Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Říman, přednáška 3

Prameny římského práva v období republiky

  • Patriciové- zpočátku mohli jen oni zastávat většinu magistratur (úřadů) a v případě sporů před soudem proti nim plebejové neměli valnou šanci. Situace se však během republiky měnila a do úřadů se později dostávali i plebejové

Zákon 12 desek (lex duodecima tabularum)

  • Zákoník, který v Římě platil od roku 450 př. n. l. nepřetržitě prakticky do přelomu 9. A 10. Století
    • Nikdy nebyl formálně zrušen (ačkoliv později z velké části vyšel z použití v praxi)
    • Stal se i součástí digest, platných jako zákon Byzance právě do přelomu 9. A 10. Stol.
      • Dokonce i v současnosti mají ve světě digesta určitý (i když pouze marginální) význam jako pramen práva
  • Často citován a komentován římskými právníky, díky tomu dnes známe prakticky celé jeho znění (ačkoliv existují také „fragmenty nejistého místa,“ pro něž neznáme zařazení)

Vznik

  • V 60. letech 5. Stolení př. n. l. snaha sepsat normy obyčejového práva
  • Vytvoření sboru decemvirů (= „deseti mužů“), kteří měli normy sepsat (polovinu decemvirů tvořili plebejové)
  • Decemvirové na rok soustředili do svých rukou moc všech římských magistratur
  • Po roce jejich vlády bylo vytvořeno 10 desek zákonů, které schválilo centurijní shromáždění
  • Vytvořený zákoník však byl nedokonalý, shromáždění proto zvolilo nový sbor decemvirů (tentokrát v něm byli Patriciové dokonce v menšině) na další rok- ten měl zákoník doplnit. Tak vznikly další 2 desky zákonů
  • Decemvirové se poté odmítli vzdát moci, nakonec však došlo k jejich svržení. Lidové shromáždění ale poté schválilo desky, které decemvirové vytvořili
  • Kolem roku 450 př. n. l. je Zákon 12 desek hotový, je vyryt do 12 bronzových desek, vystaven na fóru a vstupuje v platnost

Strukura

  • 1. - 3. Deska: ustanovení procesního práva (nejpodrobněji upravená část)
  • 4. - 5. Deska: právo rodinné a dědické
  • 6. - 7. Deska: právo majetkové
  • 8. Deska: trestní právo
  • 9. - 10. Deska: další ustanovení (správní, náboženská, hygienická…)
  • 11. - 12. Deska: „co se nevešlo“

Charakteristika

  • Velmi stručné formulace (nutnost jejich výkladu), nejčastěji zákazy
  • Tvrdé, exemplární tresty
  • Některé normy zakládají pravidla, která prakticky fungují dodnes
    • Zákoník rozlišuje mezi zabitím a vraždou
    • Závěť
    • Základy rovnosti před zákonem (přestože pouze pro vybrané)
  • Ustanovení, která byla nesporná, se v zákoníku neobjevila, zůstala v platnosti jako obyčejové právo

Období Pontifikální interpretace v právní vědě

  • Pontifikové- původně kněží, jejich úkolem však byl výklad právních obyčejů (měli na něj prakticky monopol)
  • Pontifikové byli prvními znalci právní vědy
  • Jako jediné znali římský kalendář
    • Různé dny v kalendáři byly výlučně určeny pro konkrétní právní úkony (den pro svolávání shromáždění, den pro podávání žaloby, den pro konání náboženských obřadů atd.)
    • Římský týden měl 8 dnů
  • Pontifikální interpretace práva byla často poměrně tvůrčí
  • Monopol na interpretaci práva jako první narušuje kolem roku 300 př. n. l. censor Appius Claudius Caecus. Zveřejnil kalendář a jiná procesní pravidla, do té doby známá pouze pontifikům
  • Tou dobou se součástí kolegia pontifikům začínají stávat také plebejové (původně zde mohli být pouze Patriciové)
  • Tiberius Coruncanius se kolem roku 250 př. n. l. stává nejvyšším knězem (=Pontifex maximus), začíná jako první veřejně vykládat právo. Tím prakticky končí monopol pontifiků

Právní věda v klasickém období

  • Rozvoj „laické“ (ve smyslu „ne-pontifikální“) právní vědy
  • Začíná se prosazovat právnická literatura. Formálně sice není pramenem práva, má však na jeho podobu a interpretaci výrazný vliv
  • V 1. Století př. n. l. vzniká první systematika římského práva
  • Římská právní věda je kazuistická- celá její činnost je zaměřena na praxi a konkrétní případy- občas ale narážíme i na obecné právní zásady
  • základní oblasti jurisprudence (činnosti právníků)
    • Agere- „žalovat“- pomoc se žalobami (jak procesně správně žalobu podat)
      • Římský právní systém se skládá z jednotlivých žalob, pokud byl podán nesprávný typ žaloby, praetor ji nepřijal
    • Cavere- „mít se na pozoru“ dávání rad, jak žalobám předejít
    • Respondere- „odpovídat, dávat rady“ běžné právní rady
    • Skripere- psát
  • K modernizaci římského práva dochází díky jurisdikci- na prvním místě tedy díky ediktální činnosti praetorů
    • Ius honorarium= právo, tvořené římskými úředníky (běžně bývá ztotožňováno s ius praetorium)

Činnost praetorů

  • Úřad praetora vzniká v roce 367 př. n. l.
  • Původně byl praetor pouze pomocníkem konsula
  • V rámci města má „impérium“ (je držitelem nejvyšší výkonné moci)
  • Hlavní pravomocí praetora byl přijímat nebo zamítat žaloby
    • Římský soudní proces probíhal ve dvou fázích
      • 1- fáze in iure: posouzení žaloby praetorem, vytvoření předpokladů pro soudní řízení
      • 2- fáze ad iuricem = před soudem-vlastní rozhodnutí soudu ve skutkové otázce
  • Postupně se pravomoci praetora rozšiřují, praetor počíná právo interpretovat, zavádět v něm nové postupy (nemůže jej však přímo novelizovat)
  • Praetor tak například vytváří nové žaloby „na jedno použití“ na míru konkrétním případům
  • Praetor také může díky své pravomoci impéria vydávat konkrétní nařízení, kterými například odpouští lhůty apod.
  • V polovině 3. Století př. n. l. (242 př.n.l.) vzniká úřad cizineckého praetora, který řeší spory Římanů s cizinci
    • Cizinecký praetor často pracuje s cizím právem, které je v mnohých oblastech propracovanější, než římské (⇒ obohacení římského práva)
  • Cizinecký praetor jako první začíná sepisovat formule- písemné pokyny pro soud. Tímto postupem se brzy inspiruje i městský praetor
  • Díky formulím praetor může například přidávat námitky k žalobě nebo pojmenovávat nově vytvořené žaloby
  • Později začíná cizinecký praetor vydávat soudní edikt (vyhlášku)= soupis žalob, které povoluje + povolených námitek proti žalobám +procesních pravidel
    • I tento postu brzy přebírá městská praetor
  • Soudní vyhláška je vydávána znovu každý rok (= doba, po kterou je praetor v úřadu). Zprvu může praetor i během roku edikt upravovat- to zakazuje až lex cornelia z roku 63 př. n. l.
  • Hlavní výhodou prétorského práva je jeho pružnost
  • Postupně se objevuje dvojkolejnost římského práva- je možné podávat žalobu buď podle praetorského práva, nebo podle ius civile
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code