Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance

  • Jmenování je sice jednostranný právní úkon, ale zásadně předpokládá souhlas jmenovaného – zaměstnanec nejprve vysloví souhlas a poté je jednostranně jmenován.
  • Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených
    1. zákoníkem práce
    2. zvláštním právním předpisem - např. zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zákonem č. 128/2000 Sb., o krajích atd.
  • Tyto zvláštní právní předpisy upravují např. délku funkčního období nebo stanoví důvody, za kterých je možné jmenovaného zaměstnance odvolat.
  • Jedná se o úpravu speciální k ZP, ZP lze tedy použít jen tehdy, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.

Jmenování dle ZP

  • Dle § 33 odst. 3 ZP se pracovní poměr zakládá jmenováním u vedoucího:
    • organizační složky státu
    • organizačního útvaru organizační složky státu
    • organizačního útvaru státního podniku
    • organizačního útvaru státního fondu
    • příspěvkové organizace
    • organizačního útvaru příspěvkové organizace
    • organizačního útvaru v Policii České republiky

Kdo provádí jmenování

  • Jmenování provádí ten, kdo je k tomu podle zvláštního právního předpisu příslušný, není-li to tímto předpisem staveno, v souladu s §33 odst. 4. ZP provede jmenování u vedoucího:
    • organizační složky státu vedoucí nadřízené organizační složky státu
    • organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této organizační složky státu
    • organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku
    • organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu
    • příspěvkové organizace zřizovatel
    • organizačního útvaru příspěvkové organizace vedoucí této příspěvkové organizace
    • organizačního útvaru v Policii České republiky policejní prezident.
  • Za organizační útvar se považuje každý vnitřní celek, který je vytvořen podle organizačního předpisu (např. organizačního řádu) vydaného zaměstnavatelem.

Forma jmenování

  • ZP neupravuje formu ani obsah jmenování. Jmenovat vedoucího zaměstnance lze tedy písemně, ústně i konkludentně.
  • Z povahy věci je zřejmé, že jmenováním musí zaměstnavatel stanovit minimálně pracovní místo, které by měl zaměstnanec vykonávat, a musí z něho být patrný den, který byl stanoven jako den nástupu do práce. Pokud by ve jmenování nebylo uvedeno, kde zaměstnanec bude práci vykonávat, místem výkonu práce bude sídlo zaměstnavatele.
  • Pracovní poměr vzniká jmenováním pouze u těch osob, které předtím nebyly v pracovním poměru k zaměstnavateli. V případě jmenování některého z dosavadních zaměstnanců zaměstnavatele dochází jmenováním ke změně druhu práce.
  • V praxi bývá po jmenování uzavírána inominátní smouva, která upravuje zpravidla mzdové a ostatní pracovní podmínky jmenovaného zaměstnance, nejedná se však o pracovní smlouvu. Často bývá označována jako manažerská smlouva.
  • Rozsudek NS sp. zn. 2 Cdon 382/97: O jmenování zaměstnance do funkce jde nejen tendy, jestliže zaměstnavatel svůj projev vůle takto označí. Za jmenování do funkce lze považovat též takový projev vůle zaměstnavatele, kterým zaměstnance „pověří“ určitou funkcí (ať dočasně či trvale), jestliže je nepochybné, že nejde jen o zastupování jiného vedoucího zaměstnance (např. v době jeho nepřítomnosti), které vyplývá z vnitřních předpisů zaměstnavatele a které zaměstnavatel „pověřovací listinou“ jen potvrzuje.

Odvolání a vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance

  • Vedoucího zaměstnance je možné z pracovního místa odvolat, vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa také vzdát (§ 73 odst. 1 ZP)
  • Jestliže je zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedena v § 33 odst. 3 nebo fyzická osoba, může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, musí však být zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát (§73 odst. 2). Vedoucími pracovními místy se v tomto případě myslí místa:
  • v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (je-li zaměstnavatelem právnická osoba) nebo zaměstnavatele (je-li zaměstnavatelem fyzická osoba)
  • v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu (je-li zaměstnavatelem právnická osoba) nebo zaměstnavateli (je-li zaměstnavatelem fyzická osoba)
  • Odvolání z vedoucího pracovního místa nebo vzdání se tohoto místa musí být písemné, jinak je neplatné.
  • Odvoláním nebo vzdáním se vedoucího pracovního místa nekončí pracovní poměr (pokud nebyl založen na dobu určitou). Zaměstnavatel je povinen nabídnout zaměstnanci jinou pracovní pozici odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Pokud takovou pozici nemá nebo ji zaměstnanec odmítne, vzniká tak překážka na straně zaměstnavatele a současně výpovědní důvod dle § 52 písm. c) – organizační změna z důvodu nadbytečnosti.
  • Výkon práce na pozici vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po dni, v němž bylo odvolání / vzdání se pracovního místa doručeno.

Pracovní poměr s vedoucím zaměstnancem lze skončit stejnými způsoby jako s běžným zaměstnancem, není třeba, aby byl nejdříve odvolán nebo se vzdal pozice vedoucího zaměstnance.

Prameny

  • Hůrka, Petr et al. Pracovní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 131 - 135 s.
  • Bělina, M. a kol. Zákoník práce. Komentář. Praha : C.H. Beck, 2012. 212 - 218 s.
  • Prezentace JUDR. Jakuba Morávka
  • Zákoník práce
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code