Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Říman, přednáška 2

Dějiny Říma

  • Podle pověsti Řím založen r. 753
  • Jedno z mnoha malých měst
  • Strategicky výhodná poloha
  • Agrární společnost
  • Patriarchát – každá velkorodina (rod) měla v čele nejstaršího příslušníka, jenom on měl právní subjektivitu. Těchto rodů bylo původně 300. Každý rod byl oním otcem reprezentován v senátu (senátoru bylo tedy 300, senát = starý člověk). Vždy 10 rodů se sdružovalo do kurie. 10 kurií tvořilo jeden kmen (měli funkci náboženskou).

753-510 př.n.l.

  • V čele římské společnosti byl král
    • Voleni na lidovém shromáždění
    • Zprostředkovatel mezi lidem a bohy
    • Vrchní vykladač práva (platilo obyčejové právo, při pochybnostech rozhodoval. Také doplňovali obyčej v bílých místech)
    • Královské zákony – vyhlašovány ústně (ale jsou zachovány, ne v originálním znění). Např. rozdíl mezi vraždou a zabitím.
  • Zárodky úředníků (spíše pomocníci)– král si je sám vybírá. Např. velitel jízdy, trestní úředníci pro vyšetřování vraždy
  • Senát
    • Poradní orgán krále
    • Vybíral budoucího krále
  • Lidové shromáždění
    • Comicia
    • Voleni králové, rozhoduje se o vyhlášení války apod.
    • Byly prováděny adopce (přechod Římana z jedné rodiny do druhé)
    • Scházeli se všichni dospělí Římané (muži od 17 let, od tohoto věku mohl být také povolán do války)
    • 30 kurií
  • Na konci 6.st.př.n.l. Římské království zaniklo. Podle pověsti r. 510 vyhnán král
  • Veškeré stopy po vládě králů se Římané snaží zahladit, zaveden nový zločin – náklonnost ke království
  • Místo království nastupuje republikánské zřízení

Republika

  • Přibližně 500 let
  • Senát, lidové shromáždění (více druhů), úředníci (magistráti, nový orgán)
    • Magistráty – výkonná moc
      • Římské úřady
      • Čestné úřady – dělali bez výplaty (ale výhrady spojené s funkcí samozřejmě hrazeny)
        • Konzulát
          • Jurisdikce = říkat, co je právo (ne rozhodovat), pouze kontrolovali žalobu (povolili jí a tím jejich úloha končila)
          • Po té nastupuje samosoudce – občan (ten to má po právní stránce připraveno, zkoumá pouze z hlediska spravedlnosti, zkušenosti a vynese rozsudek)
          • Princip volitelnosti – volen jediný úředník a ten byl diktátor (ale byli odpovědní, mohli být sesazeni), funkční období 1 rok
          • Vojenští tribunové s mocí konzulskou? – voleno víc
        • 369 - patricijové a plebejové se dohodli- obnovil se konzulát, jedním z konzulů mohl být zvolen plebej, vznikl úřad praetor (prováděl jurisdikci – povolení žalob, byl jediným a univerzálním úředníkem až do r. 242, poté dostal kolegu. Jeden byl městský =praetor urbanus , druhý praetor pro cizince – rozhodoval spory s cizím prvkem)
        • Kurulští eidilové ?
      • Senát – moc zákonodárná,
        • kontroloval politický život v Římě
        • vrchní sbor, který rozhodoval v náboženských otázkách
        • „ministerstvo zahraničí“
        • „ministerstvo financí“ – rozhoduje o výdajích, které mají zásadní povahu (válka, silnice apod.)
        • Ze senátu vybíráni úředníci
        • Sám od sebe se nemohl sejít, musel ho svolat úředník, který chtěl něco prodiskutovat
        • Přijímá opatření ve formě doporučení úředníkům (status konzulta), ale úředníci to respektovali (senát by jim nedal peníze potřebné k výkonu funkce)
        • Při hrozícím nebezpečí zvolí diktátora (z úředníků) na dobu 6 měsíců, jiné shromáždění v této době nesvolávána. Pokud se situace uklidní, diktátor odstoupí
      • Lidová shromáždění
        • Obecně se nazývá comicia
        • Scházeli se vždy všichni Římané (ale různě členění – podle majetku, rodu apod.)
        • Staré kuriátní shromáždění malý vliv, ale paradoxně vydrželo nejdéle. Svoláváno římskými úředníky, nebo 2x do roka svolává římský velekněz (potom se nazývá kalátní shromáždění, zde se nehlasuje, ale jsou potvrzovány adopce, dále arogace, také se rozhodovalo o majetku v případě, že neměli zákonného dědice)
        • Comicia centuria
          • Nejdůležitější shromáždění
          • Kopírovalo organizaci římského města
          • Rozděleny do centurií podle výše majetku (jednou za 5 let nahlašovali výši majetku i příslušníky své rodiny), centurií bylo 193
          • Nejbohatší – 80 centurií, na vlastní náklady výzbroj
          • 18 centurií jezdců si také sami museli koně opatřit
          • 80+18 – bohatí se mohli domluvit a prosadili jakýkoli návrh
          • Voleni nejvyšší úředníci, konzulové apod.
          • Přijímány nejdůležitější zákony
          • Pokud byl občan odsouzen k trestu smrti či vysoké pokutě, měl právo obrátit se na toto shromáždění (není to odvolání, to by muselo být proti rozsudku, toto bylo pouze úřednické rozhodnutí) = právo provokace
        • Comicia tribunta
          • Podle nemovitosti
          • Běžné zákony
          • Voleni nižší úředníci
          • Tribun bylo 35 (31 venkovští se statkem, 4 městské bez nemovitosti)
        • Consilia plebis tributa
          • Plebejové rozhodovali o svých věcech, princip stejný jako comics tribunta (tedy nebyli všichni Římané)
          • Usnesení plebejů = plebiscitum (není zákon)
          • 287 - plebiscita zrovnoprávněna (napřed do senátu, pak lidové shromáždění). Aby to prosadili, pohrozili patricijům, že se odstěhují
  • Tyto 3 složky fungovaly v součinnosti, žádný nemohl sám přijmout důležité opatření (mělo zajistit, aby se nevrátilo království, nebo aby se jedinec neujal moci)
  • Moc soudní neexistuje
    • Někteří úředníci měli soudní pravomoc, ale pouze připravovali soudní řízení, nesoudili
    • Rozsudky dělali občané
  • Zákonodárný proces
    • Návrhy zákona mohli předložit pouze úředníci (lidovému shromáždění) – vyvěšení návrhu zákona, rozhodování o něm (mezi tím 3 týdny = 24 dnů, týden měl totiž 8 dnů). V průběhu 3 týdnů mohl ještě úředník pozměnit podle veřejného mínění. Na shromáždění se jednou přečetl a rovnou se hlasovalo (nemohly být změny, pže příliš lidí). Okamžikem platnosti nabýval i účinnosti. Bez souhlasu senátu však žádný zákon nemůže být platný ani účinný. Původně šel zákon do senátu až po hlasování, ale když 300 mužů zvrátilo rozhodnutí všech, působilo to divně. Proto od r. 339 proces obrácen.
    • Prvně hlasovali nejbohatší. Později se pořadí centurií losovalo.
    • Při hlasování docházelo k úplatám i násilí (hlasovali tak, že šli buď nalevo nebo napravo). Proto později vhazovali žetonky s písmeny do nádoby.
    • Druhy zákonů:
      • Leges perfectae – obsahuje sankci
      • Leges minus quam perfectae (méně než perfektní)- spáchaný čin je protiprávní, ale přesto je platný
      • Leges imperfectae – nemá žádnou sankci
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code