Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Říman, přednáška 1

  • Má mnoho podob, podoby závisely na době
    • V době archaické – jednoduché právo
    • V době klasické – právo tvořené úředníky, základem je vyhláška
    • Domina – vulgarizace práva
    • Justinian I. – došlo ke kompilaci (shrnutí) římského práva, 3 zákoníky – Kodex, Digesta, Instituce
    • Středověk – společně s kanonickým právem tvoří právo učené. Také používané jako jakési právo obecné, pokud není upravena věc v domácím právu, sáhlo se pro římském
    • 19. Století – obecná část soukromého práva vytvořená z římského

Exkurz do výuky římského práva

  • Ve starověku se římské právo nevyučovalo (na západě spíše řečnictví)
  • Později se vyučovalo v jakýchsi učilištích
  • 11. st. – začala výuka římského práva v Boloni, od té doby na všech univerzitách
  • Karlova univerzita (České vysoké učení pražské?) – organizace převzata z Boloni, výuka z Francie
  • Ani po vzniku samostatné právnické fakulty se římské právo nevyučovalo, poprvé na fakultě filozofické
  • Po vzniku Karlo–Ferdinandovy univerzity se římské právo ve výuce objevilo. Z 6 profesur (stolic) byly 4 římské právo
  • Po nástupu Marie Terezie reforma výuky práva, výuka v latině, přednášky diktovány, učebnice neexistovaly (objevily se až v 18. století)
  • 1811 – vyhlášení všeobecného občanského zákoníku, znamenalo ústup římského práva. Platil onen zákoník, do té doby nebyl a používalo se římské právo jako podpůrný pramen práva (pže v právu bylo plno mezer)
  • Ale zjistilo se, že bez římského práva se výuka neobejde, v r. 1850 reforma – římské právo se vrací do výuky v celé v R-U (první 2 roky), zavádí se státní zkouška z římského práva (kdo ji nesloží, nemůže do státních služeb). Přísná rigorózní zkouška z římského práva, složením získán titul JUDr.
  • Vyučováno po celou dobu první republiky
  • Po zřízení české právnické fakulty přechází na tuto fakultu Leopold Heyrovský – tvůrce moderní české právní terminologie
  • Jeho nástupce profesor Vančura (pro náročnost vydržel pouze 8 let), po něm profesor Otakar Somr (umírá za 2. sv. války)
  • Po únoru 1948 římské právo mizí (právo buržoazní společnosti, zastaralé)
  • 1981 – římské právo se opět stává samostatným předmětem
  • Po r. 1989 se římské právo opět stává dvousemestrovým oborem

Současné využití římského práva

  • římské právo se běžně používá v Africe jako podpůrné
  • Také využito v San Marinu a v Andoře
  • Latinské právnické termíny dodnes používány
  • Římské právní zásady jsou součástí dnešní právní argumentace (př. Jednou dědic, navždy dědic. Matka je vždy jistá, otec nejistý. Ne dvakrát z téže věci. Násilí je možno odporovat násilím.)
  • Propedeutický (=přípravný) obor pro všechny novodobé obory současného práva
  • Užitečné dědictví (platilo mnoho století), ukazuje slepé uličky

Historie římského práva

  • Římské právo je nejstarší dochovaný celistvý právní řád
  • 753 př. n. l. (založení Říma) – 1453
  • Zánik Západořímské říše (476) neznamenal zánik římského práva na západě
  • Personalita práva – platilo ve starověku a ve středověku. Pro člověka platilo právo, ve kterém se narodil (nosil si ho všude s sebou)
  • Codex Theodozianus – platil až do sklonku 11. století
  • Římské právo platilo i v Turecku
  • 1325 – Hexabiblos – výtah ze všech právních řádů, platil až do r. 1946 (než v Řecku vydán nový zákoník)
  • Římané vytvořili první celosvětové právo
  • V Římě nebyla nikdy vytvořena sbírka zákonů, až Justiniánské sbírky

Periodizace římského státu

  • Období římského království
    • 6/5.st. př. n. l. – vzniká republika
    • 1. st. př.n. l. – odumírá republika, vzniká císařství
    • Císařství
      • Období principátu – prvních 250 let našeho letopočtu. Ponechána velká autonomie úředníkům, jednotlivým městům. Stát příliš nezasahuje
      • Období dominiu- císaři vládnou absolutně. Dochází k rozdělení říše na Východo- a Západořímskou říši

Periodizace římského práva

  • Archaické období
    • Začíná z ničeho, právo obyčejové
    • Přežívá velmi dlouho
  • Klasické období
    • Do r. 200
  • Vulgarizace práva

Dělení římského práva

  • Právo psané = ius scriptum
  • Právo nepsané (obyčejové) = ius nonscriptum
    • Obyčej (consuetudo = právní obyčej)
      • vynutitelný státní mocí,
      • Přesvědčení společnosti, že by se podle něho měli chovat
      • Dlouhodobost (ale některá vznikají hned)
    • Velká část římského práva byla nepsaná
  • Fas - právo božské
    • Pochází od samotných Bohů
  • Ius - právo lidské
    • od lidí pro lidi
  • Právo soukromé = ius privatum
    • 1. To, co se týká zájmu jednotlivců
    • Gaius - dělení: co se týká se osob, věcí, žalob (dědické i obligační)
  • Právo veřejné = ius publicum
    • 1. To, co se týká římského státu (poprvé použito slovo stát)
    • 2. To, které je dané (jednotlivci se nemohou dohodnout a změnit ho)
    • Gaius
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code