Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


2. Pracovní smlouva a její náležitosti

= dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem (fyzickou osobou) a zaměstnavatelem (fyzickou nebo právnickou osobou)

  • vyjadřuje princip svobodné volby zaměstnání a princip svobodné volby uzavřít pracovní poměr
  • musí být písemná, totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní
  • je uzavřena, jakmile se smluvní strany shodly na celém jejím obsahu (tj. na všech jejích podstatných náležitostech a popř. na dalších náležitostech)
  • musí být uzavřena před nástupem zaměstnance do práce, tj. nejpozději v den nástupu do práce, a to ještě před započetím konání prací
  • pracovní smlouva uzavřená před 1.1.2012 zůstává v platnosti, i když byla uzavřena ústně nebo konkludentně
  • pracovní smlouva uzavřená po 1.1.2012 v jiné než písemné formě bude neplatná, nicméně se smluvním stranám dává možnost tuto vadu dodatečně odstranit (s výjimkou jednostranných právních úkonů a kolektivní smlouvy, které jsou pro vady právního úkonu vždy neplatné)
  • jedno vyhotovení pracovní smlouvy musí obdržet každá smluvní strana
  • pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou ve všech případech, kdy není pracovní poměr založen jmenováním (v ZP taxativně vymezeno)
  • v pracovní smlouvě je možné si sjednat práva a povinnosti odchylně od ZP (pokud to ZP nezakazuje nebo to nevyplývá z povahy ustanovení, že není možné se od něj odchýlit → v tom případě by byla smlouva v této části neplatná)
  • pracovní smlouvou je i smlouva, která splňuje všechny obsahové náležitosti pracovní smlouvy, ač není takto označena
  • jestliže pracovní smlouva neobsahuje informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru (§ 37 ZP)

Náležitosti pracovní smlouvy

1. podstatné

druh práce

  • vymezuje okruh pracovních úkolů, ke kterým se zaměstnanec zavazuje
  • zaměstnanec není povinen konat práce jiného druhu, s výjimkou případů stanovených § 41 ZP (převedení na jinou práci)
  • zákon nestanovuje, jak by měl být druh práce vymezen
  • pokud by byl druh práce určen příliš široce a umožňoval by zaměstnavateli přidělovat jakoukoliv práci, jednalo by se neurčitý právní úkon
  • lze sjednat i více druhů práce, je pak vhodné sjednat i jejich rozsah
  • druh práce lze specifikovat v „pracovní náplni“ – jednostranný příkaz zaměstnavatele vymezující úkoly zaměstnance v rámci sjednané práce

místo/a výkonu práce

  • pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě
  • jako místo výkonu práce může být sjednáno konkrétní pracoviště, sídlo zaměstnavatele, obec, kraj, území ČR apod.
  • pokud je sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště místo, odkud nejčastěji začínají pracovní cesty (důležité pro náhrady při pracovních cestách)
  • pojem „pravidelné pracoviště“ ZP nedefinuje, ale rozumí se jím určitý prostor, kde má zaměstnanec zpravidla vykonávat přidělenou práci (např. dílna, kancelář, staveniště)
  • nelze přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa bez jeho souhlasu

den nástupu do práce

  • v tento den vzniká pracovní poměr
  • lze sjednat přesné datum nebo vázat na konkrétní skutečnost (např. sedmý den po skončení dosavadního zaměstnání); určení takového dne musí být natolik určité, aby nevzbuzovalo pochybnosti, navíc musí jít o skutečnost, která s určitostí nastane X takto sjednaný den nástupu do práce se liší od uzavření pracovní smlouvy s odkládací podmínkou, která nemusí být nikdy splněna a pracovní poměr tak nemusí vzniknout
  • lze sjednat i na den pracovního klidu (rozhodující při výpočtu nároku na dovolenou)

2. pravidelné

  • zkušební doba, konkurenční doložka, mzda, svolení zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty, …

3. nahodilé

  • sjednání možnosti část pracovní doby vykonávat jako domácí pracovník (home working), …

Možnost odstoupení od pracovní smlouvy

  • nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (= 7 po sobě následujících dnů) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit (§ 34 odst. 3 ZP)
  • odstoupit lze jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce (§ 34 odst. 2 ZP)
  • odstoupením smlouva zaniká ex tunc – hledí se na ní jakoby nevznikla

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav. Zákoník práce: komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xviii, 1616 s. ISBN 978-80-7179-251-2, s. 218 - 227.
  • HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 559 s. ISBN 978-80-7380-316-2, s. 124 - 131.
  • Prezentace JUDR. Jakuba Morávka
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code