Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!

Obsah

33. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

  • Upraveno v ZPr § 250 - 264
  • Odpovědnost za zavinění, ZC odpovídá ve většině případů pouze omezeně, což odráží ochrannou funkci prac. práva. Důvodem omezeného rozsahu náhrady škody je alimentační funkce mzdy - u škod způsobených z nedbalosti není možné, aby byla náhradou škody ohrožena existence ZCe. U ZCe se také akcentuje především prevenční funkce náhrady škody.
  • Výši náhrady škody určuje ZL; pokud ZC uzná závazek nahradit škodu, musí ZL výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady (u škod přesahujících částku 1.000 Kč)projednat s odbory; pokud bude škoda placena z výdělku ZC, srážky nemohou být vyšší, než stanoví zákon v jiných případech (př. exekutor), tzn. minimum musí zůstat; pokud nedojde k dohodě o náhradě škody, ZL musí náhradu škody uplatnit v řízení před soudem. (Zákaz postoupení pohledávky z pracovněprávních vztahů třetí osobě!)
  • Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany ZL, odpovědnost ZC se poměrně omezí
  • Pro to, zda jde o pracovněprávní odpovědnost je rozhodné, zda je zde PPV a zda je zde souvislost s plněním pracovních úkolů.
  • Plnění pracovních úkolů (§ 273):
  • Plnění pracovních úkolů je:
  1. Výkon pracovních povinností vyplývajících z PPV (to, co je obsahem závazku ZCe)
  2. Jiná činnost vykonávaná na příkaz ZLe (pokud ZL přikáže konat něco mimo jeho závazek a ZC to vykoná)
  3. Činnost, která je předmětem pracovní cesty bez zřetele k tomu, zda jde o činnost, ke které se ZC zavázal v pracovní smlouvě nebo kterou mu ZL přikázal vykonávat
  4. Činnosti vykonávané pro ZLe na popud odborů, rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast BOZP nebo jiných ZCů
  5. Dále činnost, kterou ZC koná z vlastní iniciativy a to za předpokladu že nevykonává činnost, ke které potřebuje zvláštní oprávnění nebo že tak činí přes výslovný zákaz ZLe
  6. Dobrovolná výpomoc organizovaná ZLem
  • Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů (§ 274)
  1. Úkony potřebné k výkonu práce (např. pohyb ZCe po areálu)
  2. Úkony obvyklé před a po výkonu práce
  3. Úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech a to tehdy, kdy jsou konány v objektu ZLe, vyšetření ve zdravotnických zařízeních prováděných na příkaz ZLe nebo v souvislosti s výkonem noční práce, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do práce a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu ZLe
  4. Školení ZCů organizované ZLem nebo odbory pokud se jím sleduje zvýšení odborné připravenosti ZCů

Druhy odpovědnosti:

1. Obecná odpovědnost (§ 250)

  • Škoda způsobená zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů
  • Nutné předpoklady: vznik škody na straně ZL + porušení právních povinností ze strany ZC (odpovídá i ZC, který škodu způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům) + příčinná souvislost mezi škodou a porušením povinností + zavinění ZCe (úmysl či nedbalost)
  • Dělená odpovědnost = pokud je škoda způsobená více ZCi, každý odpovídá dle míry svého zavinění(nikoliv solidárně)
  • Výjimka z odpovědnosti: škoda způsobená při odvracení škody hrozící ZLi, nebezpečí přímo hrozící životu/zdraví nebo jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si způsobem přiměřeným okolnostem (§ 251 (2) ZPr)
  • Omezená výše náhrady škody: nesmí přesáhnout částku rovnající se 4,5 násobku průměrného měsíčního platu (výpočet z průměru výdělků za předchozí kalendářní ¼ roku); omezení neplatí: A) škoda způsobena pod vlivem návykové látky, B) při úmyslně spáchané škodě může ZL navíc požadovat i náhradu ušlého zisku
  • Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit (i pod hranici 4,5 násobku průměrného platu)
  • Odpovědnost ZCe musí prokázat ZL

2. Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody (§ 251) tzn. lhostejný ZC

  • ZC neupozorní vedoucího ZC na hrozící škodu či proti ní nezakročí (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by ke škodě jinak nedošlo = ZL může požadovat, aby se daný ZC podílel na náhradě škody
  • Nutné předpoklady: vznik škody na straně ZL + porušení prevenční povinnosti upozornit (zakročit) na hrozící škodu + příčinná souvislost mezi škodou a porušením prevenční povinnosti + zavinění ZCe, alespoň ve formě vědomé nedbalosti (v případě nevědomé nedbalosti odpovědnost nevzniká) + skutečnost, že škodu nelze uhradit jinak = tzn. akcesorická odpovědnost (př. přímý škůdce nebyl zjištěn či vzhledem k omezené odpovědnosti neuhradil celou způsobenou škodu)
  • Zmírněná odpovědnost: výše náhrady škody v tomto případě bude maximálně 3 násobek průměrného měsíčního platu
  • ZL musí znalost hrozby škody prokázat

3. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 252)

  • Na základě „dohody o hmotné odpovědnosti“
  • Po uzavření dohody má ZC odpovědnost za svěřenou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu… (jde vždy o věci určené k obratu či oběhu). Tyto hodnoty je ZC povinen vyúčtovat a odpovídá za vzniklý schodek (tzn. tato dohoda se nevztahuje na poškození či zničení zboží - zde bude obecná odpovědnost; pouze na chybějící).
  • Nutné předpoklady: vznik škody ve formě schodku + písemná dohoda o hmotné odpovědnosti (lze uzavřít pouze s ZCem starším 18 let, písemně, jinak neplatná) + zavinění ZCe - které je však presumováno (ZC se tedy může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že škodu nezavinil)
  • Typy:
  1. Individuální hm. odpovědnost – uzavřena s jedním ZCem
  2. Společná (kolektivní) hm. odpovědnost – časté; v dohodě ujednáno, že ZC bude odpovídat za schodek společně s ostatními ZCi na pracovišti (př. ve skladech); lze odstoupit v případě nástupu nového ZCe či při ustanovení nového vedoucího ZCe
  • Zde je zavinění ZCe presumováno, ovšem jedná se o vyvratitelnou domněnku – při prokázání ZCe, že schodek vznikl zcela nebo z části bez jeho zavinění (př. zanedbáním povinnosti ZLe bylo ZCi znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat)
  • Zpřísněná odpovědnost:
  1. Individuální hm. odpovědnost: ZC musí nahradit schodek v plné výši
  2. Společná hm. odpovědnost: jednotlivým ZC se určí podíly náhrady dle poměru jejich dosažených hrubých výdělků (výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši). Výše podílu nesmí překročit částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku (výjimka vedoucí, zástupce). Pokud takto nedojde k celé úhradě škody, zbytek hradí vedoucí a zástupce poměrně)
  • Soud může v konkrétních případech náhradu škody přiměřeně snížit

4. Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí (§ 255)

  • Obdobné s odpovědností za schodek
  • Nutné předpoklady: vznik škody ve formě ztráty svěřených věcí + písemné potvrzení o převzetí svěřených věcí (př. svěření nástrojů, ochranné prac. prostředky apod. ZCem) + zavinění ZCe, které se presumuje
  • Zpřísněná odpovědnost: ZC odpovídá za ztrátu v plné výši; věc, jejíž hodnota přesahuje 50.000 Kč, smí být ZCi svěřena pouze na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (po dovršení 18 let, písemná)
  • Zavinění znovu presumováno, ale dá se zprostit zčásti/zcela, při prokázání nedostatku zavinění
  • Soud znovu může zmírnit náhradu škody

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 408 - 412.
  • Seminář doc. JUDr. Jana Pichrta, Ph.D. ze dne 18.10.2012

Navigace

Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva

Skupina B

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání

Historie: • 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
Jsme na Facebooku

Zákony pro lidi
QR-Code
QR-Code: http://www.ius-wiki.eu/pracovni-pravo/pfuk/pracko/zkouska/skupina-ii/otazka-33

QR Code by QR-Server