Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-29 [2012/12/05 13:50]
Klára Švandelíková
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-29 [2013/01/03 14:31] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 ====== 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele ====== ====== 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele ======
  
 +  * Obecně viz otázka č. [[pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​skupina-ii:​otazka-28|]]
  
-===== Pojem překážka v práci ===== +===== Překážky v práci na straně zaměstnavatele =====
-  +
-  * situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti,​ které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují  +
-  * nastávají jak na straně zaměstnance,​ tak na straně zaměstnavatele a právní úprava s nimi spojuje rozličné důsledky +
-  * podstatou je právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovněprávních povinností +
-  * nemožnost nebo obtížnost není vždy možná chápat ve smyslu absolutním jako neschopnost konat dosavadní práci vůbec (např. uvolnění zaměstnance k výkonu veřejné funkce) +
-  * překážka v práci (PVP) musí zasahovat do pracovní doby (odrazem je i např. částečně odchylná úprava osobních překážek v práci u zaměstnanců nepracujících na pracovišti - § 317 ZP) +
-  * jde tedy o případy (pr. skutečnosti),​ kdy zaměstnanec z důvodů uznaných právními předpisy, event. sjednaných,​ nekoná práci, kterou by jinak v daný moment konat měl, a které zakládají určitá práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele,​ tj. s nimiž právní předpisy spojují stanovené právní důsledky +
- +
-==== Druhy překážek v práci ==== +
- +
-  * členění podle toho +
-    * na straně kterého účastníka pracovněprávního vztahu vznikl důvod suspenze pracovního závazku -> PVP na straně zaměstnance a PVP na straně zaměstnavatele +
-      * zda je s tím spojena náhrada mzdy nebo platu či nikoliv -> placené a neplacené +
-  * v odborné literatuře se objevuje i členění různých případů suspenze pracovního závazku na legální a nelegální a právní názory zařazují mezi překážky i situace, které jsou obsahově překážkám velmi blízké, ale které ZP pod PVP nezařazuje (resp. jsou systematicky zařazeny jinak či dokonce upraveny jinými právními předpisy než ZP; např. přestávka v práci na jídlo a oddech, dovolená, přestávky ke kojení, období stávky dle zákona o kolektivním vyjednávání,​ aj.) +
-  * ZP rozděluje PVP na: +
-    * PVP na straně zaměstnance (§ 191 – 206 ZP) +
-      * důležité osobní překážky  +
-      * z důvodu obecného zájmu  +
-    * PVP na straně zaměstnavatele (§ 207 – 210 ZP) +
-      * prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy +
-      * jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele +
- +
-=== Právní následky překážek v práci === +
- +
-  * nejdůležitějším důsledkem je suspenze pracovního závazku +
-  * došlo k dočasnému zániku povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci sjednaný druh práce a korespondující povinnosti zaměstnance ji vykonávat +
-  * zaměstnanci nemůže vzniknout ani nárok na mzdu či plat za vykonanou práci (neboť práci nekoná), zaměstnavatel nemá povinnost mu mzdu či plat vyplatit +
-  * za určitých, zákonem předpokládaných,​ okolností může zaměstnanci vzniknout nárok na náhradu mzdy nebo platu či nárok na jiné plnění +
-  * vzhledem k tomu, že většina PVP má charakter (ze strany zaměstnance) nezavinění překážky,​ s ohledem na vyživovací funkci mzdy a s ohledem na to, že zaměstnanci nemůže vzniknout nárok na mzdu, tak ZP upravuje otázku hmotného zabezpečení zaměstnanců,​ kteří nepracují v důsledku PVP +
-  * ve vztahu ke způsobu hmotného zabezpečení při PVP lze rozlišovat tyto situace: +
-    * zaměstnanec má právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele (např. při prostoji) +
-    * zaměstnanec bude zabezpečen dávkami sociálního zabezpečení (např. při mateřské dovolené) +
-    * zaměstnance zabezpečí jiný subjekt než zaměstnavatel (např. při dlouhodobém uvolnění pro výkon veřejné funkce poskytuje odměnu zaměstnavatel,​ pro kterého je uvolněn) +
-    * zaměstnanec nebude hmotně zabezpečen (neplacená PVP, se kterou není spojen žádný druh hmotného zabezpečení,​ např. nepředvídané přerušení provozu, zpoždění hromadných dopravních prostředků) +
-  * PVP mohou mít vliv u na další skupinu práv a povinností,​ zejm. pracovní dobu, dovolenou, zkušební dobu, stabilitu pracovního poměru +
-  * dle § 348 odst. 1 písm. a se za výkon práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro PVP, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance,​ bylo-li předem sjednáno jeho napracování,​ a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy - > s tím souvisí § 85 odst. 5, který řeší problematiku pružné pracovní doby ve vazně na PVP tak, že pružné rozvržení se neuplatní v době důležitých osobních PVP, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu nebo peněžní dávky dle předp. o nem. poj., platí předem stanovené rozvržení týdenní prac. doby do směn, které musí zaměstnavatel určit +
-  * § 97, upravující ostatní případy PVP je zvláštním ustanovením k obecné úpravě PVP +
-  * § 97 odst. 5 upravuje poskytování prac. volna při PVP při uplatnění konta pracovní doby -> pracovní volno se poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, příp. v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den +
-  * vliv PVP na dovolenou -> nelze zaměstnanci vůbec určit čerpání dovolené na dobu těchto PVP: +
-    * výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení +
-    * na dobu dočasné pracovní neschopnosti +
-    * na dobu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené +
-  * na dobu ostatních PVP nelze zaměstnanci určit čerpání dovolené jen na základě jeho žádosti +
-  * dle § 216 odst. se pro účely dovolené posuzují doby některých PVP jako výkon práce (např. doba čerpání mateřské dov., pracovní neschopnosti vzniklé v důl. prac. úrazu nebo nemoci z pov. vzniklých při plnění prac. úkolů nebo v přímé souvislosti),​ některé doby PVP za výkon práce nepovažují (např. doba zameškaná pro důlež. osobní PVP, nejsou-li uvedeny v prováděcím pr. předpisu (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) +
-  * § 223 upravuje případy krácení dovolené z důvodu PVP, které se pro účely dovolené nepočítají jako výkon práce (viz § 216 odst. 3) +
-  * čerpání dovolené dle § 211 zaměstnavatel musí zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu vzniklo právo na dovolenou, ledaže zaměstnavateli v tom brání PVP na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody; pokud nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalend. roku kvlli dočasné prac. neschopnosti nebo z důvodu čerpání mateřské/​rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto PVP (§ 218 odst. 1 a 3) +
-  * kolize PVP a dovolené – v případě PVP dle § 219 ve prospěch uvedených PVP, tzn. dovolená je přerušena,​ vyskytnou-li se během ní tyto PVP a čerpání pokračuje po odpadnutí zmíněných PVP, resp. přetrvá-li PVP původní dovolenou, tak k čerpání nevyčerpané části dojde zpravidla v novém termínu určeném zaměstnavatelem +
-  * dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a dovolená zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené (§ 219 odst. 1 in fine) +
-  * PVP vliv také na stabilitu pracovního poměru +
-  * po dobu existence některých PVP nelze dát zaměstnanci výpověď, jedná se období ochranné doby (§ 53), byla-li dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výp. doba uplynula v této době, ochr. doba se do výpovědní nezapočítává a prc. poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výp. doby po skončení ochr. doby +
-  * § 47 řeší problematiku návratu zaměstnance do práce po odpadnutí PVP +
-  * při návratu zaměstnance z mateřské či rodičovské dovolené je nutno rozlišovat dvě situace +
-    * pokud se vrací zaměstnanec po odpadnutí PVP uvedených v § 47 -> zaměstnavatel musí zaměstnance zařadit na původní práci a pracoviště,​ pokud to není možné, tak jej zařadí podle pracovní smlouvy, tedy postupuje stejně jako pokud se vrací zaměstnanec po odpadnutí jiných PVP než těch, které uvedeny v § 47, tzn. i v případě, vrácení z rodičovské dovolené (§ 196), zaměstnavatel musí přidělovat práci podle pracovní smlouvy, nemusí se jednat o stejné místo, ale musí jít o práci v souladu s prac. sml. +
-  * pokud zaměstnavatel nemá tuto práci, musí se pokusit o dohodu (změnu prac. smlouvy spočívající ve změně druhu práce), není dohoda možná, ​  tak asi není jiné řešení než skončení prac. poměru; dobu, po kterou nemůže přidělovat práce, je třeba kvalifikovat jako PVP na straně zaměstnavatele (s náhradou mzdy/​platu) +
-  * kolize zkušební doby s PVP - § 35 odst. 4 – zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních PVP, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušeb. doby +
-  * § 66 odst. 1 – zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalend. dnech (2012 – 2013 prvních 21 kalend. dnech) trvání dočasné prac. neschopnosti (karantény) zaměstnance +
-  * § 34 odst. 3 – nenastoupení do práce ve sjednaný den – existence, resp. uvědomění zaměstnavatele o existenci PVP zabraňuje zaměstnavateli v odstoupení od prac. sml.  +
-  * PVP se v případě souběžných pracovních poměrů posuzují zcela samostatně +
-  * náhrada mzdy se vypočítává dle § 351 a násl., upravující otázku průměrného výdělku pro pracovněprávní účely +
-  * pro účely náhrady mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti je tento průměrný výdělek ještě upravován – redukovaný průměrný výdělek +
- +
-== Překážky v práci na straně zaměstnavatele ​==+
    
   * zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat ​ zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy   * zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat ​ zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy
Řádek 71: Řádek 10:
     * jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208-210)     * jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208-210)
  
-**Prostoje a přerušená práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní ​událostí**+=== Prostoje a přerušená práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní ​události ===
  
 **Prostoj** **Prostoj**
Řádek 95: Řádek 34:
  
   * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 337 - 345; 362 - 366.   * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 337 - 345; 362 - 366.
 +{{template>​pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​navigace}}
 +
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code