Obsah
33. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
- Upraveno v ZPr § 250 - 264
- Odpovědnost za zavinění, ZC odpovídá ve většině případů pouze omezeně, což odráží ochrannou funkci prac. práva. Důvodem omezeného rozsahu náhrady škody je alimentační funkce mzdy - u škod způsobených z nedbalosti není možné, aby byla náhradou škody ohrožena existence ZCe. U ZCe se také akcentuje především prevenční funkce náhrady škody.
- Výši náhrady škody určuje ZL; pokud ZC uzná závazek nahradit škodu, musí ZL výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady (u škod přesahujících částku 1.000 Kč)projednat s odbory; pokud bude škoda placena z výdělku ZC, srážky nemohou být vyšší, než stanoví zákon v jiných případech (př. exekutor), tzn. minimum musí zůstat; pokud nedojde k dohodě o náhradě škody, ZL musí náhradu škody uplatnit v řízení před soudem. (Zákaz postoupení pohledávky z pracovněprávních vztahů třetí osobě!)
- Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany ZL, odpovědnost ZC se poměrně omezí
- Pro to, zda jde o pracovněprávní odpovědnost je rozhodné, zda je zde PPV a zda je zde souvislost s plněním pracovních úkolů.
- Plnění pracovních úkolů (§ 273):
- Plnění pracovních úkolů je:
- Výkon pracovních povinností vyplývajících z PPV (to, co je obsahem závazku ZCe)
- Jiná činnost vykonávaná na příkaz ZLe (pokud ZL přikáže konat něco mimo jeho závazek a ZC to vykoná)
- Činnost, která je předmětem pracovní cesty bez zřetele k tomu, zda jde o činnost, ke které se ZC zavázal v pracovní smlouvě nebo kterou mu ZL přikázal vykonávat
- Činnosti vykonávané pro ZLe na popud odborů, rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast BOZP nebo jiných ZCů
- Dále činnost, kterou ZC koná z vlastní iniciativy a to za předpokladu že nevykonává činnost, ke které potřebuje zvláštní oprávnění nebo že tak činí přes výslovný zákaz ZLe
- Dobrovolná výpomoc organizovaná ZLem
- Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů (§ 274)
- Úkony potřebné k výkonu práce (např. pohyb ZCe po areálu)
- Úkony obvyklé před a po výkonu práce
- Úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech a to tehdy, kdy jsou konány v objektu ZLe, vyšetření ve zdravotnických zařízeních prováděných na příkaz ZLe nebo v souvislosti s výkonem noční práce, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do práce a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu ZLe
- Školení ZCů organizované ZLem nebo odbory pokud se jím sleduje zvýšení odborné připravenosti ZCů
Druhy odpovědnosti:
1. Obecná odpovědnost (§ 250)
- Škoda způsobená zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů
- Nutné předpoklady: vznik škody na straně ZL + porušení právních povinností ze strany ZC (odpovídá i ZC, který škodu způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům) + příčinná souvislost mezi škodou a porušením povinností + zavinění ZCe (úmysl či nedbalost)
- Dělená odpovědnost = pokud je škoda způsobená více ZCi, každý odpovídá dle míry svého zavinění(nikoliv solidárně)
- Výjimka z odpovědnosti: škoda způsobená při odvracení škody hrozící ZLi, nebezpečí přímo hrozící životu/zdraví nebo jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si způsobem přiměřeným okolnostem (§ 251 (2) ZPr)
- Omezená výše náhrady škody: nesmí přesáhnout částku rovnající se 4,5 násobku průměrného měsíčního platu (výpočet z průměru výdělků za předchozí kalendářní ¼ roku); omezení neplatí: A) škoda způsobena pod vlivem návykové látky, B) při úmyslně spáchané škodě může ZL navíc požadovat i náhradu ušlého zisku
- Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit (i pod hranici 4,5 násobku průměrného platu)
- Odpovědnost ZCe musí prokázat ZL
2. Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody (§ 251) tzn. lhostejný ZC
- ZC neupozorní vedoucího ZC na hrozící škodu či proti ní nezakročí (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by ke škodě jinak nedošlo = ZL může požadovat, aby se daný ZC podílel na náhradě škody
- Nutné předpoklady: vznik škody na straně ZL + porušení prevenční povinnosti upozornit (zakročit) na hrozící škodu + příčinná souvislost mezi škodou a porušením prevenční povinnosti + zavinění ZCe, alespoň ve formě vědomé nedbalosti (v případě nevědomé nedbalosti odpovědnost nevzniká) + skutečnost, že škodu nelze uhradit jinak = tzn. akcesorická odpovědnost (př. přímý škůdce nebyl zjištěn či vzhledem k omezené odpovědnosti neuhradil celou způsobenou škodu)
- Zmírněná odpovědnost: výše náhrady škody v tomto případě bude maximálně 3 násobek průměrného měsíčního platu
- ZL musí znalost hrozby škody prokázat
3. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 252)
- Na základě „dohody o hmotné odpovědnosti“
- Po uzavření dohody má ZC odpovědnost za svěřenou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu… (jde vždy o věci určené k obratu či oběhu). Tyto hodnoty je ZC povinen vyúčtovat a odpovídá za vzniklý schodek (tzn. tato dohoda se nevztahuje na poškození či zničení zboží - zde bude obecná odpovědnost; pouze na chybějící).
- Nutné předpoklady: vznik škody ve formě schodku + písemná dohoda o hmotné odpovědnosti (lze uzavřít pouze s ZCem starším 18 let, písemně, jinak neplatná) + zavinění ZCe - které je však presumováno (ZC se tedy může odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že škodu nezavinil)
- Typy:
- Individuální hm. odpovědnost – uzavřena s jedním ZCem
- Společná (kolektivní) hm. odpovědnost – časté; v dohodě ujednáno, že ZC bude odpovídat za schodek společně s ostatními ZCi na pracovišti (př. ve skladech); lze odstoupit v případě nástupu nového ZCe či při ustanovení nového vedoucího ZCe
- Zde je zavinění ZCe presumováno, ovšem jedná se o vyvratitelnou domněnku – při prokázání ZCe, že schodek vznikl zcela nebo z části bez jeho zavinění (př. zanedbáním povinnosti ZLe bylo ZCi znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat)
- Zpřísněná odpovědnost:
- Individuální hm. odpovědnost: ZC musí nahradit schodek v plné výši
- Společná hm. odpovědnost: jednotlivým ZC se určí podíly náhrady dle poměru jejich dosažených hrubých výdělků (výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši). Výše podílu nesmí překročit částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku (výjimka vedoucí, zástupce). Pokud takto nedojde k celé úhradě škody, zbytek hradí vedoucí a zástupce poměrně)
- Soud může v konkrétních případech náhradu škody přiměřeně snížit
4. Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí (§ 255)
- Obdobné s odpovědností za schodek
- Nutné předpoklady: vznik škody ve formě ztráty svěřených věcí + písemné potvrzení o převzetí svěřených věcí (př. svěření nástrojů, ochranné prac. prostředky apod. ZCem) + zavinění ZCe, které se presumuje
- Zpřísněná odpovědnost: ZC odpovídá za ztrátu v plné výši; věc, jejíž hodnota přesahuje 50.000 Kč, smí být ZCi svěřena pouze na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (po dovršení 18 let, písemná)
- Zavinění znovu presumováno, ale dá se zprostit zčásti/zcela, při prokázání nedostatku zavinění
- Soud znovu může zmírnit náhradu škody
Prameny
- BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 408 - 412.
- Seminář doc. JUDr. Jana Pichrta, Ph.D. ze dne 18.10.2012
Navigace
Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva
Skupina B
1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání