Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Zadání zápočtů LS 2011

Labužník (CŽV)

Známý labužník Lucullus si ukousl příliš velké sousto. Aby totiž uspokojil všechny své choutky, musel rychle sehnat značnou hotovost. Zapůjčil si proto dva dny před březnovými Idami od Nummeria 10000 sesterciů. Ten mu nedůvěřoval a proto ho po týdnu přiměl, aby mu jako zástavu odevzdal zlatý diadém. Již tři dny před zřízením této zástavy, slíbil Lucullus v souvislosti se zápůjčkou poskytnutou v poloviční výši Aeliem ,mže se tento bude moci případně hojit na jeho vesnickém statku. Totéž však přislíbil svému dalšímu věřiteli Iuliovi již o dva dny dříve. Hotovost stále nestačila a proto si vyjednal s Aebutiem ještě jeden úvěr, zakterý se neforálně zaručil jeho strýc Parvus a pomocí formálního slibu bratranec Brachyllus. Zbývající potřebné prostředky si Lucullus obstaral prodejem náramku /248 sesterciů/, o který si málem vylomil zub při pojídání paštiky ve své oblíbené krčmě U hltavce. Svět se zdál Lucullovi sladký, ovšem jen do chvíle, než u něj začali klepat nespokojení spoluobčané. Jako první přišel Aelius, dalšího dne se objevil Nummerius s Aebutiem a nakonec Iulius. Lucullovo zoufalství dovršila jeho bývalá manželka Cynthie, která se domáhala vrácení věna. Nummerius diadém prodal za 11000 sesterciů. Lucullus se o tom dozvěděl a nárokoval proto u praetora jeho vydání.

  1. Který (kteří) věřitel bude uspokojen nejdříve? - Cynthie
  2. Uveďte latinské názvy alespoň tří způsobů zajištění obligací, které jsou v textu. - pignus, hypotéka, stipulace
  3. Které osoby uvedené v textu by případně odpovídaly za evikci? - Nummerius, Lucullus
  4. Uveďte, jak se označuje rozdíl mezi výší půjčky poskytnuté Nummeriem a prodejní cenou diadému. - hyperocha
  5. Uveďte lat. všechny dvoustranné obligace v textu. - pignus, emptio venditio
  6. Kdo se stane vlastníkem náramku po 1 roce? - nikdo
  7. Jakou žalobou mohl Lucullus uspět ve sporu o diadém? - žádnou
  8. Uveďte aspoň dvě actiones in personam, které je možné podat na základě těchto událostí. - a. emptii/venditii, a. certae creditae pecuniae, a. pigneratitia directa/contraria……
  9. Uveďte aspoň jednu další možnost jak posílit nějakou z pohledávek. - smluvní pokuta, arrha, fiducia
  10. Které osoby v textu jsou v postavení solidárních věřitelů? - nikdo

Toulavý pes (CŽV)

Čtyřnohý tulák Gaius byl vlastníkem velmi neposedného psa Lupa, který často utíkal za fenkami do širokého okolí. Na jeho toulkách jej jednou zahlédl Tiberius, a jelikož Lupus vypadal zbědovaně, vzal jej do svého domu, s tím, že nalezne jeho pána a vrátí ho. Tiberiovo neúspěšné pátrání trvalo celý rok. Lupus poté Tiberiovi uprchl a vrátil se ke Gaiovi sám. Ani poté ovšem Lupus nevydržel na jednom místě. Opět uprchl, tentokrát za fenkou římského zbohatlíka Lucia. Ten využil příležitosti, Lupa přivázal u svého domu, a začal ho cvičit ke hlídání svého kozího stáda. Po roce o vycvičeného Lupa projevil zájem Luciův soused Septimus a Lucius mu Lupa prodal. O dva roky později Gaius náhodou Lupa u Septima objevil a žádal jeho vrácení. Septimus odmítl s tím, že jej právoplatně koupil.

  1. Kolik vlastníků měl Lupus v průběhu uvedeného příběhu? - jednoho
  2. Na základě jaké obligace opatroval Lupa Tiberius? (latinsky) - negotiorum gestio
  3. Které osoby v textu měly Lupa v držbě? - Lucius, Septimus (+Gaius)
  4. Které osoby měly Lupa v detenci? - Tiberius
  5. U kterých osob v textu došlo k vydržení Lupa? - u nikoho
  6. Jakou žalobou se bude Gaius domáhat vydání Lupa? - reivindicatio
  7. Jaké prostředky může Gaius legitimně využít k tomu, aby se pokusil od Septima Lupa získat zpět? - interdictum utrubi
  8. Pokud Gaius prostředek zmíněný v otázce 7 použije, komu bude Lupus vydán? - Septimus
  9. Která z osob v textu bude pasivně legitimována k poenální žalobě? - Lucius
  10. Která z osob v textu provedla derelikci? - žádná

Smuteční řeč (CŽV - přibližné zadání)

Po smrti Caesara zadal Brutus dvacetiletému Tiberiovi, aby sepsal smuteční řeč na pohřeb do tří dnů. Zaplatil mu předem 2000 sesterciů. Tiberius ovšem nelenil a všechny peníze prohrál v kostkách. Jelikož Tiberia nenapadaly žádné nápady, tak na smuteční řeči nepracoval. Druhý den si na něj Brutus došlápnul a začal mu vyhrožovat, že pokud řeč nedodá, tak ho zabije. Semptimusovi(Tiberiuv bratr) se ho zželelo, řeč napsal sám a odevzdal ji Brutovi.

  1. Smlouva mezi Brutem a Tiberiem. – Emptio-venditio
  2. Žaloba, kterou mohl podat Brutus. – Actio empti
  3. Co mohl požadovat Brutus? – náhradu škody
  4. Jak se nazývá jednání, při kterém Brutus vyhrožoval Tiberiovi? - Vis ac metus
  5. Jak se změní smlouva po výhrůžce? - nijak
  6. Kdy se Tiberius stane vlastníkem peněz? předáním
  7. Žaloba, která by se dala použít na vrácení peněz prohraných v kostkách? - Condictio sine causa
  8. Jak došlo ke splnění smlouvy? - soluce
  9. V kolikátém stupni je Septimus s Tiberiem? - 2. stupeň
  10. Kterým zákonem byl Tiberius chráněn? - lex Plaetoria

Tetiny narozeniny (23. 5. 2011)

Gaius se rozhodl, že na oslavu padesátých narozenin své tety Amity vystrojí velkolepou oslavu. Chyběly mu na to ale prostředky, a proto požádal o půjčku svého bratra Tiberia. Dohodli se na přesné částce a na tom, že Tiberius obnos doručí do 3 dnů. Pak si ale ještě dal podmínku, že Amita si předtím musí vzít jeho hluchého synovce Lucia. Gaius řekl, že se jí zeptá, ale že neví, jestli bude souhlasit. Amita si nakonec Lucia vzala a dokonce došlo ke konfareaci. Tiberius proto do tří dnů částku skutečně doručil. Jenomže při přípravách na oslavu byl Gaiův dům včetně půjčených peněz vykraden. Nadešel den splatnosti a Gaius neměl čím zaplatit. Z potíží ho vysvobodil jeho strýc Septimus (1 z Amitiných bratrů), který bez Gaiova vědomí částku Tiberiovi poslal. Gaius pak nakonec nějak peníze sehnal a poslal je Tiberiovi. Amita však po roce zemřela.

  1. Jakou smlouvu uzavřeli Gaius a Tiberius? (latinsky)
  2. V jakém momentě smlouva mezi nimi vznikla?
  3. Jaký vliv mělo splnění zmíněné podmínky na smlouvu?
  4. V jakém stupni kognátského příbuzenství jsou Amita a Lucius?
  5. Kdo byl vlastníkem půjčených peněz na konci příběhu?
  6. V jakém momentě zanikla smlouva mezi Gaiem a Tiberiem?
  7. Jakým způsobem zanikla smlouva mezi Gaiem a Tiberiem?
  8. Kdo bude moci po Tiberiovi požadovat peněžní plnění?
  9. Uveďte alespoň jednu osobu alieni iuris.
  10. V jakých dědických třídách mohl Lucius po Amitě dědit v praetorské intestátní posloupnosti? (Uveďte všechny.)

Řešení podle KPD:

  1. Mutuum
  2. Předáním peněz
  3. Žádný (smlouva vznikne až předáním peněz)
  4. 4
  5. Gaius
  6. Když zaplatil Septimus
  7. Solutio
  8. Gaius - condictio indebiti
  9. Amita
  10. Unde legitimi, unde proximi cognati, unde vir et uxor

Marcus se topí v dluzích (25. 5. 2011)

S podnikáním Marka Tiberia to šlo od desíti k pěti. Nejprve musel prodat svůj krásný dům v centru Říma. To však nepomohlo, a tak musel požádat bankéře Gaia o další peníze. Ten sice s poskytnutím peněz na jeden rok souhlasil, ale nejprve musel Marcus zatížit ve prospěch Gaia rodinný statek poblíž Herculanea. Navíc si Gaius za poskytnutí peněz řekl o slušné úroky, k anatocismu se však neodhodlal. Na vině Markovy svízelné situace bylo několik faktorů: 1. neuvážená investice do dopravy oliv z Hispánie, k níž se odhodlal spolu se svým vypočítavým bratrancem Luciem, který nakonec shrábl veškerý zisk a dluhy nechal Markovi (o němž Lucius při této příležitosti prohlásil na foru, že tak pitomého podnikatele ještě neviděl), 2. neúroda a následné povodně, které poničily polnosti u statku a 3. Markova náročná žena (in manu) Caecilia, která na šperky (které si z rodinného stříbra nechávala zhotovit u místního pompejského šperkaře Drusa) vydávala veškeré prostředky, které se jí dostaly do rukou. Marcus už nevěděl kudy kam, takže se nakonec odhodlal vstoupit do gladiátorské školy v samotném Herculaneu. V den nástupu byl však Marcus s celou gladiátorskou školou i rodinným statkem zasypán žhavým popelem při výbuchu Vesuvu. Z celé rozvětvené rodiny přežil pouze Luciův tříletý slabomyslný syn Titus.

  1. Vyjmenujte všechny formy převodu vlastnického práva k domu v Římě.
  2. Jak se nazývají všechna ujednání mezi Markem a Gaiem (latinsky)?
  3. Je v textu zmíněn některý institut s akcesorickou povahou? Pokud ano, který, je-li jich více, uveďte všechny.
  4. V kterém stupni kognace je Marcus s Titem?
  5. Kdo bude podle praetorské intestátní posloupnosti dědit po Markovi a v které třídě?
  6. Jak se nazývá smlouva mezi Caecilií a Drusem (latinsky)?
  7. Jakým způsobem se založí Gaiův nárok na úroky proti Markovi?
  8. Co to znamená, že se „Gaius neodhodlal k anatocismu“?
  9. Jak se může Marcus právně bránit výdajům z Caeciliiných objednávek?
  10. Kolik jednostranných obligací je v textu, mezi kým a jak byly založeny?

Řešení dle KPD:

  1. mancipace, iniurecesse
  2. muttum, hypotheca, usurae (+ může být eventuálně pactum de contrahendo)
  3. hypotheca, usurae
  4. 5
  5. Titus, 3. Unde proximi cognati
  6. locatio conductio operis
  7. samostatnou stipulací
  8. nepožadoval úroky z úroků
  9. odepřením plnění - je to naturální obligace
  10. 3 - Marcus - Gaius: mutuum; Marcus - Gaius: usurae - stipulace; Marcus - Lucius: iniuria
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code