Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-37 [2013/01/01 04:53]
Michala Šmahelová [Kolektivní závazky]
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-37 [2013/01/03 14:31]
Řádek 1: Řádek 1:
-====== 37. Obsah kolektivní smlouvy ​  ​====== 
-  * **POZOR!** Tahle otázka sice zní pouze na obsah kol. sml., ale není žádná jiná otázka, která by se věnovala obecně kol. sml., jejímu vymezení, vývoji, subjektům a jejich jednání a zastoupení při sjednávání kol. sml. Bezpochyby se na to zkoušející můžou a budou ptát, proto jsem do této otázky zahrnul i tento obecný úvod. Využijete ho u více otázek z kolektivního prac. práva. (pozn. P. V.) 
  
-===== Kolektivní smlouvy - pojem a druhy, historie ===== 
-  * Hlavním cílem (vymezeno zejména v úmluvách a doporučeních MOP) kolektivního vyjednávání (základní metoda komunikace mezi odborovými orgány a ZLi či jejich sdruženími) je **sjednávání kolektivních smluv** 
-  * Původ mají v Anglii na počátku 19. stol. - nejdřív jen pro řešení mzdových otázek dělníků, později i na další námezdní pracovníky 
-  * V současnosti důraz především na podstatná hospodářská a sociální práva pracujících (pracovní a mzdové podmínky, bezpečný výkon práce...) 
-    * Nastává posun od konfrontačního kolektivního vyjednávání k „sociálnímu partnerství“ - snaha o konsensus, dosažení sociálního smíru, atd. (hlavně země EU) 
-  * **Dvoustranné pracovněprávní úkony** uzavírané mezi odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi,​ a jde-li o kolektivní smlouvu **vyššího stupně**, mezi odborovou organizací (nebo odborovými svazy) na jedné straně a ZLi na straně druhé 
-  * Obsahem jsou mzdové a další prac. podmínky platné pro ZCe, které nejsou upraveny obecně závaznými pracovněprávními předpisy (ochranným zákonodárstvím) a nebo jsou těmito předpisy upraveny jen v minimálním (výjimečně i maximálním) rozsahu 
-  * Ve většině zemí jsou //právně závazné// a přiznává se jim právní ochrana před soudy 
-  * V některých zemích mají pouze omezenou působnost jen na ZLe a ZCe. V jiných dochází k rozšíření působnosti i na nečleny signatářských organizací - tuto oblast neupravuje mezinárodní,​ ani evropské právo 
-  * Kolektivní smlouvy jako výsledek kolektivního jednání se stávají **pramenem práva** - viz ot. [[pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​skupina-i:​otazka-6|]] 
-  * V **ZPr** jsou obsaženy hmotněprávní předpoklady pro kolektivní vyjednávání mezi odbory a ZLi za případné ingerence státních orgánů a také rámcový obsah kolektivních smluv 
-  * Procesně-technické otázky kol. vyjednávání a bližší podmínky pro uzavírání kol. smluv jsou (vedle dalších otázek jako je řešení kolektivních pracovněprávních sporů a použití krajních prostředků - stávek a výluk) upraveny zák. **2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání** 
-    * Jsou zde stanoveny pouze minimální podmínky a požadavky postupu - snaha zamezit přílišnému formalismu a nechat prostor vůli smluvních stran 
-  * V ČR v minulosti byly //​závodní//​ (od roku 1951), //​podnikové//​ a //​nadpodnikové//​ kolektivní smlouvy. Závodní a podnikové kol. smlouvy byly nejprve uzavírány na jeden rok, později (od roku 1960) byly podnikové uzavírány na 5 let. Od druhé poloviny 70. let toto platilo i pro smlouvy nadpodnikové - souvisí s tehdy přijímanými pětiletými hospodářskými plány - v této době byla role kol. smluv značně formální. V každé kol. sml. (která se obligatorně připravovala a uzavírala souběžně s hospodářským plánem), se musely uvádět kvantitativní a kvalitativní ukazatele plánu - zatěžování kol. smluv formalismem a opakováním údajů, které už byly jinde. Formálnost se projevovala i v tom, že normativní obsah kol. sml. byl velmi stručný a opakující se × v současnosti formalismus omezen a velmi vzrostl význam kol. sml. 
- 
-==== Typy kolektivních smluv ==== 
-  * **Vyššího stupně** 
-    * Pro více než dva ZLe je uzavírají odborové organizace, případně odborové svazy s organizací nebo organizacemi ZLů 
-    * Jejich obsah vychází zejména z výsledku jednání **Rady hospodářské a sociální dohody ČR** jako tripartitního orgánu - [[pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​skupina-i:​otazka-39|]] - výsledky jednání tohoto orgánu by měly vyústit v doporučení vládě, aby vydala obecně závazný právní předpis nebo předložila jeho návrh zákonodárnému sboru. Tripartitní orgán může též dospět k dohodě, která nemá formu obecně závazného právního předpisu, ale členové tohoto třístranného orgánu se svou autoritou musí zasadit, aby dohodnuté podmínky byly respektovány zejména při tvorbě kol. sml. vyššího stupně 
-    * Tyto sml. bývají //​uzavírány//​ na **odvětvovém** nebo **profesním** principu a ve většině zemí Evropy je v pravomoci odborových svazů; to nevylučuje,​ že kol. sml. vyššího stupně nemohou vznikat i na jiném principu (např. regionálním) 
-  * **Podnikové** 
-    * Uzavírané mezi odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi a ZLem pro jeden podnik, případně pro jeho organizační jednotku 
-    * Pojem „podniková kolektivní smlouva“, který používá ZPr i zák. o kolektivním vyjednávání ale neznamená, že by muselo jít vždy jen o smlouvu s působností pro celý zaměstnavatelský subjekt - zákon umožňuje, aby vedle podnikové kol. sml. byly uzavírány i smlouvy pro jednotlivé organizační jednotky (např. pro odštěpné závody) 
-      * K uzavírání tzv. „závodních“ kolektivních smluv dochází ve větších podnicích nebo v podnicích s členitou organizační strukturou anebo s mírně odloučenými závody 
-      * Je vždy **rovnocenná** podnikové kolektivní smlouvě 
-    * Je možno uzavřít i tzv. skupinovou kol. sml. - jednotlivé zaměstnavatelské subjekty jsou seskupeny do vlastnicky propojených koncernů (holdingu) 
- 
-=== Kol. sml. vyššího stupně a její vztah k podnikové kol. sml. === 
-  * Ze zákona vyplývá, že kol. sml. vyššího stupně se uzavírají pro větší počet ZLů; jejich počet však není v zákoně stanoven. To může v praxi znamenat uzavírání těchto kol. sml. pro celá hospodářská odvětví či obory činnosti 
-  * Pro jednoho ZLe by měla vždy platit jenom jediná kol. sml. vyššího stupně 
-  * Může nastat i situace, že nebude uzavřena vůbec a pak pro ZCe platí jen podniková kol. sml. či sml. uzavřená pro jednotlivé organizační složky podniku 
-  * Z kol. sml. vyššího stupně vznikají přímé právní nároky jednotlivým ZCům - nemusí se proto překrývat obsah úpravy s podnikovými kol. sml. 
-  * Mezi oběma typy kol. sml. **neexistuje vztah přímé souvislosti** 
-  * Vztah mezi nimi je v ZPr upraven na **principu částečné neplatnosti** příslušných závazků podnikové kol. sml. (**§ 27 (1) ZPr**) - pokud by podniková kol. sml. upravovala nároky ZCů méně výhodně než kol. sml. vyššího stupně, znamenalo by to neplatnost podnikové kol. sml. v této části - ZL by v tom případě byl povinen plnit z kol. sml. vyššího stupně 
- 
-  * Všechny kol. sml. uzavřené u téhož ZLe jsou **právními úkony** ZLe coby FO nebo PO, která zaměstnává jiné FO v PPV, a to bez ohledu na to, zda jsou uzavírány statutárním orgánem ZLe či samotným ZLem nebo jinou oprávněnou osobou - např. vedoucím odštěpného závodu jako organizační složky podniku 
-  * Mezi kol. sml. uzavřenými u téhož zaměstnavatelského subjektu - tzn. //​celopodnikovou//​ a vedle ní i //smlouvami na úrovni organizačních jednotek// neexistuje vztah nadřízenosti a podřízenosti. Tyto smlouvy jsou vždy **rovnocenné** 
-  * Ke kolizi v obsahu kol. sml. uzavřených na různých stupních řízení u téhož ZLe by nemělo docházet. Pokud přesto ke kolizi dojde (což by mohlo nastat v důsledku překročení pravomoci příslušnou osobou nebo orgánem), musela by se záležitost řešit podle příslušných ustanovení OZ o vázanosti ZLe právním úkonem, jímž došlo k tomuto překročení 
- 
-===== Subjekty kolektivních smluv ===== 
-  * (Jako obvykle) tato problematika není jednoznačná a jsou o ni vedeny spory 
-  * Je třeba rozlišovat subjekty samotné kol. sml. jako právního úkonu a subjekty pr. vztahů z kol. sml. vyplývajících - rozlišujeme tedy: 
-    * Subjekty v užším pojetí 
-    * Subjekty v širším pojetí 
-      * Všechny, na něž se konkrétní kol. sml. vztahuje - tedy ti, kterým z tohoto právního úkonu vznikají práva a povinnosti; nejen smluvní strany, ale všichni ZCi, na které se konkrétní kol. sml. vztahuje (mohou být i nečleny - **§ 24 (1)** ZPr). Těm při splnění stanovených podmínek vznikají individuální práva na určité plnění, bez ohledu na to, zda jsou a nebo nejsou členy určité odborové organizace. Podobně to platí i o subjektech kol. sml. na straně ZLské - zejména, pokud jde o kol. sml. vyššího stupně, které se týkají většího počtu ZLů, zatímco podnikové kol. sml. se vztahují vždy jen na jednoho ZLe 
-      * V případě rozšíření závaznosti kol. sml. vyššího stupně je poté okruk pr. subjektů ještě širší 
-  * Zákon o kol. vyjednávání nehovoří výslovně o právních subjektech, ale o **smluvních stranách** - tento pojem používá i ZPr. Za tyto strany označuje odborové organizace na jedné straně a ZLe nebo jejich organizace na straně druhé 
- 
-==== Jednání a zastoupení při kolektivním vyjednávání ==== 
-  * Aby nevznikaly pochybnosti,​ který orgán je oprávněn na straně odb. org. jednat, řešeno v **§ 286 (2) a (3)** ZPr - odborový **orgán určený stanovami**,​ který je oprávněn vystupovat v pr. vztazích jménem odb. org. - z tohoto se dovozuje, že sml. stranou je přímo odb. org (za předpokladu,​ že má podle svých stanov pr. subjektivitu) 
-  * Zákon výslovně neupravuje, //kdo je zástupcem sml. stran// - kdo je oprávněn za strany jednat o návrhu kol. sml. a uzavřít ji - oprávnění jednat a oprávnění uzavřít kol. sml. může příslušet jednomu orgánu nebo jeho členu a nebo také pokaždé někomu jinému - tzv. „osobní rozsah působnosti sml. stran“ 
-  * Pokud u jednoho ZLe existuje //více odborových organizací//,​ platí, že tyto org. vystupují a jednají s pr. důsledky pro všechny ZCe jen **společně a ve vzájemné shodě**, pokud se mezi sebou a ZLem nedohodnou jinak (§ 24 (2) ZPr) 
-    * Nálezem ÚS 116/2008 Sb. bylo zrušeno ustanovení,​ podle něhož, když se tyto organizace nedohodly, mohl ZL uzavřít kol. sml. s tou (nebo těmi), která měla největší počet členů u ZLe - proti požadavku, aby žádná odb. org. nebyla z(ne)výhodňována 
-  * Jednání na straně ZLské není v ZPr výslovně řešeno. Taky není vymezen rozdíl v tomto ohledu mezi ZLem FO nebo PO. U PO činí pr. úkony činí především statutární orgány, kdežto ZL - FO je činí sám nebo pověří jinou osobu 
-    * U organizací ZLů oprávnění k jednání a uzavření kol. sml. vyššího stupně musí vyplývat ze **stanov**, popř. **vnitřního předpisu**. Je-li ZLskou org. stát, jedná za něj **organizační složka státu**, která v zákl. PPV ZCe zaměstnává. Kol. sml. zde zpravidla uzavírá **vedoucí** této organizační složky 
-  * Vymezení okruhu osob jednajících jménem sml. stran vyplývá ze //​statutárních či organizačních norem//, pokud tak není výslovně stanoveno pr. předpisy 
-    * Nejedná se o úpravu taxativní; ZL - FO může **pověřit jiného svého ZCe** k uzavření kol. sml. a za PO mohou uzavřít kol. sml. i jiní její ZCi nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Stejně tak vedoucí organizační složky státu může pověřit uzavřením kol. sml. pro tuto složku jiného jejího ZCe. Zákon také nevylučuje,​ aby si sml. strany na základě písemné dohody o plné moci sjednaly s jinou FO nebo PO, že je bude při kol. vyjednávání a uzavření kol. sml. **zastupovat** - zastoupení ve smyslu OZ 
- 
-=== Schválení kol. sml. === 
-  * Vždy k němu musí dojít před podpisem smlouvy 
-  * Podléhají zpravidla zvláštnímu schvalovacímu režimu - zpravidla na členské schůzi, shromáždění delegátů, valné hromadě apod. - vždy jde o kolektivní orgán (§ 25 (3) ZPr) 
-  * Zároveň mají podle § 25 (3) ZPr ZCi právo na informace o průběhu kol. vyjednávání a právo na předkládání podnětů k tomuto vyjednávání sml. stranám kol. sml. 
- 
-===== Obsah kolektivních smluv ===== 
-  * Obsah tvoří určité konkretizované a specializované závazky 
-  * Můžeme zde upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva ZCů v PPV a také práva nebo povinnosti smluvních stran smlouvy → **§ 23 (1) ZPr** 
-  * Obsah kolektivních smluv je vymezen pouze rámcově 
-  * Ani ZPr, ani zák. o kolektivním vyjednávání **nestanoví povinné obsahové vymezení kolektivních smluv** 
-  * Pracovněprávní předpisy dávají naopak dostatečný prostor pro **volnost stran** → samy si určí konkrétní obsah kol. sml., dispoziční charakter pro ně vytvořil především nový ZPr, pro který platí: „co není zakázáno, je dovoleno“ 
-  * V kolektivních smlouvách lze dále upravovat i jiné než pracovněprávní závazky 
-  * Při stanovení obsahu kol. sml. je nutné vycházet ze ZPr - ten umožňuje sjednávat v kol. sml. vyšší nebo další pracovněprávní nároky - práva ZCů 
-  * **Zaměstnavatelé v podnikatelské sféře** 
-    * Možnost vytvářet v podmínkách tržní ekonomiky potřebné finanční zdroje v podobě zisku, a tím i podmínky pro uspokojování zvýšených nebo rozšířených nároků ZCů 
-  * **Zaměstnavatelé v nepodnikatelské sféře** 
-    * Zvýšená nebo rozšířená práva mohou být v kol. sml. upravena jen výjimečně 
-  * Nnapř. sjednání bližsích podmínek pro poskytování osobního příplatku **§ 131 ZPr**; poskytování odměn a jejich výše dle **§ 134 ZPr**; rozhodnutí o přidělení fondu kulturních a sociálních potřeb dle **§ 225 ZPr** 
-  * Lze říci, že //vyšší a další práva// lze sjednávat jak v podnikových kol. sml., tak i v kol. sml. vyššího stupně 
-  * Zejména: zkracování délky pracovní doby, zavedení konta pracovní doby, výměra dovolené nad zákonem stanovený limit, rozšiřování okruhu překážek v práci 
-  * V případech,​ kdy nelze uzavřít kol. sml. (u ZLe nepůsobí odb. org.), ZPr umožňuje ZLi vydat **vnitřní předpis**, kterým se upravují mzdová nebo platová práva a ostatní práva v PPV → pokud by později došlo k založení odb. org. a byla by uzavřena kol. sml., měla by přednost před vydaným vnitřním předpisem 
-  * **Výrazné rozšíření normativního obsahu kolektivních smluv** 
-    * Týká se to především mzdových podmínek 
-    * § 113 ZPr → mzda se sjednává v kol. sml., pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě vnitřním přrdpisem nebo mzdovým výměrem 
-    * Vždy platí přednost kolektivně smluvní úpravy mezd před jejich úpravou mzdovými předpisy 
-  * //Po přijetí nového ZPr došlo k zásadnímu posunu ve prospěch dispozitivní právní úpravy na úkor kogentních ustanovení//​ → význam pro další rozvoj kol. sml., v nichž bude zřejmě docházet k prohlubování jejich obsahu 
- 
----- 
- 
-  * Podle § 27 (1) ZPr  podniková kol. sml. nemůže upravovat pro ZCe //práva v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně// 
-  * Pokud by se tak stalo, byla by v této části podniková kol. sml. neplatná 
-  * Podle dříve platného znění § 7 KolVyj MPSV mohlo právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro ZLe, kteří nejsou členy organizace ZLů 
-  * **ústavní nález ​ PL. ÚS 40/02** 
-    * Možnost rozšíření závaznosti kol. sml. vyššího stupně vyžaduje, aby priorita veřejného statku před právem vlastnickým ​ byla podmíněna legitimitou (reprezentativností) systému kolektivního vyjednávání 
-    * Taxativní podmínky reprezentativnosti 
-  * **Zákon o kolektivním vyjednávání 2/1991 Sb.** → § 7 (1) a (2) umožňuje, aby byla rozšířena závaznost kol. sml. vyššího stupně, která byla uzavřena buď organizací ZLů, jejíž členové zaměstnávají v odvětví* největší počet ZCů, anebo vyšším odborovým orgánem, který zastupuje nejvyšší počet ZCů 
- 
-===== Kolektivní závazky ===== 
-  * //Smluvně právní povaha// 
-  * Opatření, na kterých se podle dříve platných předpisů spolupodíleli ZLé s odborovými organizacemi 
-  * Tato opatření jsou nyní přijímána jako závazky v kol. sml., z nichž nevznikají práva jednotlivým ZCům 
-  * Hromadná úprava pracovní doby, práce přesčas, práce ve dnech pracovního klidu, noční práce → především //​opatření o pracovní době// 
-  * Pokud nebudou tyto náležitosti upraveny v kol. sml. - subsidiární povinnost projednat tato opatření s odb. org. předem, než jsou zavedeny (§ 99 ZPr) 
-  * //Další obvyklé závazky//: ty, které bude ZL projednávat s odb. org. nebo o nichž ji bude informovat 
-  * Pouze odb. org. má právo kolektivně vyjednávat a uzavřít se ZLem kol. sml. → k tomu potřebuje informace a projednání příslušných otázek 
-  * //ZL je povinen informovat odb. org. (dle § 287 (1) ZPr)//: o vývoji mezd a platů, ekonomické a finanční situaci, pravděpodobném vývoji zaměstnanosti,​ BOZP, atd. 
-  *//ZL je povinen projednat s odb. org. (dle § 287 (2) ZPr)//: o ekonomické situaci, množství práce a pracovní tempo, vytváření podmínek pro zaměstnávání FO - mladistvých,​ zdravotně postižených,​ atd... opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí 
-    * **Výčet není taxativní!** - lze dohodnout i další případy, které bude ZL projednávat s odb. org. 
-  * Paleta závazků smluvně právní povahy může být velice široká : 
-    * Otázky týkající se **zaměstnávání ZCů** 
-      * Mělo by se vycházet z platných zákonů o zaměstnanosti 
-      * Opatření týkající se: zamýšlených strukturálních změn, organizačních opatření, o možnostech zabránění hromadnému propouštění 
-      * Závazky k vytváření nových pracovních příležitostí;​ provádění rekvalifikace;​ pomoc při hledání nové práce 
-    * **Vztahy mezi ZLem a odb. org.** 
-      * Informování odborů o nově vzniklých PP (§ 38 (3) ZPr) 
-    * Úprava bližších podmínek pro tvorbu a užití **fondu kulturních a sociálních potřeb** 
-      * Otázky tvorby fondu v organizačních složkách státu a ve st. příspěvkových organizacích upravuje vyhláška č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb 
-      * Např. u akciovek nebo u soukromých podnikatelů se počítá se zřízením sociálního fondu, který je možno sjednat v kol. sml. Lze zde také dohodnout, že se bude postupovat podle citované vyhlášky 
-    * V kol. sml. lze také dohodnout //způsob kontroly// jejího plnění + možnost sjednat //sankci za neplnění//​ dohodnutých závazků 
-  * Tímto výčtem smluvně právních závazků kolektivních smluv se zdaleka nevyčerpává obvyklý obsah podnikových či kol. sml. vyššího stupně → vždy bude záviset na podmínkách,​ na kterých se smluvní strany dohodnou 
- 
----- 
-* //Odvětví je definováno prostřednictvím Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) podle klasifikace CZ - NACE// 
- 
-===== Prameny ===== 
-  * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 500 - 513. 
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code