názor, není to vše, co končí na -ismus
  • Ve skutečnosti se s politikou vylučuje
  • Pokusy o ucelenější poznání:
    • Politické a sociální programy – nejvolnější
    • Školy – ucelené myšlenkové soustavy, chybí vůle autoritativně ovlivnit chování svých stoupenců, netrvají na úplném souhlasu
    • Přesvědčení – chybí systematičnost uspořádání , poměrně vágní (př. Římskokatolictví)
    • Světonázor – otevřenější vůči novým prvkům, chybí autoritativní vymezení a vnitřní koherence (vazba) těchto názorů
    • Doktrína – systematická, všezahrnující. Ale ambice doktríny nejsou všeobsáhlé.
    • Ideologie
      • má na rozdíl od doktríny ctižádost poskytnout úplnou, všeobecně uznávanou teorii člověka a společenství.
      • Vše je koherentní (vnitřně ucelené), systematické, uzavřené (nepotřebuje vnější svět, vystačí si sám).
      • Potřeba odkazovat se k myšlenkovým základům (my nacisté apod.). Tím se šance dohodnout klesá. Ale ideolog se nechce dohodnout, on má pravdu, ideologie mu vše poskytuje.
      • Převaha o deduktivní myšlení (od obecného ke konkrétnímu.)
      • Spíše než podle obsahu je poznáme podle toho, na jakou poptávku odpovídají. Jsou lidé, kteří nesnášejí ambivalentnost, tito lidé vytvářejí poptávku.
  • Francis Fukuyama před 10. lety předpověděl konec ideologií, všichni mu uvěřili, ale zmýlil se
  • Slovo ideologie poprvé použito ve Francii (encyklopedisté), chtěli pojmenovat zastřešující vědu o idejích. Tato věda patřila do zoologie (pže člověk je také živočich). V té době předceňovány možnosti lidského rozumu. Pojem poprvé zpochybnil Napoleon.
  • Marx – ideologie je falešné vědomí
  • Arendtová – kniha Banalita zla – o procesu s Eichmannem - prostě plnil své úřednické povinnosti, stal se zosobněním byrokratického přístupu, konečné řešení a všechny hrůzy výsledkem banálních úřednických postupů
  • Psycholog Hans Adler – ideologie - hotová myšlenková schémata, jimž se přibližují lidé postrádající schopnost samostatně uvažovat, jsou si nejistí sami sebou
  • Poptávka – muž běží po ulici a křičí: ,,Mám odpověď, kdo mi dá otázku“

Fundamentalismus

  • Ideologie v obranném gardu (ideologie je expanzivní, chce ovládnout celý svět)
  • Stejně jako u ideologie spojen s krajní oddaností (fanatismus)
  • Odvozeno od slova fundament – základ. Základ víry, obhajuje biblickou verzi vzniku světa (ne Darwin). Začalo se jim říkat fundamentalisté
  • Bránit základy, poslední pravdy, na kterých to bude stát
  • Stejně jako idealismus odmítá politiku (pže politika odmítá absolutní pravdu), odmítá dialog
  • Vše je možno zidealizovat, záleží na poptávce. Nelze navždy říct, co je ideologie a co ne. Vše je v pohybu

Moc a autorita

  • Autorita
    • vztah autority a těch, kteří to uznávají
    • není řešena právem
    • vlastnost, která autorizuje (činí je legitimními) rohodnutí a příkazy vydané jejím jménem
    • pokud má autoritu sám od sebe (ne dáno institucí), jde o charizma
    • Max Weber, 3 druhy autority:
      • tradice
      • dáno zákonem
      • charizma – nevíme proč a jak to funguje (,,kouzlo“)
  • Moc
    • je řešena právem
    • schopnost vynutit si poslušnost, za všech okolností dosáhnout žádaného výsledku
    • je věcí míry
    • může být udělena, delegována
    • druhy:
      • moc s autoritou
      • moc s obecnou vírou v autoritu
      • moc bez autority (holá = neštastná moc)
  • politika – proces (legitimování) spojení moci s autoritou
  • legitimování- proces, kdy se holá moc snaží přeměnit na moc spojenou s právem, a poté ve spontánní uvěření, že tomu tak je

Demokracie

  • neliberální demokracie – je to demokracie, ale dochází k omezování svobody
  • v současnosti přibývá demokracie, ale ubývá svobody
  • staré Řecko a Řím – typická neliberální demokracie
  • Aristoteles
    • Všechny formy mají potenciál se zkazit
      • Monarchie – vláda jednoho, zkažená je tyranie
      • Aristokracie (vláda několika dobrých) – zkažená je oligarchie
      • Demokracie – vláda rovnou zvrhlá (vláda lůzy, chátry)
  • Liberálové – špatná otázka, kdo (počet apod.) má vládnout. Má se ptát po tom, jak to udělat tak, aby vládl co nejméně.
  • Friedrich von Hayek – i když máme dobré důvody k tomu, abychom považovali demokratický stát za lepší než stát nedemokratický, dávám přednost státu nedemokratickému, ale právnímu, v němž je moc omezena právem, než před státem demokratickým, ale nijak neomezeným. Moc omezená zákonem se mi zdá být vyšší hodnotou, než demokratická moc sama.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code