Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Pojem překážka v práci

- situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují - nastávají jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele a právní úprava s nimi spojuje rozličné důsledky - podstatou je právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovněprávních povinností - nemožnost nebo obtížnost není vždy možná chápat ve smyslu absolutním jako neschopnost konat dosavadní práci vůbec (např. uvolnění zaměstnance k výkonu veřejné funkce) - překážka v práci (PVP) musí zasahovat do pracovní doby (odrazem je i např. částečně odchylná úprava osobních překážek v práci u zaměstnanců nepracujících na pracovišti - § 317 ZP) - jde tedy o případy (pr. skutečnosti), kdy zaměstnanec z důvodů uznaných právními předpisy, event. sjednaných, nekoná práci, kterou by jinak v daný moment konat měl, a které zakládají určitá práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, tj. s nimiž právní předpisy spojují stanovené právní důsledky

Druhy překážek v práci

- členění podle toho

  1. na straně kterého účastníka pracovněprávního vztahu vznikl důvod suspenze pracovního závazku → PVP na straně zaměstnance a PVP na straně zaměstnavatele
  2. zda je s tím spojena náhrada mzdy nebo platu či nikoliv → placené a neplacené

- v odborné literatuře se objevuje i členění různých případů suspenze pracovního závazku na legální a nelegální a právní názory zařazují mezi překážky i situace, které jsou obsahově překážkám velmi blízké, ale které ZP pod PVP nezařazuje (resp. jsou systematicky zařazeny jinak či dokonce upraveny jinými právními předpisy než ZP; např. přestávka v práci na jídlo a oddech, dovolená, přestávky ke kojení, období stávky dle zákona o kolektivním vyjednávání, aj.) - ZP rozděluje PVP na:

  1. PVP na straně zaměstnance (§ 191 – 206 ZP)
    1. důležité osobní překážky
    2. z důvodu obecného zájmu
  2. PVP na straně zaměstnavatele (§ 207 – 210 ZP)
    1. prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
    2. jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

Právní následky překážek v práci

- nejdůležitějším důsledkem je suspenze pracovního závazku - došlo k dočasnému zániku povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci sjednaný druh práce a korespondující povinnosti zaměstnance ji vykonávat - zaměstnanci nemůže vzniknout ani nárok na mzdu či plat za vykonanou práci (neboť práci nekoná), zaměstnavatel nemá povinnost mu mzdu či plat vyplatit - za určitých, zákonem předpokládaných, okolností může zaměstnanci vzniknout nárok na náhradu mzdy nebo platu či nárok na jiné plnění - vzhledem k tomu, že většina PVP má charakter (ze strany zaměstnance) nezavinění překážky, s ohledem na vyživovací funkci mzdy a s ohledem na to, že zaměstnanci nemůže vzniknout nárok na mzdu, tak ZP upravuje otázku hmotného zabezpečení zaměstnanců, kteří nepracují v důsledku PVP - ve vztahu ke způsobu hmotného zabezpečení při PVP lze rozlišovat tyto situace:

  1. zaměstnanec má právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele (např. při prostoji)
  2. zaměstnanec bude zabezpečen dávkami sociálního zabezpečení (např. při mateřské dovolené)
  3. zaměstnance zabezpečí jiný subjekt než zaměstnavatel (např. při dlouhodobém uvolnění pro výkon veřejné funkce poskytuje odměnu zaměstnavatel, pro kterého je uvolněn)
  4. zaměstnanec nebude hmotně zabezpečen (neplacená PVP, se kterou není spojen žádný druh hmotného zabezpečení, např. nepředvídané přerušení provozu, zpoždění hromadných dopravních prostředků)

- PVP mohou mít vliv u na další skupinu práv a povinností, zejm. pracovní dobu, dovolenou, zkušební dobu, stabilitu pracovního poměru - dle § 348 odst. 1 písm. a se za výkon práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro PVP, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy - > s tím souvisí § 85 odst. 5, který řeší problematiku pružné pracovní doby ve vazně na PVP tak, že pružné rozvržení se neuplatní v době důležitých osobních PVP, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu nebo peněžní dávky dle předp. o nem. poj., platí předem stanovené rozvržení týdenní prac. doby do směn, které musí zaměstnavatel určit - § 97, upravující ostatní případy PVP je zvláštním ustanovením k obecné úpravě PVP - § 97 odst. 5 upravuje poskytování prac. volna při PVP při uplatnění konta pracovní doby → pracovní volno se poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, příp. v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den - vliv PVP na dovolenou → nelze zaměstnanci vůbec určit čerpání dovolené na dobu těchto PVP:

  1. výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení
  2. na dobu dočasné pracovní neschopnosti
  3. na dobu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené

- na dobu ostatních PVP nelze zaměstnanci určit čerpání dovolené jen na základě jeho žádosti - dle § 216 odst. se pro účely dovolené posuzují doby některých PVP jako výkon práce (např. doba čerpání mateřské dov., pracovní neschopnosti vzniklé v důl. prac. úrazu nebo nemoci z pov. vzniklých při plnění prac. úkolů nebo v přímé souvislosti), některé doby PVP za výkon práce nepovažují (např. doba zameškaná pro důlež. osobní PVP, nejsou-li uvedeny v prováděcím pr. předpisu (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) - § 223 upravuje případy krácení dovolené z důvodu PVP, které se pro účely dovolené nepočítají jako výkon práce (viz § 216 odst. 3) - čerpání dovolené dle § 211 zaměstnavatel musí zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu vzniklo právo na dovolenou, ledaže zaměstnavateli v tom brání PVP na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody; pokud nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalend. roku kvlli dočasné prac. neschopnosti nebo z důvodu čerpání mateřské/rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto PVP (§ 218 odst. 1 a 3) - kolize PVP a dovolené – v případě PVP dle § 219 ve prospěch uvedených PVP, tzn. dovolená je přerušena, vyskytnou-li se během ní tyto PVP a čerpání pokračuje po odpadnutí zmíněných PVP, resp. přetrvá-li PVP původní dovolenou, tak k čerpání nevyčerpané části dojde zpravidla v novém termínu určeném zaměstnavatelem - dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a dovolená zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené (§ 219 odst. 1 in fine) - PVP vliv také na stabilitu pracovního poměru - po dobu existence některých PVP nelze dát zaměstnanci výpověď, jedná se období ochranné doby (§ 53), byla-li dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výp. doba uplynula v této době, ochr. doba se do výpovědní nezapočítává a prc. poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výp. doby po skončení ochr. doby - § 47 řeší problematiku návratu zaměstnance do práce po odpadnutí PVP - při návratu zaměstnance z mateřské či rodičovské dovolené je nutno rozlišovat dvě situace

  1. pokud se vrací zaměstnanec po odpadnutí PVP uvedených v § 47 → zaměstnavatel musí zaměstnance zařadit na původní práci a pracoviště, pokud to není možné, tak jej zařadí podle pracovní smlouvy, tedy postupuje stejně jako pokud se vrací zaměstnanec po odpadnutí jiných PVP než těch, které uvedeny v § 47, tzn. i v případě, vrácení z rodičovské dovolené (§ 196), zaměstnavatel musí přidělovat práci podle pracovní smlouvy, nemusí se jednat o stejné místo, ale musí jít o práci v souladu s prac. sml.

- pokud zaměstnavatel nemá tuto práci, musí se pokusit o dohodu (změnu prac. smlouvy spočívající ve změně druhu práce), není dohoda možná, tak asi není jiné řešení než skončení prac. poměru; dobu, po kterou nemůže přidělovat práce, je třeba kvalifikovat jako PVP na straně zaměstnavatele (s náhradou mzdy/platu) - kolize zkušební doby s PVP - § 35 odst. 4 – zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních PVP, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušeb. doby - § 66 odst. 1 – zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalend. dnech (2012 – 2013 prvních 21 kalend. dnech) trvání dočasné prac. neschopnosti (karantény) zaměstnance - § 34 odst. 3 – nenastoupení do práce ve sjednaný den – existence, resp. uvědomění zaměstnavatele o existenci PVP zabraňuje zaměstnavateli v odstoupení od prac. sml. - PVP se v případě souběžných pracovních poměrů posuzují zcela samostatně - náhrada mzdy se vypočítává dle § 351 a násl., upravující otázku průměrného výdělku pro pracovněprávní účely - pro účely náhrady mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti je tento průměrný výdělek ještě upravován – redukovaný průměrný výdělek

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

- zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy - lze je dělit na dvě skupiny:

  1. prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (§ 207)
  2. jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208-210)

Prostoje a přerušená práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí

Prostoj - pokud zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení (zaměstnancem nezaviněnou), v dodávce surovin nebo pohonné síly nebo způsobenou chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami - mělo by se jednat o PVP náhlou, nepředvídatelnou a přechodnou - z důvodu prostoje může zaměstnance převést na jinou práci, pokud s tím souhlasí (§ 41 odst. 5), pokud za tuto práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku před převedením nebo pokud k převedení nedošlo, tak mu přísluší náhrada mzdy/platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku

Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí - zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci - pokud nepříznivé povětrnostní vlivy – může zaměstnance převést na jinou práci jen pokud s tím souhlasí a pokud za tuto práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku před převedením - pokud živelní událost – převést může i bez souhlasu zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, pokud je to třeba k odvrácení živelní události nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, pokud za jinou práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží také doplatek do výše průměrného výdělku před převedením - pokud nemůže konat práci v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy/platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku

Jiné překážky na straně zaměstnavatele - zaměstnanci v tomto případě přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku, to neplatí, pokud bylo uplatněno konto pracovní doby - jde o jinou PVP na straně zaměstnavatele také pokud nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím vyskytovaných službách (částečná nezaměstnanost) § 209 - na základě dohody mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem může dojít k úpravě náhrady mzdy (jejímu snížení), která však nemůže činit méně, než 60 % průměrného výdělku - od 1.1.2012 může zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, nahradit tuto dohodu vnitřním předpisem § 209 odst. 3 - doba strávená na pracovní cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, spadající do pracovní doby, se podle § 210 považuje za PVP na straně zaměstnavatele a zaměstnanci se mzda/plat nekrátí, za tuto dobu nemá nárok na náhradu mzdy/platu, ale přímo na mzdu/plat - jen pokud by zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda(plat) ušla, přísluší mu náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku

Prameny

  • BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 337 - 345; 362 - 366.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code