Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-37 [2012/12/14 15:47]
Petr Veselý
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-37 [2013/01/03 14:31] (aktuální)
Řádek 15: Řádek 15:
   * Procesně-technické otázky kol. vyjednávání a bližší podmínky pro uzavírání kol. smluv jsou (vedle dalších otázek jako je řešení kolektivních pracovněprávních sporů a použití krajních prostředků - stávek a výluk) upraveny zák. **2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání**   * Procesně-technické otázky kol. vyjednávání a bližší podmínky pro uzavírání kol. smluv jsou (vedle dalších otázek jako je řešení kolektivních pracovněprávních sporů a použití krajních prostředků - stávek a výluk) upraveny zák. **2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání**
     * Jsou zde stanoveny pouze minimální podmínky a požadavky postupu - snaha zamezit přílišnému formalismu a nechat prostor vůli smluvních stran     * Jsou zde stanoveny pouze minimální podmínky a požadavky postupu - snaha zamezit přílišnému formalismu a nechat prostor vůli smluvních stran
-  * V ČR v minulosti byly //​závodní//​ (od roku 1951), //​podnikové//​ a //​nadpodnikové//​ kolektivní smlouvy. Závodní a podnikové kol. smlouvy byly nejprve uzavírány na jeden rok, později (od roku 1960) byly podnikové uzavírány na 5 let. Od druhé poloviny 70. let toto platilo i pro smlouvy nadpodnikové - souvisí ​se tehdy přijímanými pětiletými hospodářskými plány - v této době byla role kol. smluv značně formální. V každé kol. sml. (která se obligatorně připravovala a uzavírala souběžně s hospodářským plánem), se musely uvádět kvantitativní a kvalitativní ukazatele plánu - zatěžování kol. smluv formalismem a opakováním údajů, které už byly jinde. Formálnost se projevovala i v tom, že normativní obsah kol. sml. byl velmi stručný a opakující se × v současnosti formalismus ​omezen a velmi vzrostl význam kol. sml.+  * V ČR v minulosti byly //​závodní//​ (od roku 1951), //​podnikové//​ a //​nadpodnikové//​ kolektivní smlouvy. Závodní a podnikové kol. smlouvy byly nejprve uzavírány na jeden rok, později (od roku 1960) byly podnikové uzavírány na 5 let. Od druhé poloviny 70. let toto platilo i pro smlouvy nadpodnikové - souvisí ​tehdy přijímanými pětiletými hospodářskými plány - v této době byla role kol. smluv značně formální. V každé kol. sml. (která se obligatorně připravovala a uzavírala souběžně s hospodářským plánem), se musely uvádět kvantitativní a kvalitativní ukazatele plánu - zatěžování kol. smluv formalismem a opakováním údajů, které už byly jinde. Formálnost se projevovala i v tom, že normativní obsah kol. sml. byl velmi stručný a opakující se × v současnosti formalismus omezen a velmi vzrostl význam kol. sml.
  
 ==== Typy kolektivních smluv ==== ==== Typy kolektivních smluv ====
Řádek 25: Řádek 25:
     * Uzavírané mezi odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi a ZLem pro jeden podnik, případně pro jeho organizační jednotku     * Uzavírané mezi odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi a ZLem pro jeden podnik, případně pro jeho organizační jednotku
     * Pojem „podniková kolektivní smlouva“, který používá ZPr i zák. o kolektivním vyjednávání ale neznamená, že by muselo jít vždy jen o smlouvu s působností pro celý zaměstnavatelský subjekt - zákon umožňuje, aby vedle podnikové kol. sml. byly uzavírány i smlouvy pro jednotlivé organizační jednotky (např. pro odštěpné závody)     * Pojem „podniková kolektivní smlouva“, který používá ZPr i zák. o kolektivním vyjednávání ale neznamená, že by muselo jít vždy jen o smlouvu s působností pro celý zaměstnavatelský subjekt - zákon umožňuje, aby vedle podnikové kol. sml. byly uzavírány i smlouvy pro jednotlivé organizační jednotky (např. pro odštěpné závody)
-      * K uzavírání tzv. „závodních“ kolektivních smluv dochází ve větších podnicích nebo v podnicích s členitou organizační strukturou anebo s mítně odloučenými závody+      * K uzavírání tzv. „závodních“ kolektivních smluv dochází ve větších podnicích nebo v podnicích s členitou organizační strukturou anebo s mírně odloučenými závody
       * Je vždy **rovnocenná** podnikové kolektivní smlouvě       * Je vždy **rovnocenná** podnikové kolektivní smlouvě
     * Je možno uzavřít i tzv. skupinovou kol. sml. - jednotlivé zaměstnavatelské subjekty jsou seskupeny do vlastnicky propojených koncernů (holdingu)     * Je možno uzavřít i tzv. skupinovou kol. sml. - jednotlivé zaměstnavatelské subjekty jsou seskupeny do vlastnicky propojených koncernů (holdingu)
Řádek 46: Řádek 46:
     * Subjekty v užším pojetí     * Subjekty v užším pojetí
     * Subjekty v širším pojetí     * Subjekty v širším pojetí
-      * Všechny, na něž se konkrétní kol. sml. vztahuje - tedy ti, kterým z tohoto právního úkonu vznikají práva a povinnosti; nejen smluvní strany, ale všichni ZCi, na které se konkrétní kol. sml. vztahuje (mohou být i nečleny - **§ 24 (1)** ZPr). Těm při splnění stanovených podmínek vznikají individuální práva na určité plnění, ​bezohledu ​na to, zda jsou a nebo nejsou členy určité odborové organizace. Podobně to platí i o subjektech ​kolektivní smlouvy ​na straně ZLské - zejména, pokud jde o kol. sml. vyššího stupně, které se týkají většího počtu ZLů, zatímco podnikové kol. sml. se vztahují vždy jen na jednoho ZLe +      * Všechny, na něž se konkrétní kol. sml. vztahuje - tedy ti, kterým z tohoto právního úkonu vznikají práva a povinnosti; nejen smluvní strany, ale všichni ZCi, na které se konkrétní kol. sml. vztahuje (mohou být i nečleny - **§ 24 (1)** ZPr). Těm při splnění stanovených podmínek vznikají individuální práva na určité plnění, ​bez ohledu ​na to, zda jsou a nebo nejsou členy určité odborové organizace. Podobně to platí i o subjektech ​kol. sml. na straně ZLské - zejména, pokud jde o kol. sml. vyššího stupně, které se týkají většího počtu ZLů, zatímco podnikové kol. sml. se vztahují vždy jen na jednoho ZLe 
-      * V případě ​zoršíření závaznosti kol. sml. vyššího stupně je poté okruk pr. subjektů ještě širší+      * V případě ​rozšíření závaznosti kol. sml. vyššího stupně je poté okruk pr. subjektů ještě širší
   * Zákon o kol. vyjednávání nehovoří výslovně o právních subjektech, ale o **smluvních stranách** - tento pojem používá i ZPr. Za tyto strany označuje odborové organizace na jedné straně a ZLe nebo jejich organizace na straně druhé   * Zákon o kol. vyjednávání nehovoří výslovně o právních subjektech, ale o **smluvních stranách** - tento pojem používá i ZPr. Za tyto strany označuje odborové organizace na jedné straně a ZLe nebo jejich organizace na straně druhé
  
Řádek 54: Řádek 54:
   * Zákon výslovně neupravuje, //kdo je zástupcem sml. stran// - kdo je oprávněn za strany jednat o návrhu kol. sml. a uzavřít ji - oprávnění jednat a oprávnění uzavřít kol. sml. může příslušet jednomu orgánu nebo jeho členu a nebo také pokaždé někomu jinému - tzv. „osobní rozsah působnosti sml. stran“   * Zákon výslovně neupravuje, //kdo je zástupcem sml. stran// - kdo je oprávněn za strany jednat o návrhu kol. sml. a uzavřít ji - oprávnění jednat a oprávnění uzavřít kol. sml. může příslušet jednomu orgánu nebo jeho členu a nebo také pokaždé někomu jinému - tzv. „osobní rozsah působnosti sml. stran“
   * Pokud u jednoho ZLe existuje //více odborových organizací//,​ platí, že tyto org. vystupují a jednají s pr. důsledky pro všechny ZCe jen **společně a ve vzájemné shodě**, pokud se mezi sebou a ZLem nedohodnou jinak (§ 24 (2) ZPr)   * Pokud u jednoho ZLe existuje //více odborových organizací//,​ platí, že tyto org. vystupují a jednají s pr. důsledky pro všechny ZCe jen **společně a ve vzájemné shodě**, pokud se mezi sebou a ZLem nedohodnou jinak (§ 24 (2) ZPr)
-    * Nálezem ÚS 116/2008 Sb. bylo zrušeno ustanovení,​ podle něho, když se tyto organizace nedohodly, mohl ZL uzavřít kol. sml. s tou (nebo těmi), která měla největší počet členů u ZLe - proti požadavku, aby žádná odb. org. nebyla z(ne)výhodňována +    * Nálezem ÚS 116/2008 Sb. bylo zrušeno ustanovení,​ podle něhož, když se tyto organizace nedohodly, mohl ZL uzavřít kol. sml. s tou (nebo těmi), která měla největší počet členů u ZLe - proti požadavku, aby žádná odb. org. nebyla z(ne)výhodňována 
-  * Jednání na straně ZLské není ZPr výslovně řešeno. Taky není vymezen rozdíl v tomto ohledu mezi ZLem FO nebo PO. U PO činí pr. úkony činí především statutární orgány, kdežto ZL - FO je činí sám nebo pověří jinou osobu+  * Jednání na straně ZLské není ZPr výslovně řešeno. Taky není vymezen rozdíl v tomto ohledu mezi ZLem FO nebo PO. U PO činí pr. úkony činí především statutární orgány, kdežto ZL - FO je činí sám nebo pověří jinou osobu
     * U organizací ZLů oprávnění k jednání a uzavření kol. sml. vyššího stupně musí vyplývat ze **stanov**, popř. **vnitřního předpisu**. Je-li ZLskou org. stát, jedná za něj **organizační složka státu**, která v zákl. PPV ZCe zaměstnává. Kol. sml. zde zpravidla uzavírá **vedoucí** této organizační složky     * U organizací ZLů oprávnění k jednání a uzavření kol. sml. vyššího stupně musí vyplývat ze **stanov**, popř. **vnitřního předpisu**. Je-li ZLskou org. stát, jedná za něj **organizační složka státu**, která v zákl. PPV ZCe zaměstnává. Kol. sml. zde zpravidla uzavírá **vedoucí** této organizační složky
   * Vymezení okruhu osob jednajících jménem sml. stran vyplývá ze //​statutárních či organizačních norem//, pokud tak není výslovně stanoveno pr. předpisy   * Vymezení okruhu osob jednajících jménem sml. stran vyplývá ze //​statutárních či organizačních norem//, pokud tak není výslovně stanoveno pr. předpisy
-    * Nejedná se o úpravu taxativní; ZL - FO může **pověřit jiného svého ZCe** k uzavření kol. sml. a za PO mohou uzavřít kol. sml. i jiní její ZCi nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařezení ​obvyklé. Stejně tak vedoucí organizační složky státu může pověřit uzavřením kol. sml. pro tuto složku jiného jejího ZCe. Zákon také nevylučuje,​ aby si sml. strany na základě písemné dohody o plné moci sjednaly s jinou FO nebo PO, že je bude při kol. vyjednávání a uzavření kol. sml. **zastupovat** - zastoupení ve smyslu OZ+    * Nejedná se o úpravu taxativní; ZL - FO může **pověřit jiného svého ZCe** k uzavření kol. sml. a za PO mohou uzavřít kol. sml. i jiní její ZCi nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení ​obvyklé. Stejně tak vedoucí organizační složky státu může pověřit uzavřením kol. sml. pro tuto složku jiného jejího ZCe. Zákon také nevylučuje,​ aby si sml. strany na základě písemné dohody o plné moci sjednaly s jinou FO nebo PO, že je bude při kol. vyjednávání a uzavření kol. sml. **zastupovat** - zastoupení ve smyslu OZ
  
 === Schválení kol. sml. === === Schválení kol. sml. ===
   * Vždy k němu musí dojít před podpisem smlouvy   * Vždy k němu musí dojít před podpisem smlouvy
   * Podléhají zpravidla zvláštnímu schvalovacímu režimu - zpravidla na členské schůzi, shromáždění delegátů, valné hromadě apod. - vždy jde o kolektivní orgán (§ 25 (3) ZPr)   * Podléhají zpravidla zvláštnímu schvalovacímu režimu - zpravidla na členské schůzi, shromáždění delegátů, valné hromadě apod. - vždy jde o kolektivní orgán (§ 25 (3) ZPr)
-  * Zároveň mají podle § 25 (3) ZPr ZCi právo na informace o průběhu kol. vyjednávání a právo na předkládání podnětů k otmuto ​vyjednávání sml. stranám kol. sml.+  * Zároveň mají podle § 25 (3) ZPr ZCi právo na informace o průběhu kol. vyjednávání a právo na předkládání podnětů k tomuto ​vyjednávání sml. stranám kol. sml.
  
 ===== Obsah kolektivních smluv ===== ===== Obsah kolektivních smluv =====
-  * obsah tvoří určité konkretizované a specializované závazky +  * Obsah tvoří určité konkretizované a specializované závazky 
-  * můžeme zde upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva ​zaměstnanců v pracovněprávních vztazích ​a také práva nebo povinnosti smluvních stran smlouvy ​--> ​**§ 23 odst. 1 ZPr** +  * Můžeme zde upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva ​ZCů v PPV a také práva nebo povinnosti smluvních stran smlouvy ​→ **§ 23 (1ZPr** 
-  * obsah kolektivních smluv je vymezen pouze rámcově +  * Obsah kolektivních smluv je vymezen pouze rámcově 
-  * ani zákoník práce, ani zákon ​o kolektivním vyjednávání **nestanoví povinné obsahové vymezení kolektivních smluv** +  * Ani ZPr, ani zák. o kolektivním vyjednávání **nestanoví povinné obsahové vymezení kolektivních smluv** 
-  * pracovněprávní předpisy dávají naopak dostatečný prostor pro **volnost stran** ​-> samy si určí konkrétní obsah kolektivní smlouvy, dispoziční charakter pro ně vytvořil především nový zákoník práce, pro který platí: ​"co není zakázáno, je dovoleno" +  * Pracovněprávní předpisy dávají naopak dostatečný prostor pro **volnost stran** ​→ samy si určí konkrétní obsah kol. sml., dispoziční charakter pro ně vytvořil především nový ZPr, pro který platí: ​co není zakázáno, je dovoleno 
-  * kolektivních smlouvách lze dále upravovat i jiné než pracovněprávní závazky +  * kolektivních smlouvách lze dále upravovat i jiné než pracovněprávní závazky 
-  * při stanovení obsahu ​kolektivních smluv je nutné vycházet ze zákoníku práce ​- ten umožňuje sjednávat v kolektivních smlouvách ​vyšší nebo další pracovněprávní nároky - práva ​zaměstnanců +  * Při stanovení obsahu ​kol. sml. je nutné vycházet ze ZPr - ten umožňuje sjednávat v kol. sml. vyšší nebo další pracovněprávní nároky - práva ​ZCů 
-  * **zaměstnavatelé v podnikatelské sféře** +  * **Zaměstnavatelé v podnikatelské sféře** 
-    * možnost vytvářet v podmínkách tržní ekonomiky potřebné finanční zdroje v podobě zisku, a tím i podmínky pro uspokojování zvýšených nebo rozšířených nároků ​zaměstnanců +    * Možnost vytvářet v podmínkách tržní ekonomiky potřebné finanční zdroje v podobě zisku, a tím i podmínky pro uspokojování zvýšených nebo rozšířených nároků ​ZCů 
-  * **zaměstnavatelé v nepodnikatelské sféře** +  * **Zaměstnavatelé v nepodnikatelské sféře** 
-    * zvýšená nebo rozšířená práva mohou být v kolektivní smlouvě ​upravena jen výjimečně +    * Zvýšená nebo rozšířená práva mohou být v kol. sml. upravena jen výjimečně 
-    např. sjednání bližsích podmínek pro poskytování osobního příplatku **§ 131 ZPr**; poskytování odměn a jejich ​še dle **§ 134 ZPr**; rozhodnutí o přidělení fondu kulturních a sociálních potřeb dle **§ 225 ZPr** +  Nnapř. sjednání bližsích podmínek pro poskytování osobního příplatku **§ 131 ZPr**; poskytování odměn a jejich ​še dle **§ 134 ZPr**; rozhodnutí o přidělení fondu kulturních a sociálních potřeb dle **§ 225 ZPr** 
-  * lze říci, že //vyšší a další práva// lze sjednávat v podnikových ​kolektivních smlouvách, tak i v kolektivních smlouvách ​vyššího stupně +  * Lze říci, že //vyšší a další práva// lze sjednávat ​jak v podnikových ​kol. sml., tak i v kol. sml. vyššího stupně 
-  * zejména: zkracování délky pracovní doby, zavedení konta pracovní doby, výměra dovolené nad zákonem stanovený limit, rozšiřování okruhu překážek v práci +  * Zejména: zkracování délky pracovní doby, zavedení konta pracovní doby, výměra dovolené nad zákonem stanovený limit, rozšiřování okruhu překážek v práci 
-  * případech,​ kdy nelze uzavřít ​kolektivní smlouvu ​(u zaměstnavatele ​nepůsobí ​odborová organizace), zákoník práce ​umožňuje ​zaměstnavateli ​vydat **vnitřní předpis**, kterým se upravují mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích --> ​pokud by později došlo k založení ​odborové organizace ​a by uzavřena ​kolektivní smlouva, měla by přednost před vydaným vnitřním předpisem +  * případech,​ kdy nelze uzavřít ​kol. sml. (u ZLe nepůsobí ​odb. org.), ZPr umožňuje ​ZLi vydat **vnitřní předpis**, kterým se upravují mzdová nebo platová práva a ostatní práva v PPV → pokud by později došlo k založení ​odb. org. byla by uzavřena ​kol. sml., měla by přednost před vydaným vnitřním předpisem 
-  *** výrazné ​rozšíření normativního obsahu kolektivních smluv** +  * **Výrazné ​rozšíření normativního obsahu kolektivních smluv** 
-    * týká ​se to především mzdových podmínek +    * Týká ​se to především mzdových podmínek 
-    * § 113 ZPR -> mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě vnitřním přrdpisem nebo mzdovým výměrem +    * § 113 ZPr → mzda se sjednává v kol. sml., pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě vnitřním přrdpisem nebo mzdovým výměrem 
-    * vždy platí přednost kolektivně smluvní úpravy mezd před jejich úpravou mzdovými předpisy +    * Vždy platí přednost kolektivně smluvní úpravy mezd před jejich úpravou mzdovými předpisy 
-  * //po přijetí nového ​zákoníku práce ​došlo k zásadnímu posunu ve prospěch ​ dispozitivní právní úpravy na úkor kogentních ustanovení// ​-> to má význam pro další rozvoj ​kolektivních smluv, v nichž bude zřejmě docházet k prohlubování jejich obsahu+  * //Po přijetí nového ​ZPr došlo k zásadnímu posunu ve prospěch dispozitivní právní úpravy na úkor kogentních ustanovení// ​→ význam pro další rozvoj ​kol. sml., v nichž bude zřejmě docházet k prohlubování jejich obsahu
  
 ---- ----
  
-  * podle § 27 odst. 1 ZPr  podniková ​kolektivní smlouva ​nemůže upravovat pro zaměstnance ​//práva v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně// +  * Podle § 27 (1ZPr  podniková ​kol. sml. nemůže upravovat pro ZCe //práva v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně// 
-  * pokud by se tak stalo, byla by v této části podniková ​kolektivní smlouva neplatá +  * Pokud by se tak stalo, byla by v této části podniková ​kol. sml. neplatná 
-  * podle dříve platného znění § 7 KolVyj ​Ministerstva práce a sociálních věcí ​mohlo právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace ​zaměstnavatelů+  * Podle dříve platného znění § 7 KolVyj ​MPSV mohlo právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro ZLe, kteří nejsou členy organizace ​ZLů
   * **ústavní nález ​ PL. ÚS 40/02**   * **ústavní nález ​ PL. ÚS 40/02**
-    * možnost rozšíření závaznosti ​kolektivních smluv vyššího stupně vyžaduje, aby priorita veřejného statku před práve ​vlastnickým ​ byla podmíněna legitimitou (reprezentativností) systému kolektivního vyjednávání +    * Možnost rozšíření závaznosti ​kol. sml. vyššího stupně vyžaduje, aby priorita veřejného statku před právem ​vlastnickým ​ byla podmíněna legitimitou (reprezentativností) systému kolektivního vyjednávání 
-    * taxativní ​podmínky reprezentativnosti +    * Taxativní ​podmínky reprezentativnosti 
-  *** zákon ​o kolektivním vyjednávání 2/1991 Sb.** -> § 7 odst. 1 a 2 umožňuje, aby byla rozšířena závaznost ​kolektivní smlouvy ​vyššího stupně, která byla uzavřena buď organizací ​zaměstnavatelů, jejíž členové zaměstnávají v odvětví* největší počet ​zaměstnanců, anebo vyšším odborovým orgánem, který zastupuje nejvyšší počet ​zaměstnanců+  * **Zákon ​o kolektivním vyjednávání 2/1991 Sb.** → § 7 (1(2umožňuje, aby byla rozšířena závaznost ​kol. sml. vyššího stupně, která byla uzavřena buď organizací ​ZLů, jejíž členové zaměstnávají v odvětví* největší počet ​ZCů, anebo vyšším odborovým orgánem, který zastupuje nejvyšší počet ​ZCů
-<align center>//​§ 7 +
-(1) Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno sdělení4a) Ministerstva práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem Odvětvové klasifikace ekonomických činností4b) (dále jen "​odvětví"​).//</​align>​+
  
 ===== Kolektivní závazky ===== ===== Kolektivní závazky =====
- +  ​* //Smluvně právní povaha// 
- +  * Opatření, na kterých se podle dříve platných předpisů spolupodíleli ​ZLé s odborovými ​organizacemi 
-  ​* //smluvně právní povaha// +  * Tato opatření jsou nyní přijímána jako závazky v kolsml., z nichž nevznikají práva jednotlivým ​ZCům 
-  * opatření, na kterých se podle dříve platných předpisů spolupodíleli ​zaměstnavatelé ​s odborovými ​organiazacemi +  * Hromadná ​úprava pracovní doby, práce přesčas, práce ve dnech pracovního klidu, noční práce ​→ především //​opatření o pracovní době// 
-  * tato opatření jsou nyní přijímána jako závazky v kolektivní smlouvě. z nichž nevznikají práva jednotlivým ​zaměstancům +  * Pokud nebudou tyto náležitosti upraveny v kol. sml. - subsidiární povinnost projednat tato opatření s odb. org. předem, než jsou zavedeny (§ 99 ZPr) 
-  * hromadná ​úprava pracovní doby, práce přesčas, práce ve dnech pracovního klidu, noční práce ​-> především //​opatření o pracovní době// +  * //Další obvyklé závazky//: ty, které bude ZL projednávat s odb. org. nebo o nichž ji bude informovat 
-  * pokud nebudou tyto náležitosti upraveny v kolektivní smlouvě ​- subsidiární povinnost ​ projednat tato opatření s odborovou organizací ​předem, než jsou zavedeny ( §99 ZPr) +  * Pouze odb. org. má právo kolektivně vyjednávat a uzavřít se ZLem kol. sml. → k tomu potřebuje informace a projednání příslušných otázek 
-  * //další obvyklé závazky//: ty, které bude zaměstnavatel ​projednávat s odborovou organizací ​nebo o nichž ji bude informovat +  * //ZL je povinen informovat ​odb. org. (dle § 287 (1ZPr)//: o vývoji mezd a platů, ekonomické a finanční situaci, pravděpodobném vývoji zaměstnanosti, ​BOZP, atd. 
-  * pouze odborová organizace ​má právo kolektivně vyjednávat a uzavřít se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu - > k tomu potřebuje informace a projednání příslušných otázek +  *//ZL je povinen ​projednat s odb. org. (dle § 287 (2ZPr)//: o ekonomické situaci, množství práce a pracovní tempo, vytváření podmínek pro zaměstnávání FO - mladistvých,​ zdravotně postižených,​ atd... ​opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí 
-  *// zaměstnavatel ​je povinen informovat ​odbrovou organizaci ​(dle § 287 odst.1 ZPr)//: o vývoji mezd a platů, ekonomické a finanční situaci, pravděpodobném vývoji zaměstnanosti, ​bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, atd. +    * **Výčet není taxativní!** lze dohodnout i další případy, které bude ZL projednávat s odb. org. 
-  *//zaměstnavatel ​je povinen ​informovat odborovou organizaci ​(dle § 287 odst. 2 ZPr)//: o ekonomické situaci, množství práce a pracovní tempo, vytváření podmínek pro zaměstnávání FO - mladistvých,​ zdravotně postižených,​ atd...optření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí +  * Paleta ​závazků smluvně právní povahy může být velice široká : 
-    * čet není taxativní! - lez dohodnout i další případy, které bude zaměstnavatel ​projednávat s odborovou organizací +    * Otázky ​týkající se **zaměstnávání ​ZCů** 
-  * paleta ​závazků smluvně právní povahy může být velice široká : +      * Mělo by se vycházet z platných zákonů o zaměstnanosti 
-    * otázky ​týkající se **zaměstnávání ​zaměstnanců** +      * Opatření týkající se: zamýšlených strukturálních změn, organizačních opatření, o možnostech zabránění hromadnému propouštění 
-      * mělo by se vycházet z platných zákonů o zaměstnanosti +      * Závazky ​k vytváření nových pracovních příležitostí;​ provádění rekvalifikace;​ pomoc při hledání nové práce 
-      * opatření týkající se: zamýšlených strukturálních změn, organizačních opatření, o možnostech zabránění hromadnému propouštění +    * **Vztahy ​mezi ZLem odb. org.** 
-      * závazky ​k vytváření nových pracovních příležitostí;​ provádění rekvalifikace;​ pomoc při hledání nové práce +      * Informování odborů ​o nově vzniklých PP (§ 38 (3ZPr) 
-    * **vztahy ​mezi zaměstnavatelem ​odborovou organizací** +    * Úprava ​bližších podmínek pro tvorbu a užití **fondu kulturních a sociálních potřeb** 
-      * informování odboru ​o nově vzniklých PP (§ 38 odst.3 ZPr) +      * Otázky ​tvorby fondu v organizačních složkách státu a ve st. příspěvkových ​organizacích ​upravuje vyhláška č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb 
-    * úprava ​bližších podmínek pro tvorbu a užití **fondu kulturních a sociálních potřeb** +      * Např. u akciovek nebo u soukromých podnikatelů se počítá se zřízením sociálního fondu, který je možno sjednat v kol. sml. Lze zde také dohodnout, že se bude postupovat podle citované vyhlášky 
-      * otázky ​tvorby fondu v organizačních složkách státu a ve st. příspěvkových ​organizací ​upravuje vyhláška č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb +    * V kol. sml. lze také dohodnout //způsob kontroly// jejího plnění + možnost sjednat //sankci za neplnění//​ dohodnutých závazků 
-      * např. u akciovek nebo u soukromých podnikatelů se počítá se zřízením sociálního fondu, který je možno sjednat v kolektivní smlouvě. Lze zde také dohodnout, že se bude postupovat podle citované vyhlášky. +  * Tímto ​výčtem smluvně právních závazků kolektivních smluv se zdaleka nevyčerpává obvyklý obsah podnikových či kol. sml. vyššího stupně ​→ vždy bude záviset na podmínkách,​ na kterých se smluvní strany dohodnou
-    * v kolektivní smlouvě ​lze také dohodnout// způsob kontroly// jejího plnění + možnost sjednat //sankci za neplnění//​ dohodnutých závazků +
-  * tímto ​výčtem smluvně právních závazků kolektivních smluv se zdaleka nevyčerpává obvyklý obsah podnikových či kolektivních smluv vyššího stupně ​-> vždy bude záviset na podmínkách,​ na kterých se smluvní strany dohodnou +
  
 ---- ----
 +* //Odvětví je definováno prostřednictvím Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) podle klasifikace CZ - NACE//
  
-* //Odvětví je definováno prostřednictvím Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) podle klasifikace CZ - NACE// 
 ===== Prameny ===== ===== Prameny =====
   * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 500 - 513.   * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 500 - 513.
 +{{template>​pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​navigace}}
 +
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code