Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


37. Obsah kolektivní smlouvy

  • POZOR! Tahle otázka sice zní pouze na obsah kol. sml., ale není žádná jiná otázka, která by se věnovala obecně kol. sml., jejímu vymezení, vývoji, subjektům a jejich jednání a zastoupení při sjednávání kol. sml. Bezpochyby se na to zkoušející můžou a budou ptát, proto jsem do této otázky zahrnul i tento obecný úvod. Využijete ho u více otázek z kolektivního prac. práva. (pozn. P. V.)

Kolektivní smlouvy - pojem a druhy, historie

  • Hlavním cílem (vymezeno zejména v úmluvách a doporučeních MOP) kolektivního vyjednávání (základní metoda komunikace mezi odborovými orgány a ZLi či jejich sdruženími) je sjednávání kolektivních smluv
  • Původ mají v Anglii na počátku 19. stol. - nejdřív jen pro řešení mzdových otázek dělníků, později i na další námezdní pracovníky
  • V současnosti důraz především na podstatná hospodářská a sociální práva pracujících (pracovní a mzdové podmínky, bezpečný výkon práce…)
    • Nastává posun od konfrontačního kolektivního vyjednávání k „sociálnímu partnerství“ - snaha o konsensus, dosažení sociálního smíru, atd. (hlavně země EU)
  • Dvoustranné pracovněprávní úkony uzavírané mezi odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, a jde-li o kolektivní smlouvu vyššího stupně, mezi odborovou organizací (nebo odborovými svazy) na jedné straně a ZLi na straně druhé
  • Obsahem jsou mzdové a další prac. podmínky platné pro ZCe, které nejsou upraveny obecně závaznými pracovněprávními předpisy (ochranným zákonodárstvím) a nebo jsou těmito předpisy upraveny jen v minimálním (výjimečně i maximálním) rozsahu
  • Ve většině zemí jsou právně závazné a přiznává se jim právní ochrana před soudy
  • V některých zemích mají pouze omezenou působnost jen na ZLe a ZCe. V jiných dochází k rozšíření působnosti i na nečleny signatářských organizací - tuto oblast neupravuje mezinárodní, ani evropské právo
  • Kolektivní smlouvy jako výsledek kolektivního jednání se stávají pramenem práva - viz ot. 6. Prameny pracovního práva
  • V ZPr jsou obsaženy hmotněprávní předpoklady pro kolektivní vyjednávání mezi odbory a ZLi za případné ingerence státních orgánů a také rámcový obsah kolektivních smluv
  • Procesně-technické otázky kol. vyjednávání a bližší podmínky pro uzavírání kol. smluv jsou (vedle dalších otázek jako je řešení kolektivních pracovněprávních sporů a použití krajních prostředků - stávek a výluk) upraveny zák. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání
    • Jsou zde stanoveny pouze minimální podmínky a požadavky postupu - snaha zamezit přílišnému formalismu a nechat prostor vůli smluvních stran
  • V ČR v minulosti byly závodní (od roku 1951), podnikové a nadpodnikové kolektivní smlouvy. Závodní a podnikové kol. smlouvy byly nejprve uzavírány na jeden rok, později (od roku 1960) byly podnikové uzavírány na 5 let. Od druhé poloviny 70. let toto platilo i pro smlouvy nadpodnikové - souvisí s tehdy přijímanými pětiletými hospodářskými plány - v této době byla role kol. smluv značně formální. V každé kol. sml. (která se obligatorně připravovala a uzavírala souběžně s hospodářským plánem), se musely uvádět kvantitativní a kvalitativní ukazatele plánu - zatěžování kol. smluv formalismem a opakováním údajů, které už byly jinde. Formálnost se projevovala i v tom, že normativní obsah kol. sml. byl velmi stručný a opakující se × v současnosti formalismus omezen a velmi vzrostl význam kol. sml.

Typy kolektivních smluv

  • Vyššího stupně
    • Pro více než dva ZLe je uzavírají odborové organizace, případně odborové svazy s organizací nebo organizacemi ZLů
    • Jejich obsah vychází zejména z výsledku jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR jako tripartitního orgánu - 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog - výsledky jednání tohoto orgánu by měly vyústit v doporučení vládě, aby vydala obecně závazný právní předpis nebo předložila jeho návrh zákonodárnému sboru. Tripartitní orgán může též dospět k dohodě, která nemá formu obecně závazného právního předpisu, ale členové tohoto třístranného orgánu se svou autoritou musí zasadit, aby dohodnuté podmínky byly respektovány zejména při tvorbě kol. sml. vyššího stupně
    • Tyto sml. bývají uzavírány na odvětvovém nebo profesním principu a ve většině zemí Evropy je v pravomoci odborových svazů; to nevylučuje, že kol. sml. vyššího stupně nemohou vznikat i na jiném principu (např. regionálním)
  • Podnikové
    • Uzavírané mezi odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi a ZLem pro jeden podnik, případně pro jeho organizační jednotku
    • Pojem „podniková kolektivní smlouva“, který používá ZPr i zák. o kolektivním vyjednávání ale neznamená, že by muselo jít vždy jen o smlouvu s působností pro celý zaměstnavatelský subjekt - zákon umožňuje, aby vedle podnikové kol. sml. byly uzavírány i smlouvy pro jednotlivé organizační jednotky (např. pro odštěpné závody)
      • K uzavírání tzv. „závodních“ kolektivních smluv dochází ve větších podnicích nebo v podnicích s členitou organizační strukturou anebo s mírně odloučenými závody
      • Je vždy rovnocenná podnikové kolektivní smlouvě
    • Je možno uzavřít i tzv. skupinovou kol. sml. - jednotlivé zaměstnavatelské subjekty jsou seskupeny do vlastnicky propojených koncernů (holdingu)

Kol. sml. vyššího stupně a její vztah k podnikové kol. sml.

  • Ze zákona vyplývá, že kol. sml. vyššího stupně se uzavírají pro větší počet ZLů; jejich počet však není v zákoně stanoven. To může v praxi znamenat uzavírání těchto kol. sml. pro celá hospodářská odvětví či obory činnosti
  • Pro jednoho ZLe by měla vždy platit jenom jediná kol. sml. vyššího stupně
  • Může nastat i situace, že nebude uzavřena vůbec a pak pro ZCe platí jen podniková kol. sml. či sml. uzavřená pro jednotlivé organizační složky podniku
  • Z kol. sml. vyššího stupně vznikají přímé právní nároky jednotlivým ZCům - nemusí se proto překrývat obsah úpravy s podnikovými kol. sml.
  • Mezi oběma typy kol. sml. neexistuje vztah přímé souvislosti
  • Vztah mezi nimi je v ZPr upraven na principu částečné neplatnosti příslušných závazků podnikové kol. sml. (§ 27 (1) ZPr) - pokud by podniková kol. sml. upravovala nároky ZCů méně výhodně než kol. sml. vyššího stupně, znamenalo by to neplatnost podnikové kol. sml. v této části - ZL by v tom případě byl povinen plnit z kol. sml. vyššího stupně
  • Všechny kol. sml. uzavřené u téhož ZLe jsou právními úkony ZLe coby FO nebo PO, která zaměstnává jiné FO v PPV, a to bez ohledu na to, zda jsou uzavírány statutárním orgánem ZLe či samotným ZLem nebo jinou oprávněnou osobou - např. vedoucím odštěpného závodu jako organizační složky podniku
  • Mezi kol. sml. uzavřenými u téhož zaměstnavatelského subjektu - tzn. celopodnikovou a vedle ní i smlouvami na úrovni organizačních jednotek neexistuje vztah nadřízenosti a podřízenosti. Tyto smlouvy jsou vždy rovnocenné
  • Ke kolizi v obsahu kol. sml. uzavřených na různých stupních řízení u téhož ZLe by nemělo docházet. Pokud přesto ke kolizi dojde (což by mohlo nastat v důsledku překročení pravomoci příslušnou osobou nebo orgánem), musela by se záležitost řešit podle příslušných ustanovení OZ o vázanosti ZLe právním úkonem, jímž došlo k tomuto překročení

Subjekty kolektivních smluv

  • (Jako obvykle) tato problematika není jednoznačná a jsou o ni vedeny spory
  • Je třeba rozlišovat subjekty samotné kol. sml. jako právního úkonu a subjekty pr. vztahů z kol. sml. vyplývajících - rozlišujeme tedy:
    • Subjekty v užším pojetí
    • Subjekty v širším pojetí
      • Všechny, na něž se konkrétní kol. sml. vztahuje - tedy ti, kterým z tohoto právního úkonu vznikají práva a povinnosti; nejen smluvní strany, ale všichni ZCi, na které se konkrétní kol. sml. vztahuje (mohou být i nečleny - § 24 (1) ZPr). Těm při splnění stanovených podmínek vznikají individuální práva na určité plnění, bez ohledu na to, zda jsou a nebo nejsou členy určité odborové organizace. Podobně to platí i o subjektech kol. sml. na straně ZLské - zejména, pokud jde o kol. sml. vyššího stupně, které se týkají většího počtu ZLů, zatímco podnikové kol. sml. se vztahují vždy jen na jednoho ZLe
      • V případě rozšíření závaznosti kol. sml. vyššího stupně je poté okruk pr. subjektů ještě širší
  • Zákon o kol. vyjednávání nehovoří výslovně o právních subjektech, ale o smluvních stranách - tento pojem používá i ZPr. Za tyto strany označuje odborové organizace na jedné straně a ZLe nebo jejich organizace na straně druhé

Jednání a zastoupení při kolektivním vyjednávání

  • Aby nevznikaly pochybnosti, který orgán je oprávněn na straně odb. org. jednat, řešeno v § 286 (2) a (3) ZPr - odborový orgán určený stanovami, který je oprávněn vystupovat v pr. vztazích jménem odb. org. - z tohoto se dovozuje, že sml. stranou je přímo odb. org (za předpokladu, že má podle svých stanov pr. subjektivitu)
  • Zákon výslovně neupravuje, kdo je zástupcem sml. stran - kdo je oprávněn za strany jednat o návrhu kol. sml. a uzavřít ji - oprávnění jednat a oprávnění uzavřít kol. sml. může příslušet jednomu orgánu nebo jeho členu a nebo také pokaždé někomu jinému - tzv. „osobní rozsah působnosti sml. stran“
  • Pokud u jednoho ZLe existuje více odborových organizací, platí, že tyto org. vystupují a jednají s pr. důsledky pro všechny ZCe jen společně a ve vzájemné shodě, pokud se mezi sebou a ZLem nedohodnou jinak (§ 24 (2) ZPr)
    • Nálezem ÚS 116/2008 Sb. bylo zrušeno ustanovení, podle něhož, když se tyto organizace nedohodly, mohl ZL uzavřít kol. sml. s tou (nebo těmi), která měla největší počet členů u ZLe - proti požadavku, aby žádná odb. org. nebyla z(ne)výhodňována
  • Jednání na straně ZLské není v ZPr výslovně řešeno. Taky není vymezen rozdíl v tomto ohledu mezi ZLem FO nebo PO. U PO činí pr. úkony činí především statutární orgány, kdežto ZL - FO je činí sám nebo pověří jinou osobu
    • U organizací ZLů oprávnění k jednání a uzavření kol. sml. vyššího stupně musí vyplývat ze stanov, popř. vnitřního předpisu. Je-li ZLskou org. stát, jedná za něj organizační složka státu, která v zákl. PPV ZCe zaměstnává. Kol. sml. zde zpravidla uzavírá vedoucí této organizační složky
  • Vymezení okruhu osob jednajících jménem sml. stran vyplývá ze statutárních či organizačních norem, pokud tak není výslovně stanoveno pr. předpisy
    • Nejedná se o úpravu taxativní; ZL - FO může pověřit jiného svého ZCe k uzavření kol. sml. a za PO mohou uzavřít kol. sml. i jiní její ZCi nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Stejně tak vedoucí organizační složky státu může pověřit uzavřením kol. sml. pro tuto složku jiného jejího ZCe. Zákon také nevylučuje, aby si sml. strany na základě písemné dohody o plné moci sjednaly s jinou FO nebo PO, že je bude při kol. vyjednávání a uzavření kol. sml. zastupovat - zastoupení ve smyslu OZ

Schválení kol. sml.

  • Vždy k němu musí dojít před podpisem smlouvy
  • Podléhají zpravidla zvláštnímu schvalovacímu režimu - zpravidla na členské schůzi, shromáždění delegátů, valné hromadě apod. - vždy jde o kolektivní orgán (§ 25 (3) ZPr)
  • Zároveň mají podle § 25 (3) ZPr ZCi právo na informace o průběhu kol. vyjednávání a právo na předkládání podnětů k tomuto vyjednávání sml. stranám kol. sml.

Obsah kolektivních smluv

  • Obsah tvoří určité konkretizované a specializované závazky
  • Můžeme zde upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva ZCů v PPV a také práva nebo povinnosti smluvních stran smlouvy → § 23 (1) ZPr
  • Obsah kolektivních smluv je vymezen pouze rámcově
  • Ani ZPr, ani zák. o kolektivním vyjednávání nestanoví povinné obsahové vymezení kolektivních smluv
  • Pracovněprávní předpisy dávají naopak dostatečný prostor pro volnost stran → samy si určí konkrétní obsah kol. sml., dispoziční charakter pro ně vytvořil především nový ZPr, pro který platí: „co není zakázáno, je dovoleno“
  • V kolektivních smlouvách lze dále upravovat i jiné než pracovněprávní závazky
  • Při stanovení obsahu kol. sml. je nutné vycházet ze ZPr - ten umožňuje sjednávat v kol. sml. vyšší nebo další pracovněprávní nároky - práva ZCů
  • Zaměstnavatelé v podnikatelské sféře
    • Možnost vytvářet v podmínkách tržní ekonomiky potřebné finanční zdroje v podobě zisku, a tím i podmínky pro uspokojování zvýšených nebo rozšířených nároků ZCů
  • Zaměstnavatelé v nepodnikatelské sféře
    • Zvýšená nebo rozšířená práva mohou být v kol. sml. upravena jen výjimečně
  • Nnapř. sjednání bližsích podmínek pro poskytování osobního příplatku § 131 ZPr; poskytování odměn a jejich výše dle § 134 ZPr; rozhodnutí o přidělení fondu kulturních a sociálních potřeb dle § 225 ZPr
  • Lze říci, že vyšší a další práva lze sjednávat jak v podnikových kol. sml., tak i v kol. sml. vyššího stupně
  • Zejména: zkracování délky pracovní doby, zavedení konta pracovní doby, výměra dovolené nad zákonem stanovený limit, rozšiřování okruhu překážek v práci
  • V případech, kdy nelze uzavřít kol. sml. (u ZLe nepůsobí odb. org.), ZPr umožňuje ZLi vydat vnitřní předpis, kterým se upravují mzdová nebo platová práva a ostatní práva v PPV → pokud by později došlo k založení odb. org. a byla by uzavřena kol. sml., měla by přednost před vydaným vnitřním předpisem
  • Výrazné rozšíření normativního obsahu kolektivních smluv
    • Týká se to především mzdových podmínek
    • § 113 ZPr → mzda se sjednává v kol. sml., pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě vnitřním přrdpisem nebo mzdovým výměrem
    • Vždy platí přednost kolektivně smluvní úpravy mezd před jejich úpravou mzdovými předpisy
  • Po přijetí nového ZPr došlo k zásadnímu posunu ve prospěch dispozitivní právní úpravy na úkor kogentních ustanovení → význam pro další rozvoj kol. sml., v nichž bude zřejmě docházet k prohlubování jejich obsahu

  • Podle § 27 (1) ZPr podniková kol. sml. nemůže upravovat pro ZCe práva v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně
  • Pokud by se tak stalo, byla by v této části podniková kol. sml. neplatná
  • Podle dříve platného znění § 7 KolVyj MPSV mohlo právním předpisem, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro ZLe, kteří nejsou členy organizace ZLů
  • ústavní nález PL. ÚS 40/02
    • Možnost rozšíření závaznosti kol. sml. vyššího stupně vyžaduje, aby priorita veřejného statku před právem vlastnickým byla podmíněna legitimitou (reprezentativností) systému kolektivního vyjednávání
    • Taxativní podmínky reprezentativnosti
  • Zákon o kolektivním vyjednávání 2/1991 Sb. → § 7 (1) a (2) umožňuje, aby byla rozšířena závaznost kol. sml. vyššího stupně, která byla uzavřena buď organizací ZLů, jejíž členové zaměstnávají v odvětví* největší počet ZCů, anebo vyšším odborovým orgánem, který zastupuje nejvyšší počet ZCů

Kolektivní závazky

  • Smluvně právní povaha
  • Opatření, na kterých se podle dříve platných předpisů spolupodíleli ZLé s odborovými organizacemi
  • Tato opatření jsou nyní přijímána jako závazky v kol. sml., z nichž nevznikají práva jednotlivým ZCům
  • Hromadná úprava pracovní doby, práce přesčas, práce ve dnech pracovního klidu, noční práce → především opatření o pracovní době
  • Pokud nebudou tyto náležitosti upraveny v kol. sml. - subsidiární povinnost projednat tato opatření s odb. org. předem, než jsou zavedeny (§ 99 ZPr)
  • Další obvyklé závazky: ty, které bude ZL projednávat s odb. org. nebo o nichž ji bude informovat
  • Pouze odb. org. má právo kolektivně vyjednávat a uzavřít se ZLem kol. sml. → k tomu potřebuje informace a projednání příslušných otázek
  • ZL je povinen informovat odb. org. (dle § 287 (1) ZPr): o vývoji mezd a platů, ekonomické a finanční situaci, pravděpodobném vývoji zaměstnanosti, BOZP, atd.
  • ZL je povinen projednat s odb. org. (dle § 287 (2) ZPr): o ekonomické situaci, množství práce a pracovní tempo, vytváření podmínek pro zaměstnávání FO - mladistvých, zdravotně postižených, atd… opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí
    • Výčet není taxativní! - lze dohodnout i další případy, které bude ZL projednávat s odb. org.
  • Paleta závazků smluvně právní povahy může být velice široká :
    • Otázky týkající se zaměstnávání ZCů
      • Mělo by se vycházet z platných zákonů o zaměstnanosti
      • Opatření týkající se: zamýšlených strukturálních změn, organizačních opatření, o možnostech zabránění hromadnému propouštění
      • Závazky k vytváření nových pracovních příležitostí; provádění rekvalifikace; pomoc při hledání nové práce
    • Vztahy mezi ZLem a odb. org.
      • Informování odborů o nově vzniklých PP (§ 38 (3) ZPr)
    • Úprava bližších podmínek pro tvorbu a užití fondu kulturních a sociálních potřeb
      • Otázky tvorby fondu v organizačních složkách státu a ve st. příspěvkových organizacích upravuje vyhláška č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb
      • Např. u akciovek nebo u soukromých podnikatelů se počítá se zřízením sociálního fondu, který je možno sjednat v kol. sml. Lze zde také dohodnout, že se bude postupovat podle citované vyhlášky
    • V kol. sml. lze také dohodnout způsob kontroly jejího plnění + možnost sjednat sankci za neplnění dohodnutých závazků
  • Tímto výčtem smluvně právních závazků kolektivních smluv se zdaleka nevyčerpává obvyklý obsah podnikových či kol. sml. vyššího stupně → vždy bude záviset na podmínkách, na kterých se smluvní strany dohodnou

* Odvětví je definováno prostřednictvím Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) podle klasifikace CZ - NACE

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 500 - 513.

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code