Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


42. Nástroje podpory zaměstnávání

  • Politika zabezpečování zaměstnanosti vychází z chápání práva na práci jako jednoho ze základních sociálních práv. V našem prostředí vychází z chápání sociální politiky Bismarckem a Taafem, tedy že primárně se člověk zabezpečuje prací. Pokud má práci, dokáže reagovat na všechny sociální události (např. narození dítěte, smrt partnera). Klíčovou sociální událostí je ztráta práce - a tam přichází na pomoc stát.
  • Právo na práci je obsaženo mj. ve Všeobecné deklaraci lidských práv a Mezinárodním paktu o hospodářský, sociálních a kulturních právech (tam jsou uvedena už i opatření k jeho realizaci). Politiku zaměstnanosti řeší i dokumenty Mezinárodní organizace práce, Evropská sociální charta (1961), Sociální charta ES (1989). Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana.
  • Před rokem 1989 zákon direktivně usměrňoval zaměstnanost. Zákon o zaměstnanosti (1/1991 Sb.) se zaměřil na aktivní politiku zaměstnanosti a vytváření trhu práce v rámci tržního hospodářství. Nástroje byly ekonomické - daňová a dotační politika (podpora podnikání a podpora vytváření nových pracovních míst). Nový zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) - upravil řadu harmonizačních otázek, nově agenturní zaměstnávání a ochranu dětí při výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti.
  • Právo na zaměstnání je zaručeno v čl. 26 odst. 3 LZPS: “Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací.” Ruzumí se jím právo na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání a právo na podporu v nezaměstnanosti. Ovšem toto právo není přímo z Listiny vymahatelné, záleží na prováděcí legislativě a tím i na aktuální ekonomické situaci v zemi. Právo na práci v Řecku má jiný aktuální obsah než stejné právo v Německu.
  • Státní politika zaměstnanosti zahrnuje zejména zabezpečování práva na zaměstnání, koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti v souladu s EU, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, opatření pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a dalších skupin osob se ztíženým postavením na trhu práce.
  • Dále opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami zdravotně postiženými a dalšími. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace (pohlaví, sexuální orientace, rasový a etnický původ.

Aktivní politika zaměstnanosti

  • mimořádně důležitou součástí zajišťování zaměstnání je aktivní politika zaměstnanosti, za niž se považuje souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti
  • aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje MPSV a úřady práce
  • cílem je nalézt fyzickým osobám vhodné zaměstnání, a to včetně osob se zdravotním postižením, jakož i reagovat pružně na potřeby trhu práce
  • aktivní politika zaměstnanosti je zásadně financována z prostředků státního rozpočtu

Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou podle § 104 odst. 2 Z o zaměstnanosti:

  1. rekvalifikace
  2. investiční pobídky
  3. veřejně prospěšné práce
  4. společensky účelná pracovní místa
  5. překlenovací příspěvek
  6. příspěvek na zapracování
  7. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
  • za součásti opatření aktivní politiky zaměstnanosti se považuje rovněž poradenství, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením (viz otázka 25. Postavení zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením), sdílené zprostředkování práce (prostřednictvím agentury práce), cílené programy k řešení zaměstnanosti
  • Dle JUDr. Štefka aktivní politika zaměstnanosti v České republice je zoufale nefunkční. Úřad práce řeší pouze administrativu a na hledání zaměstnání mu nezbývají kapacity. Nedaří se také (a nedařilo se ani v době konjunktury) nalézt zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaným osobám - strukturální nezaměstnanost je velkým problémem.

Rekvalifikace

  • získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování a obnovování
  • rekvalifikaci může provádět pouze zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem – je oprávněno vydávat osvědčení o rekvalifikaci s celostátní působností
  • rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi Úřadem práce a uchazečem/zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Obsahuje:
  1. identifikační údaje účastníků
  2. pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována
  3. podmínky poskytování příspěvku na náhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací
  4. způsob ověření získaných znalostí a dovedností
  5. závazek uchazeče/zájemce o zaměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci
  6. závazek uchazeče/zájemce o zaměstnání uhradit poměrnou část ceny rekvalifikace, pokud v průběhu rekvalifikace přestane být uchazečem/zájemce o zaměstnání
  • nárok na podporu při rekvalifikaci vzniká dnem nástupu na rekvalifikaci (60%) – viz ot.41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci
  • rekvalifikace zaměstnanců – může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může Úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu – tak mohou být zaměstnavateli plně nebo částečně uhrazeny náklady rekvalifikace.

Investiční pobídky

  • u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí příslibu investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách
  • podporuje se vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace či školení nových zaměstnanců
  • hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR
  • hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců – stejné podmínky

Veřejně prospěšné práce

  • časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí
  • nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, možno i opakovaně
  • pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek
  • příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy

Společensky účelná pracovní místa

  • pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem
  • společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti

Překlenovací příspěvek

  • může Úřad práce na základě dohody poskytnout OSVČ, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst. 1 Z o zaměstnanosti
  • tento příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut
  • poskytuje se nejdéle 5 měsíců ve výši max. 0,25násobek průměrné mzdy

Příspěvek na zapracování

  • může být poskytnut zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka věnuje zvýšenou péči (pro zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných závažných důvodů)
  • na dobu max. 3 měsíců ve výši max. jedné poloviny minimální mzdy na 1 osobu

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

  • zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu týdenní pracovní doby
  • příspěvek lze poskytnout na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů
  • max. na 6 měsíců max. ve výši jedné poloviny minimální mzdy

Všechny příspěvky se poskytují jen na základě dohody s Úřadem práce.

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 544 an.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code