Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-29 [2012/12/05 13:50] Klára Švandelíková |
pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-29 [2012/12/06 20:12] Klára Švandelíková |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ====== 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele ====== | ====== 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele ====== | ||
| + | * Obecně viz otázka č. [[pracovni-pravo:pfuk:pracko:zkouska:skupina-ii:otazka-28|]] | ||
| - | ===== Pojem překážka v práci ===== | + | ===== Překážky v práci na straně zaměstnavatele ===== |
| - | + | ||
| - | * situace, kdy zaměstnanec nemůže plnit část pracovního závazku spočívající ve výkonu práce, protože nastanou určité skutečnosti, které činí toto plnění nemožným nebo je značně ztěžují | + | |
| - | * nastávají jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele a právní úprava s nimi spojuje rozličné důsledky | + | |
| - | * podstatou je právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovněprávních povinností | + | |
| - | * nemožnost nebo obtížnost není vždy možná chápat ve smyslu absolutním jako neschopnost konat dosavadní práci vůbec (např. uvolnění zaměstnance k výkonu veřejné funkce) | + | |
| - | * překážka v práci (PVP) musí zasahovat do pracovní doby (odrazem je i např. částečně odchylná úprava osobních překážek v práci u zaměstnanců nepracujících na pracovišti - § 317 ZP) | + | |
| - | * jde tedy o případy (pr. skutečnosti), kdy zaměstnanec z důvodů uznaných právními předpisy, event. sjednaných, nekoná práci, kterou by jinak v daný moment konat měl, a které zakládají určitá práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, tj. s nimiž právní předpisy spojují stanovené právní důsledky | + | |
| - | + | ||
| - | ==== Druhy překážek v práci ==== | + | |
| - | + | ||
| - | * členění podle toho | + | |
| - | * na straně kterého účastníka pracovněprávního vztahu vznikl důvod suspenze pracovního závazku -> PVP na straně zaměstnance a PVP na straně zaměstnavatele | + | |
| - | * zda je s tím spojena náhrada mzdy nebo platu či nikoliv -> placené a neplacené | + | |
| - | * v odborné literatuře se objevuje i členění různých případů suspenze pracovního závazku na legální a nelegální a právní názory zařazují mezi překážky i situace, které jsou obsahově překážkám velmi blízké, ale které ZP pod PVP nezařazuje (resp. jsou systematicky zařazeny jinak či dokonce upraveny jinými právními předpisy než ZP; např. přestávka v práci na jídlo a oddech, dovolená, přestávky ke kojení, období stávky dle zákona o kolektivním vyjednávání, aj.) | + | |
| - | * ZP rozděluje PVP na: | + | |
| - | * PVP na straně zaměstnance (§ 191 – 206 ZP) | + | |
| - | * důležité osobní překážky | + | |
| - | * z důvodu obecného zájmu | + | |
| - | * PVP na straně zaměstnavatele (§ 207 – 210 ZP) | + | |
| - | * prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy | + | |
| - | * jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele | + | |
| - | + | ||
| - | === Právní následky překážek v práci === | + | |
| - | + | ||
| - | * nejdůležitějším důsledkem je suspenze pracovního závazku | + | |
| - | * došlo k dočasnému zániku povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci sjednaný druh práce a korespondující povinnosti zaměstnance ji vykonávat | + | |
| - | * zaměstnanci nemůže vzniknout ani nárok na mzdu či plat za vykonanou práci (neboť práci nekoná), zaměstnavatel nemá povinnost mu mzdu či plat vyplatit | + | |
| - | * za určitých, zákonem předpokládaných, okolností může zaměstnanci vzniknout nárok na náhradu mzdy nebo platu či nárok na jiné plnění | + | |
| - | * vzhledem k tomu, že většina PVP má charakter (ze strany zaměstnance) nezavinění překážky, s ohledem na vyživovací funkci mzdy a s ohledem na to, že zaměstnanci nemůže vzniknout nárok na mzdu, tak ZP upravuje otázku hmotného zabezpečení zaměstnanců, kteří nepracují v důsledku PVP | + | |
| - | * ve vztahu ke způsobu hmotného zabezpečení při PVP lze rozlišovat tyto situace: | + | |
| - | * zaměstnanec má právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele (např. při prostoji) | + | |
| - | * zaměstnanec bude zabezpečen dávkami sociálního zabezpečení (např. při mateřské dovolené) | + | |
| - | * zaměstnance zabezpečí jiný subjekt než zaměstnavatel (např. při dlouhodobém uvolnění pro výkon veřejné funkce poskytuje odměnu zaměstnavatel, pro kterého je uvolněn) | + | |
| - | * zaměstnanec nebude hmotně zabezpečen (neplacená PVP, se kterou není spojen žádný druh hmotného zabezpečení, např. nepředvídané přerušení provozu, zpoždění hromadných dopravních prostředků) | + | |
| - | * PVP mohou mít vliv u na další skupinu práv a povinností, zejm. pracovní dobu, dovolenou, zkušební dobu, stabilitu pracovního poměru | + | |
| - | * dle § 348 odst. 1 písm. a se za výkon práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro PVP, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy - > s tím souvisí § 85 odst. 5, který řeší problematiku pružné pracovní doby ve vazně na PVP tak, že pružné rozvržení se neuplatní v době důležitých osobních PVP, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu nebo peněžní dávky dle předp. o nem. poj., platí předem stanovené rozvržení týdenní prac. doby do směn, které musí zaměstnavatel určit | + | |
| - | * § 97, upravující ostatní případy PVP je zvláštním ustanovením k obecné úpravě PVP | + | |
| - | * § 97 odst. 5 upravuje poskytování prac. volna při PVP při uplatnění konta pracovní doby -> pracovní volno se poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, příp. v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den | + | |
| - | * vliv PVP na dovolenou -> nelze zaměstnanci vůbec určit čerpání dovolené na dobu těchto PVP: | + | |
| - | * výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení | + | |
| - | * na dobu dočasné pracovní neschopnosti | + | |
| - | * na dobu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené | + | |
| - | * na dobu ostatních PVP nelze zaměstnanci určit čerpání dovolené jen na základě jeho žádosti | + | |
| - | * dle § 216 odst. se pro účely dovolené posuzují doby některých PVP jako výkon práce (např. doba čerpání mateřské dov., pracovní neschopnosti vzniklé v důl. prac. úrazu nebo nemoci z pov. vzniklých při plnění prac. úkolů nebo v přímé souvislosti), některé doby PVP za výkon práce nepovažují (např. doba zameškaná pro důlež. osobní PVP, nejsou-li uvedeny v prováděcím pr. předpisu (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) | + | |
| - | * § 223 upravuje případy krácení dovolené z důvodu PVP, které se pro účely dovolené nepočítají jako výkon práce (viz § 216 odst. 3) | + | |
| - | * čerpání dovolené dle § 211 zaměstnavatel musí zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu vzniklo právo na dovolenou, ledaže zaměstnavateli v tom brání PVP na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody; pokud nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalend. roku kvlli dočasné prac. neschopnosti nebo z důvodu čerpání mateřské/rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto PVP (§ 218 odst. 1 a 3) | + | |
| - | * kolize PVP a dovolené – v případě PVP dle § 219 ve prospěch uvedených PVP, tzn. dovolená je přerušena, vyskytnou-li se během ní tyto PVP a čerpání pokračuje po odpadnutí zmíněných PVP, resp. přetrvá-li PVP původní dovolenou, tak k čerpání nevyčerpané části dojde zpravidla v novém termínu určeném zaměstnavatelem | + | |
| - | * dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a dovolená zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené (§ 219 odst. 1 in fine) | + | |
| - | * PVP vliv také na stabilitu pracovního poměru | + | |
| - | * po dobu existence některých PVP nelze dát zaměstnanci výpověď, jedná se období ochranné doby (§ 53), byla-li dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výp. doba uplynula v této době, ochr. doba se do výpovědní nezapočítává a prc. poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výp. doby po skončení ochr. doby | + | |
| - | * § 47 řeší problematiku návratu zaměstnance do práce po odpadnutí PVP | + | |
| - | * při návratu zaměstnance z mateřské či rodičovské dovolené je nutno rozlišovat dvě situace | + | |
| - | * pokud se vrací zaměstnanec po odpadnutí PVP uvedených v § 47 -> zaměstnavatel musí zaměstnance zařadit na původní práci a pracoviště, pokud to není možné, tak jej zařadí podle pracovní smlouvy, tedy postupuje stejně jako pokud se vrací zaměstnanec po odpadnutí jiných PVP než těch, které uvedeny v § 47, tzn. i v případě, vrácení z rodičovské dovolené (§ 196), zaměstnavatel musí přidělovat práci podle pracovní smlouvy, nemusí se jednat o stejné místo, ale musí jít o práci v souladu s prac. sml. | + | |
| - | * pokud zaměstnavatel nemá tuto práci, musí se pokusit o dohodu (změnu prac. smlouvy spočívající ve změně druhu práce), není dohoda možná, tak asi není jiné řešení než skončení prac. poměru; dobu, po kterou nemůže přidělovat práce, je třeba kvalifikovat jako PVP na straně zaměstnavatele (s náhradou mzdy/platu) | + | |
| - | * kolize zkušební doby s PVP - § 35 odst. 4 – zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních PVP, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušeb. doby | + | |
| - | * § 66 odst. 1 – zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalend. dnech (2012 – 2013 prvních 21 kalend. dnech) trvání dočasné prac. neschopnosti (karantény) zaměstnance | + | |
| - | * § 34 odst. 3 – nenastoupení do práce ve sjednaný den – existence, resp. uvědomění zaměstnavatele o existenci PVP zabraňuje zaměstnavateli v odstoupení od prac. sml. | + | |
| - | * PVP se v případě souběžných pracovních poměrů posuzují zcela samostatně | + | |
| - | * náhrada mzdy se vypočítává dle § 351 a násl., upravující otázku průměrného výdělku pro pracovněprávní účely | + | |
| - | * pro účely náhrady mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti je tento průměrný výdělek ještě upravován – redukovaný průměrný výdělek | + | |
| - | + | ||
| - | == Překážky v práci na straně zaměstnavatele == | + | |
| * zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy | * zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy | ||
| Řádek 71: | Řádek 10: | ||
| * jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208-210) | * jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208-210) | ||
| - | **Prostoje a přerušená práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí** | + | === Prostoje a přerušená práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní události === |
| **Prostoj** | **Prostoj** | ||
