Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-29 [2012/12/05 12:47]
Petr Veselý
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-29 [2013/01/03 14:31] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
-====== Překážky v práci na straně zaměstnavatele ======+====== ​29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele ======
  
 +  * Obecně viz otázka č. [[pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​skupina-ii:​otazka-28|]]
  
-===== Pojem překážka v práci =====+===== Překážky v práci ​na straně zaměstnavatele ​=====
    
-- situace, kdy zaměstnanec ​nemůže ​plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti,​ které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují ​ +  * zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže ​přidělovat  zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy 
-- nastávají jak na straně zaměstnance,​ tak na straně zaměstnavatele ​právní úprava s nimi spojuje rozličné důsledky +  * lze je dělit na dvě skupiny: 
-- podstatou je právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovněprávních povinností +    * prostoje ​přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí ​(§ 207
-- nemožnost ​nebo obtížnost není vždy možná chápat ve smyslu absolutním jako neschopnost konat dosavadní práci vůbec ​(např. uvolnění zaměstnance k výkonu veřejné funkce+    * jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208-210)
-překážka v práci (PVP) musí zasahovat do pracovní doby (odrazem je i např. částečně odchylná úprava osobních překážek v práci u zaměstnanců nepracujících na pracovišti - § 317 ZP) +
-jde tedy o případy (pr. skutečnosti), kdy zaměstnanec z důvodů uznaných právními předpisy, event. sjednaných,​ nekoná práci, kterou by jinak v daný moment konat měl, a které zakládají určitá práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele,​ tj. s nimiž právní předpisy spojují stanovené právní důsledky+
  
-==== Druhy překážek v práci ==== +=== Prostoje ​a přerušená práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní události ​===
- +
-- členění podle toho +
- - na straně kterého účastníka pracovněprávního vztahu vznikl důvod suspenze pracovního závazku -> PVP na straně zaměstnance a PVP na straně zaměstnavatele +
- - zda je s tím spojena náhrada mzdy nebo platu či nikoliv -> placené a neplacené +
-- v odborné literatuře se objevuje i členění různých případů suspenze pracovního závazku na legální a nelegální a právní názory zařazují mezi překážky i situace, které jsou obsahově překážkám velmi blízké, ale které ZP pod PVP nezařazuje (resp. jsou systematicky zařazeny jinak či dokonce upraveny jinými právními předpisy než ZP; např. přestávka v práci na jídlo a oddech, dovolená, přestávky ke kojení, období stávky dle zákona o kolektivním vyjednávání,​ aj.) +
-- ZP rozděluje PVP na: +
- - PVP na straně zaměstnance (§ 191 – 206 ZP) +
- - důležité osobní překážky  +
- - z důvodu obecného zájmu  +
- - PVP na straně zaměstnavatele (§ 207 – 210 ZP) +
- - prostoje ​a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy +
- - jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele +
- +
-=== Právní následky překážek v práci === +
- +
-- nejdůležitějším důsledkem je suspenze pracovního závazku +
-- došlo k dočasnému zániku povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci sjednaný druh práce a korespondující povinnosti zaměstnance ji vykonávat +
-- zaměstnanci nemůže vzniknout ani nárok na mzdu či plat za vykonanou práci (neboť práci nekoná), zaměstnavatel nemá povinnost mu mzdu či plat vyplatit +
-- za určitých, zákonem předpokládaných,​ okolností může zaměstnanci vzniknout nárok na náhradu mzdy nebo platu či nárok na jiné plnění +
-- vzhledem k tomu, že většina PVP má charakter (ze strany zaměstnance) nezavinění překážky,​ s ohledem na vyživovací funkci mzdy a s ohledem na to, že zaměstnanci nemůže vzniknout nárok na mzdu, tak ZP upravuje otázku hmotného zabezpečení zaměstnanců,​ kteří nepracují v důsledku PVP +
-- ve vztahu ke způsobu hmotného zabezpečení při PVP lze rozlišovat tyto situace: +
- - zaměstnanec má právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele (např. při prostoji) +
- - zaměstnanec bude zabezpečen dávkami sociálního zabezpečení (např. při mateřské dovolené) +
- - zaměstnance zabezpečí jiný subjekt než zaměstnavatel (např. při dlouhodobém uvolnění pro výkon veřejné funkce poskytuje odměnu zaměstnavatel,​ pro kterého je uvolněn) +
- - zaměstnanec nebude hmotně zabezpečen (neplacená PVP, se kterou není spojen žádný druh hmotného zabezpečení,​ např. nepředvídané přerušení provozu, zpoždění hromadných dopravních prostředků) +
-- PVP mohou mít vliv u na další skupinu práv a povinností,​ zejm. pracovní dobu, dovolenou, zkušební dobu, stabilitu pracovního poměru +
-- dle § 348 odst. 1 písm. a se za výkon práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro PVP, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance,​ bylo-li předem sjednáno jeho napracování,​ a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy - > s tím souvisí § 85 odst. 5, který řeší problematiku pružné pracovní doby ve vazně na PVP tak, že pružné rozvržení se neuplatní v době důležitých osobních PVP, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu nebo peněžní dávky dle předp. o nem. poj., platí předem stanovené rozvržení týdenní prac. doby do směn, které musí zaměstnavatel určit +
-- § 97, upravující ostatní případy PVP je zvláštním ustanovením k obecné úpravě PVP +
-- § 97 odst. 5 upravuje poskytování prac. volna při PVP při uplatnění konta pracovní doby -> pracovní volno se poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, příp. v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den +
-- vliv PVP na dovolenou -> nelze zaměstnanci vůbec určit čerpání dovolené na dobu těchto PVP: +
- - výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení +
- - na dobu dočasné pracovní neschopnosti +
- - na dobu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené +
-- na dobu ostatních PVP nelze zaměstnanci určit čerpání dovolené jen na základě jeho žádosti +
-- dle § 216 odst. se pro účely dovolené posuzují doby některých PVP jako výkon práce (např. doba čerpání mateřské dov., pracovní neschopnosti vzniklé v důl. prac. úrazu nebo nemoci z pov. vzniklých při plnění prac. úkolů nebo v přímé souvislosti),​ některé doby PVP za výkon práce nepovažují (např. doba zameškaná pro důlež. osobní PVP, nejsou-li uvedeny v prováděcím pr. předpisu (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) +
-- § 223 upravuje případy krácení dovolené z důvodu PVP, které se pro účely dovolené nepočítají jako výkon práce (viz § 216 odst. 3) +
-- čerpání dovolené dle § 211 zaměstnavatel musí zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu vzniklo právo na dovolenou, ledaže zaměstnavateli v tom brání PVP na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody; pokud nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalend. roku kvlli dočasné prac. neschopnosti nebo z důvodu čerpání mateřské/​rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto PVP (§ 218 odst. 1 a 3) +
-- kolize PVP a dovolené – v případě PVP dle § 219 ve prospěch uvedených PVP, tzn. dovolená je přerušena,​ vyskytnou-li se během ní tyto PVP a čerpání pokračuje po odpadnutí zmíněných PVP, resp. přetrvá-li PVP původní dovolenou, tak k čerpání nevyčerpané části dojde zpravidla v novém termínu určeném zaměstnavatelem +
-- dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a dovolená zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené (§ 219 odst. 1 in fine) +
-- PVP vliv také na stabilitu pracovního poměru +
-- po dobu existence některých PVP nelze dát zaměstnanci výpověď, jedná se období ochranné doby (§ 53), byla-li dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výp. doba uplynula v této době, ochr. doba se do výpovědní nezapočítává a prc. poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výp. doby po skončení ochr. doby +
-- § 47 řeší problematiku návratu zaměstnance do práce po odpadnutí PVP +
-- při návratu zaměstnance z mateřské či rodičovské dovolené je nutno rozlišovat dvě situace +
- - pokud se vrací zaměstnanec po odpadnutí PVP uvedených v § 47 -> zaměstnavatel musí zaměstnance zařadit na původní práci a pracoviště,​ pokud to není možné, tak jej zařadí podle pracovní smlouvy, tedy postupuje stejně jako pokud se vrací zaměstnanec po odpadnutí jiných PVP než těch, které uvedeny v § 47, tzn. i v případě, vrácení z rodičovské dovolené (§ 196), zaměstnavatel musí přidělovat práci podle pracovní smlouvy, nemusí se jednat o stejné místo, ale musí jít o práci v souladu s prac. sml. +
-- pokud zaměstnavatel nemá tuto práci, musí se pokusit o dohodu (změnu prac. smlouvy spočívající ve změně druhu práce), není dohoda možná, tak asi není jiné řešení než skončení prac. poměru; dobu, po kterou nemůže přidělovat práce, je třeba kvalifikovat jako PVP na straně zaměstnavatele (s náhradou mzdy/​platu) +
-- kolize zkušební doby s PVP - § 35 odst. 4 – zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních PVP, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušeb. doby +
-- § 66 odst. 1 – zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalend. dnech (2012 – 2013 prvních 21 kalend. dnech) trvání dočasné prac. neschopnosti (karantény) zaměstnance +
-- § 34 odst. 3 – nenastoupení do práce ve sjednaný den – existence, resp. uvědomění zaměstnavatele o existenci PVP zabraňuje zaměstnavateli v odstoupení od prac. sml.  +
-- PVP se v případě souběžných pracovních poměrů posuzují zcela samostatně +
--  náhrada mzdy se vypočítává dle § 351 a násl., upravující otázku průměrného výdělku pro pracovněprávní účely +
-- pro účely náhrady mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti je tento průměrný výdělek ještě upravován – redukovaný průměrný výdělek +
- +
-== Překážky v práci na straně zaměstnavatele ​=+
-  +
- +
-- zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat ​ zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy +
--  lze je dělit na dvě skupiny: +
- - prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (§ 207) +
- - jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208-210) +
- +
-**Prostoje a přerušená práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí**+
  
 **Prostoj** **Prostoj**
-pokud zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení (zaměstnancem nezaviněnou),​ v dodávce surovin nebo pohonné síly nebo způsobenou chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami +  * pokud zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení (zaměstnancem nezaviněnou),​ v dodávce surovin nebo pohonné síly nebo způsobenou chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami 
-mělo by se jednat o PVP náhlou, nepředvídatelnou a přechodnou +  ​* ​mělo by se jednat o PVP náhlou, nepředvídatelnou a přechodnou 
-z důvodu prostoje může zaměstnance převést na jinou práci, pokud s tím souhlasí (§ 41 odst. 5), pokud za tuto práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku před převedením nebo pokud k převedení nedošlo, tak mu přísluší náhrada mzdy/platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku+  ​* ​z důvodu prostoje může zaměstnance převést na jinou práci, pokud s tím souhlasí (§ 41 odst. 5), pokud za tuto práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku před převedením nebo pokud k převedení nedošlo, tak mu přísluší náhrada mzdy/platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku
  
 **Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí** **Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí**
-zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného ​ výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci +  * zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného ​ výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci 
-pokud nepříznivé povětrnostní vlivy – může zaměstnance převést na jinou práci jen pokud s tím souhlasí a pokud za tuto práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku před převedením +  ​* ​pokud nepříznivé povětrnostní vlivy – může zaměstnance převést na jinou práci jen pokud s tím souhlasí a pokud za tuto práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží doplatek do výše průměrného výdělku před převedením 
-pokud živelní událost – převést může i bez souhlasu zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, pokud je to třeba k odvrácení živelní události nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, pokud za jinou práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží také doplatek do výše průměrného výdělku před převedením +  ​* ​pokud živelní událost – převést může i bez souhlasu zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, pokud je to třeba k odvrácení živelní události nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, pokud za jinou práci přísluší nižší mzda/plat, tak mu náleží také doplatek do výše průměrného výdělku před převedením 
-pokud nemůže konat práci v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy/platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku+  ​* ​pokud nemůže konat práci v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy/platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku
  
 **Jiné překážky na straně zaměstnavatele** **Jiné překážky na straně zaměstnavatele**
-zaměstnanci v tomto případě přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku, to neplatí, pokud bylo uplatněno konto pracovní doby +  * zaměstnanci v tomto případě přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku, to neplatí, pokud bylo uplatněno konto pracovní doby 
-jde o jinou PVP na straně zaměstnavatele také pokud nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím vyskytovaných službách (částečná nezaměstnanost) § 209  +  ​* ​jde o jinou PVP na straně zaměstnavatele také pokud nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím vyskytovaných službách (částečná nezaměstnanost) § 209  
-na základě dohody mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem může dojít k úpravě náhrady mzdy (jejímu snížení),​ která však nemůže činit méně, než 60 % průměrného výdělku +  ​* ​na základě dohody mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem může dojít k úpravě náhrady mzdy (jejímu snížení),​ která však nemůže činit méně, než 60 % průměrného výdělku 
-od 1.1.2012 může zaměstnavatel,​ u kterého nepůsobí odborová organizace, nahradit tuto dohodu vnitřním předpisem § 209 odst. 3 +  ​* ​od 1.1.2012 může zaměstnavatel,​ u kterého nepůsobí odborová organizace, nahradit tuto dohodu vnitřním předpisem § 209 odst. 3 
-doba strávená na pracovní cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, spadající do pracovní doby, se podle § 210 považuje za PVP na straně zaměstnavatele a zaměstnanci se mzda/plat nekrátí, za tuto dobu nemá nárok na náhradu mzdy/platu, ale přímo na mzdu/plat +  ​* ​doba strávená na pracovní cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, spadající do pracovní doby, se podle § 210 považuje za PVP na straně zaměstnavatele a zaměstnanci se mzda/plat nekrátí, za tuto dobu nemá nárok na náhradu mzdy/platu, ale přímo na mzdu/plat 
-jen pokud by zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda(plat) ušla, přísluší mu náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku+  ​* ​jen pokud by zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda(plat) ušla, přísluší mu náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku
  
 ===== Prameny ===== ===== Prameny =====
 +
   * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 337 - 345; 362 - 366.   * BĚLINA, Miroslav a kol. //Pracovní právo//. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6,​ s. 337 - 345; 362 - 366.
 +{{template>​pracovni-pravo:​pfuk:​pracko:​zkouska:​navigace}}
 +
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code