Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Překážky v práci na straně zaměstnavatele
  • zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy
  • lze je dělit na dvě skupiny:
    • prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (§ 207)
    • jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208-210)

Prostoje a přerušená práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí

Prostoj

  • pokud zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení (zaměstnancem nezaviněnou), v dodávce surovin nebo pohonné síly nebo způsobenou chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami
  • mělo by se jednat o PVP náhlou, nepředvídatelnou a přechodnou
  • z důvodu prostoje může zaměstnance převést na jinou práci, pokud s tím souhlasí (§ 41 odst. 5), pokud za tuto práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku před převedením nebo pokud k převedení nedošlo, tak mu přísluší náhrada mzdy/platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku

Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí

  • zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci
  • pokud nepříznivé povětrnostní vlivy – může zaměstnance převést na jinou práci jen pokud s tím souhlasí a pokud za tuto práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku před převedením
  • pokud živelní událost – převést může i bez souhlasu zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, pokud je to třeba k odvrácení živelní události nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, pokud za jinou práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží také doplatek do výše průměrného výdělku před převedením
  • pokud nemůže konat práci v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy/platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku

Jiné překážky na straně zaměstnavatele

  • zaměstnanci v tomto případě přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku, to neplatí, pokud bylo uplatněno konto pracovní doby
  • jde o jinou PVP na straně zaměstnavatele také pokud nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím vyskytovaných službách (částečná nezaměstnanost) § 209
  • na základě dohody mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem může dojít k úpravě náhrady mzdy (jejímu snížení), která však nemůže činit méně, než 60 % průměrného výdělku
  • od 1.1.2012 může zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, nahradit tuto dohodu vnitřním předpisem § 209 odst. 3
  • doba strávená na pracovní cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, spadající do pracovní doby, se podle § 210 považuje za PVP na straně zaměstnavatele a zaměstnanci se mzda/plat nekrátí, za tuto dobu nemá nárok na náhradu mzdy/platu, ale přímo na mzdu/plat
  • jen pokud by zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda(plat) ušla, přísluší mu náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 337 - 345; 362 - 366.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code