Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Říman, přednáška 9

Věcná práva 1

  • spolu s obligacemi a dědickým právem spadají pod majetková práva
  • Upravují vztah subjektů práva k věcem
  • Vztah k věcem- panství nad věcí- možnost vyloučit všechny ostatní subjekty z působení na věc
  • Actiones in rem- žaloby věcné- jejich úkolem je zabránit rušení panství nad věcí
  • Věcná práva patří mezi práva absolutní (mimo ně sem spadají zejména práva otce římské rodiny)
    • ⇒ Žaloba k ochraně práv absolutních hrozí komukoliv, kdo by absolutní práva narušil
  • Opakem práv absolutních jsou práva relativní- žaloby k jejich ochraně směřují jenom proti konkrétnímu subjektu, který je v určitém právním vztahu, a např. který spáchal konkrétní delikt
  • Právní panství nad věcí- např. vlastnické právo
  • x Faktické panství nad věcí- např. držba
  • Panství úplné- oprávněný může vykonávat všechna práva nad věcí x panství částečné u věcných práv k věcem cizím
  • Objekt panství- věc- res. Nepřesná definice: „prostorově vymezený reálný předmět tohoto světa“ – ne ale svobodný člověk ani jeho části. Zároveň sem patří i věci nehmotné
  • Věci neobchodovatelné (res extra commercium)- vyloučené z právního obchodu, v zásadě nemohou být předmětem věcných práv (opakem jsou věci obchodovatelné- res in commercio). Věci neobchodovatelné tvoří:
    • Věci božského práva (res divini iuris) – mají vztah k náboženství, patří bohům. Mají 3 kategorie:
      • Věci posvátné (res sacrae) – vše, co souvisí s kultem bohů- chrámy, pozemky chrámů, roucha kněžích, nástroje používané v náboženských obřadech, místa patřící z jiného důvod bohům
    • Věci zasvěcené (res religiose)- kult předků, místa hrobu, náhrobky, místa, kde došlo k pohřbu (včetně pohřbu otroků)
      • Tato místa někdo může i vlastnit, ale mají právní ochranu- člověk, který zřídil náhrobek má např. právo přístupu k němu, i kdyby pozemek patřil někomu jinému
    • Věci svaté (res sanctae)- hradby a brány měst
  • Zbytek věcí patří mezi věci lidského práva. Některé z nich jsou ale také vyloučené
  • Věci všem společné- (res cummunes)- patří všem lidským tvorům společně
    • Vzduch, dešťová voda, mořská voda, říční voda mořský břeh
    • Vlastnické právo lze získat oddělením části věci společné (nabrání vody do nádoby)
      • To však není neomezené- oddělení nesmí být nadměrné (např. svedení říční vody pomocí kanálu, postavení mlýna) ⇒ k tomu je třeba povolení
  • Věci veřejné (res publico usu destinatae) –patří všem římským občanům společně- kanalizační síť, vodovody, veřejné stavby, všechny pozemky patřící římskému státu v provinciích…
  • Dělení věcí obchodovatelných:
    • Věci hmotné x věci nehmotné
      • Věcí hmotných se lze dotknout, věcí nehmotných ne
      • Mezi věci nehmotné patří některá práva (a to práva, která lze zcizit, na někoho převést)
      • Patří sem např. právo dědické- ve smyslu nároku něco dědit (ne dědictví samotné)
    • Věci movité x věci nemovité (mobiles x immobiles)
      • Nemovitosti jsou pozemky. Jejich součástí jsou ale i věci s nimi pevně spojené (v některých případech je to ale jen fikce- součástí nemovitosti je i hromada hnoje)
      • Movité věci lze volně přemístit
    • Věci mancipační x věci nemancipační (res mancipi x res nec mancipi)
      • Mancipační věci jsou:
        • Všechny pozemky na italské půdě
        • Všichni otroci
        • Zvířata používaná v zemědělství
        • Pozemkové služebnosti venkovské
      • Vše ostatní jsou věci nemancipační
      • Vlastnické právo mancipačních věcí se převádí poměrně komplikovanými formálními způsoby- mancipací a injurecessí
    • Věci spotřebitelné x věci nespotřebitelné (Justiniánské právo později zavádí ještě věci opotřebitelné, kam patří např. šaty nebo boty)
    • Věci zastupitelné x věci nezastupitelné
      • Věci zastupitelné lze nahradit věcí jinou, v podstatě identickou- potraviny, mince, otroci, kteří nemají zvláštní schopnosti, zvířata, která nemají zvláštní schopnosti
      • Věci nezastupitelné- zejména originály uměleckých děl, otrok nebo zvíře se zvláštními schopnostmi
    • Věci druhově, genericky x individuálně určené
      • O tom, jak je věc určená rozhoduje vůle lidí, uzavírajících smlouvu (např. půjčka, kde je dohodnuto, že bude vrácena právě konkrétní půjčená věc⇒ potom se jedná o věc individuálně určenou)
      • Může splývat s předchozím dělením, mohou ale existovat i zastupitelné věci, které byly individualizovány
    • Věci plodonosné x neplodonosné
      • Plody přirozené (obilí, ovoce, mláďata atd.) x plody civilní, právní (úrok, nájemné)
      • Plodonosné věci jsou pozemky, domácí zvířata, ale i věci, které lze pronajímat
      • Výjimka: otroci nejsou plodonosné věci
    • Věci dělitelné x nedělitelné
      • Věci dělitelné lze fyzicky rozdělit, aniž by jednotlivé části ztratily hospodářský význam
      • I věci fyzicky nedělitelné jsou ideálně dělitelné (⇒ spoluvlastnictví)
    • Věci složené x věci jednoduché
    • Zvláštní kategorii tvoří věci hromadné
      • Stádo dobytka, sbírka
      • Jsou- li zcizovány, bývá to dohromady
      • Vlastník má ale vlastnické právo k jednotlivým částem zvlášť⇒ až do justiniánské doby to musí i prokazovat (od Justiniána stačí prokázat vlastnické právo k polovině)
    • věci hlavní x věci vedlejší
      • věc hlavní je skříň, věc vedlejší je klíč ke skříni
      • prodáváme-li věc hlavní, automaticky se předpokládá, že je prodávána i příslušná věc vedlejší

Vlastnické právo

  • vlastnictví= dominium (případně proprietas)
    • dominus= pán
  • vlastnictví je subjektivním právem nad věcí, které vlastníkovi zabezpečuje úplnou moc nad touto věcí
  • vlastnictví je právním panstvím nad věcí
  • základním prostředkem ochrany vlastnictví jsou vlastnické žaloby, slouží k obnovení panství nad věcí
  • vlastnické právo je:
    • absolutní
    • přímé (vlastník nemusí mít prostředníka k jeho výkonu)
    • výlučné (pouze vlastník má právo na věc působit a pomocí žalob může jiné osoby z působení na věc vyloučit)
    • elastické, pružné- pokud je z nějakého důvodu omezeno, zcela automaticky se navrací plná moc vlastníka nad věcí
    • všeobecné-vlastník má právo věc
      • držet (fyzicky ji ovládat)
      • fyzicky na ni působit
      • užívat ji
      • zničit ji
      • požívat ji (u věcí plodonosných)= automaticky se stává vlastníkem plodů svých plodonosných věcí
        • rozhodující je okamžik oddělení, separace
      • disponovat s ní- může ohledně věci uzavírat právní jednání- vlastnické právo převádět, věc půjčovat, pronajímat, zastavovat, uschovávat, odložit (vzdát se vlastnického práva)
  • vlastnické právo má reálně i svá omezení:
    • oprávnění každého vlastníka končí tam, kde začíná oprávnění jiného vlastníka
    • možnost omezení vlastnického práva ve veřejném zájmu
    • omezení přepychu římským právem
    • omezení v zájmu soukromém
      • vlastník se může omezit i sám- půjčka, zástava apod. – potom vlastník dočasně ztrácí část vlastnických práv
      • omezení daná zákonem- např. pravidla v sousedských vztazích jako ponechání volného pruhu mezi pozemky, trpění větví sousedova stromu nad svým pozemkem, trpění imisí- vůní, kouře, hluku apod. pronikajících v běžné míře ze sousedova pozemku (nezákonné jsou ale imise nad běžnou míru)
    • spoluvlastnictví- condominium
      • předchůdcem v archaické době institut konsorcia
      • vlastnictví k věci vyjádřené ideálním podílem
      • vzniká především dědictvím, ale např. také smlouvou
      • každý ze spoluvlastníků může s věcí běžným způsobem nakládat. Nad rámec běžného užívání s ní může nakládat, pokud hrozí zhoršení nebo zničení věci
      • všichni společníci by teoreticky měli vykonávat vlastnická práva společně (nerozhoduje velikost vlastnických podílů, spoluvlastníky nelze přehlasovat, rozhodování o spoluvlastnictví musí být jednomyslné)
      • zánik spoluvlastnictví:
        • fyzický nebo právní zánik objektu spoluvlastnictví
        • rozdělení spoluvlastnictví dohodou
          • provádí se žalobou na rozdělení spoluvlastnictví. Soudce přisoudil vlastnictví jednomu ze spoluvlastníků a určil mu způsob, jak se s ostatními vyrovnat
        • všichni kromě jednoho se spoluvlastnictví vzdají
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code