Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

  • Obecně k pojmu odpovědnosti viz otázka 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu
  • Na rozdíl od odpovědnosti zaměstnance za škodu je preventivně výchovná funkce nahrazena jednoznačně reparační funkcí s cílem nahradit zaměstnanci plném rozsahu škodu, kterou utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
  • Je vždy objektivní - to platí i o obecné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu (narozdíl od OZ - obecná odpovědnost za škodu je subjektivní)
  • Nelze zde hovořit o škůdci, protože odpovědný subjekt nemusí být totožný s tím subjektem, který škodu způsobil
  • Zaměstnavatel je povinen hradit zaměstnanci skutečnou škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav
  • Je-li škoda způsobena úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody
  • Náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně
  • Pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil také odpovědný zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí (zvláštní úprava platí při odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání)
  • Zaměstnavatel má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku
  • Lze rozlišovat následující druhy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci podle zákoníku práce:
    • Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu
    • Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání (viz otázka 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání)
    • Odpovědnost za škodu na odložených věcech
    • Odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnanci při odvracení škody

1. Obecná odpovědnost za škodu

  • § 265 odst. 1 ZPr
  • Předpokladem obecné odpovědnosti:
    1. Vznik škody na straně zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
    2. Porušení právních povinností (popř. úmyslné jednání proti dobrým mravům) ze strany kohokoliv (tj. i třetích osob)
    3. Příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právních povinností
  • Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, která mu vznikla mimo plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, pokud tuto škodu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem
  • Z odpovědnosti jsou vyňaty škody na dopravním prostředku, kterého Zec použil při plnění prac. úkolů (př. osobním automobilu zaměstnance), podobně také vlastní nářadí, zařízení nebo předmětů zaměstnance
  • Odpovědnosti za škodu na zdraví – NEJDE-LI o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, pak se jedná o specifický typ odpovědnosti zaměstnavatele, který stanoví, že předpoklady odpovědnosti jsou posuzovány podle ustanovení obecné odpovědnosti, avšak pro způsob a rozsah náhrady škody platí ustanovení o pracovních úrazech

2. Odpovědnost za škodu na odložených věcech

  • Zaměstnavatel odpovídá za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si u tohoto zaměstnavatele zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímě souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém
  • Za věci, které se obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do částky 10 000 Kč
  • Pokud by škoda byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele, nebo převzal-li je do zvláštní úschovy, hradí škodu bez omezení
  • Nárok zaniká, pokud o škodě zaměstnanec neuvědomí zaměstnavatele nejpozději 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl

3. Odpovědnost při odvracení škody

  • Nárok Zce na náhradu způsobené škody, jakož i na náhradu účelně vynaložených nákladů, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 412 - 418.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code