Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


39. Právo na stávku, výluka

Právo na stávku

  • Právo na stávku možno použít jako krajní prostředek řešení sporu o uzavřené kolektivní smlouvy odborovou organizací
  • Pokud nedojde k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem, není požádáno o řešení sporu rozhodcem ⇒ nelze vyhlásit stávku, aniž by předtím proběhlo řízení před zprostředkovatelem. Pokud by ses strany rozhodly pro řízení před rozhodcem, zbavují se tak možnosti stávky resp. výluky. Rozhodnutím rozhodce je totiž kolektivní smlouva uzavřena.
  • Stávka = částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci
  • Solidární stávka = stávka na podporu požadavků zaměstnanců stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy. Jedná se o právo kolektivní, které může realizovat kolektiv zaměstnanců prostřednictvím odborové organizace.
  • Zakotveno:
    • Čl.27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, “právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem”. Právo zakotvené v tomto článku je širší, než právo na stávku při kolektivním vyjednávání, je zde zakotveno právo na stávku na obranu sociálních a hospodářských práv. Jediným prováděcím předpisem je zde však zákon o kolektivním vyjednávání, který ale upravuje pouze právo na stávku při kolektivním vyjednávání.
    • Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
    • Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově
    • Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání
  • Vyhlašuje odborová organizace, musí souhlasit min. 2/3 zaměstnanců zúčastněných na hlasování o stávce, hlasování se musí zúčastnit min.polovina zaměstnanců
    • povinnost písemně oznámit zaměstnavateli
    • 3 pracovní dny předem
    • kdy bude stávka zahájena
    • důvod a cíle stávky
    • počet zúčastněných zaměstnanců a seznam pracovišť, která nebudou v provozu
  • Subjektivní právo, odborové org. může s právem celou dobu disponovat, např. může vyhlášenou stávku odvolat ještě před jejím zahájení
  • NS, 21 Cdo 2489/2000, 22. 1. 2002:
 právo na stávku musí být vykonáváno způsobem, který šetří jak práva osob na stávce nezúčastněných, tak práva zaměstnavatele, zúčastnění nesmí nad míru nezbytnou pro realizaci stávky omezovat práva jiných osob
  • Účast není povinná, nezúčastněným nemůže být bráněno ve výkonu práce či vyhrožováno. Zákon tedy nepovažuje za legální tzv. okupační stávky. Na druhou stranu zaměstnavateli je zakázáno přijímat na místa stávkujících jiné zaměstnance.
  • Povinnost odborové org. součinnosti při zabezpečení nezbytné činnosti a provozu zařízení (ohled na bezpečnost, zdraví, možnost vzniku škody)
  • Nezákonná stávka: definována zákonem o kolektivním vyjednávání, o nezákonnosti rozhoduje krajský soud, např.:
    • nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem
    • vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem nebo po uzavření kol.smlouvy
    • ve zdravotnickém zařízení, pokud by tím došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů (platí obdobně pro obsluhu jaderné elekt., hasiče, atd.)- u určitého okruhu zaměstnanců je vyloučena (§20 ZKV).
  • Účastníkovi stávky nepřísluší mzda ani náhrada mzdy
  • Do rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se posuzuje absence zaměstnance jako omluvená, i kdyby soud stávku prohlásil za nelegální (zaměstnanec je zde chráněn). Po rozhodnutí soudu by se však další pokračování v nelegální stávce považovalo za neomluvenou absenci se vším všudy (možnost rozvázat pracovní poměr). Odborová organizace odpovídá za škodu vzniklou zaměstnavateli v důsledku nezákonné stávky.
  • Přípustnost stávky tzv. mimo zákon o kolektivním vyjednávání: stávka za účelem obrany hospodářských a sociálních zájmů, “politická stávka”
    • Chybí obecná úprava, problematické
      • NS, 21 Cdo 2489/2000, 22. 1. 2002:
…To však neznamená, že právo na stávku lze v České republice uplatňovat pouze v mezích citovaného zákona. Nelze přehlédnout, že ustanovení článku 2 odst. 3 Listiny stanoví, že každý může činit, co mu není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Uvedený základní princip pro posuzování dovolenosti chování v poměrech českého právního řádu nutno aplikovat i při posuzování otázky zákonnosti (legálnosti) stávky konané mimo rámec zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Upravuje-li zákon pravidla stávky jen v případech stávky v souvislosti s kolektivním vyjednáváním, plyne z toho závěr, že jiného (zákonného) omezení práva na stávku v českém právním řádu není. Platí tedy, že právo na stávku je zaručeno (článek 27 odst. 4 Listiny), aniž by (s výjimkou stávek v souvislosti s kolektivním vyjednáváním) bylo v souladu s ústavními principy omezeno.

Výluka

  • upraveno v zákoně o kolektivním vyjednávání
  • výluka je protiváhou stávky
  • krajní prostředek řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy, pokud nedojde k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a strany nepožádaly o řešení sporu rozhodce
  • výluka = částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem
  • zahájení, rozsah, důvody, cíle a jmenný seznam zaměstnanců, vůči nimž je výluka uplatněna, musí zaměstnavatel oznámit příslušné odborové organizaci a zaměstnancům alespoň 3 pracovní dny předem
  • nezákonná výluka:
    • nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem, s výjimkou výluky při solidární stávce
    • byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem nebo po uzavření kolektivní smlouvy
    • nebyla řádně vyhlášena Ztelem za zákonem stanovených podmínek
    • v případě branné pohotovosti státu a v době mimořádných opatření
    • vztahující se na zaměstnance zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud by došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů
    • vztahující se na zaměstnance při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů
    • vztahující se na soudce, prokurátory, příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů a zaměstnance při řízení a zabezpečování letového provozu
    • vztahující se na příslušníky sborů požární ochrany, zaměstnance závodních jednotek požární ochrany a členy záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro příslušná pracoviště a zaměstnance zabezpečující telekomunikační provoz, pokud by výlukou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů, popřípadě majetku
    • vztahující se na zaměstnance, kteří pracují v oblastech postižených živelními událostmi, ve kterých byla příslušnými státními orgány vyhlášena mimořádná opatření.
  • o nezákonnosti rozhoduje krajský soud v jehož obvodu má sídlo příslušný Ztel
  • jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, proto zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 50% průměrného výdělku (pokud je nezákonná, tak ve výši průměrného výdělku)
  • výluka je ukončena, jestliže o tom rozhodl Ztel, který výluku vyhlásil, ukončení musí oznámit odborové organizaci a Zcům, vůči nimž je výluka uplatněna
  • rozumné ekonomické chování zaměstnavateli realizaci výluky neumožňuje, v praxi není znám příklad využití

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 568 - 572.
  • Jiné právo [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://jinepravo.blogspot.cz/
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code