Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


36. Přístup k nadnárodním informacím

Vývoj právní úpravy práva zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání

  • evropské komunitární právo začalo být v oblasti PP v ČR implementováno počínaje rokem 2000, zejm. postupnými novelizacemi zákona č. 65/1965 Sb. (starý ZP)
  • už na počátku implementačních prací v rámci českého PP došlo k pokusu upravit v ZP také práva Zců na nadnárodní informace a projednání→ v r. 2000 byl ZP 1965 novelizován zákonem č. 155/2000 Sb., implementujícím do českého PP mj. i ustanovení směrnice Rady 94/45/ES, o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství
  • 1 z hlavních motivů pro přijetí směrnice 94/45/ES byla snaha vymezit právní rámec, aby Zci zaměstnaní v podnicích působících na území Společenství byly informováni v případě, že jsou rozhodnutí, která se jich týkají, přijímána v jiném členském státe, než kde pracují
  • 2009 přijata nová směrnice EP a Rady 2009/38/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství
  • touto novou směrnicí byla zrušena směrnice 94/45/ES
  • s účinností od 8.7.2011 byl novelizován ZP zákonem č. 185/2011 Sb., který provedl ustanovení této nové směrnice → §288 - 299 ZP

Nadnárodní informace a projednání - §288/1 ZP

  • pro účely ZP se nadnárodními informacemi a projednáním rozumí informování a projednávání, které se týká zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států EU a EHP jako celku nebo alespoň 2 Ztelů nebo organizačních složek Ztele nebo skupiny Ztelů, které se nacházejí alespoň ve 2 čl. státech. Při posouzení, zda jde o nadnárodní informace a projednání, se přihlíží také k rozsahu případných dopadů a úrovni řízení a zastoupení Zců

Způsoby realizace práva zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání

  • právo Zců Ztelů s působností na území čl. států EU na nadnárodní informace a projednání se může uskutečnovat 2 způsoby upravenými v ZP:
    1. Prostřednictvím evrospké rady zaměstnanců (ERZ)
      • a) ustavené ujednáním
      • b) ustavené podle zákona
    2. Ujednáním o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání - ujednáním o jiném postupu než cestou evropské rady zaměstanců
  • v prvních letech po vstupu ČR do EU docházelo u Ztelů v ČR zejm. k začleňování Zců do již existujících ERZ těch skupin Ztelů, jejich ústřední vedení se nacházelo mimo území ČR
  • teprve relativně nedávno došlo k tomu, že zaměstnavatelé se sídlem v ČR dosáhli velikosti, kdy se na ně vztahují ustanovení ZPr o poskytování nadnárodních informací a projednání - 1 z prvních v ČR sídlících ústředí skupiny Ztelů s působností na území čl. států EU je společnost ČEZ

Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání se vztahuje na (§ 288/3):

  1. Zaměstnavatele (tím se rozumí Ztel, který má alespoň 1000 zců v čl. státech a aslepoň ve 2 čl. státech po 150 Zcích) a skupiny Ztelů (více Ztelů spojených 1 řídícím Ztelem, která splňuje podmínky - alespoň 1000 zců ve všech čl. státech, 2 zetelé mají sídlo nebo umístěnou organizační složku ve 2 různých čl.státech, a 2 Ztelé ve 2 tůzných čl. státech zaměstnávají každý alespoň 150 Zců) s působností na území čl. států se sídlem nebo místem podnikání v ČR
  2. organizační složky Ztele s působností na území čl. států umístěné v ČR
  3. reprezentanty Ztele nebo skupiny Ztelů s působností na území čl. států, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v ČR, pokud ZP nestanoví jinak
  • § 289/4 - aby byli Zci informováni o počtu Zců u Ztele/skupiny Ztelů a mohli tak posoudit, zda u jejich Ztele lze o ustavení ERZ či o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání uvažovat, je v ZP zakotvena povinnost ústředí i každého Ztele poskytnout Zcům nebo jejich zástupcům informace pro účely takového zjištění
  • ústředí (§ 289/2) - Ztel s působností na území čl. států a řídící Ztel ve skupině Ztelů s působností na území čl. států, nemá-li ústředí sídlo nebo není-li umístěno v čl. státu, považuje se za ústředí reprezentant jmenovaný ústředím, není-li tento reprezentant jmenován, považuje se za ústředí Ztel s největším počtem Zců v čl. státech

Evropská rada zaměstnanců ustavená ujednáním - § 294

  • při splnění příslušných kritérií by mělo dojít z iniciativy ústředí nebo skupiny Zců k ujednání o ustavení vyjednávacího výboru - § 290
  • ten se ustavuje za účelem, aby za Zce vyjednával s ústředím o ujednání o ustavení ERZ nebo o ujednání jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání
  • členy vyjednávacího výboru jsou Zci Ztele nebo skupiny Ztelů působících na území čl. států
  • Zci Ztele z území každého čl. státu, ve kterém má Ztel nebo skupina Ztelů sídlo nebo umístění organizační složky, jsou zastoupení 1 členem za každých započatých 10 % zců z celkového počtu Zců ve všech čl. státech dohromady
  • členy vyjednávacího výboru za Zce v ČR jmenují zástupci Zců na společném zasedání
  • ⇒ ústředí je jednou a vyjednávací výbor druhou stranou vyjednávání o ustavení ERZ nebo o ujednání jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání
  • úlohou vyjednávacího výboru je písemnou dohodou s ústředním vedením stanovit oblast činnosti, složení, pravomoci a fční období ERZ nebo způsoby vytvoření postupu informování Zců a projednání s nimi

Práce vyjednávacího výboru může vyústit v tyto možnosti:

  1. ústředí a vyjednávací výbor ujednají ustavení ERZ, takové ujednání musí mít písemnou formu a obsahovat náležitosti dle §294 ZP
  2. ústředí a vyjednávací výbor ujednají jiný postup pro nadnárodní informace a projednání, i toto ujednání musí mít písemnou formu a náležitosti dle §295
  3. ústředí a vyjednávacímu výboru se nepodaří dosáhnout dohody, v takovém případě nastává možnost ustavení ERZ podle zákona

Evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona

  • ustaví se, jestliže (§ 296):
  1. společně to ujednají ústředí a vyjednávací výbor
  2. ústředí odmítá zahájit jednání pod dobu 6 měsíců od podání žádosti Zců o ustavení ERZ nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání
  3. pokud do 3 let od podání žádosti ústředí a vyjednávací výbor nedosáhly ujednání o postupu a vyjednávací výbor se neusnesl na skončení vyjednávání
  • fční období ERZ ustavené podle zákona je 4 leté
  • ústředí je povinno bez zbytečného odkladu svolat ustavující Schůzi ERZz, na níž je volen předseda a jeho zástupce
  • předseda a za jeho nepřítomnosti jeho zástupce zastupuje ERZz navenek a řídí její běžnou činnost
  • ERZz ustavuje k zajištění koordinace svých činností nejvýše 5 členný výbor, členové výboru musí být alespoň ze 2 čl. států
  • ERZz má právo se sejít bez přítomosti příslušných vedoucích Zců k projednání informací, které jí ústředí předává, může si na jednání přizvat odborníky, může si také přizvat veoducí Zce k podání dodatečných informací a vysvětlení

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 469 - 477.
  • PICHRT, Jan. Právo zaměstnanců na nadnárodní informace a projednání. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010, 217 s. ISBN 978-80-7400-316-5.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code