Obsah
26. Odměňování v podnikatelské sféře
Obecný úvod
- práce za úplatu je základním znakem závislé práce; jde o pracovněprávní vztahy
- Funkce odměňování:
- Motivační – používání mzdy jako motivace zaměstnance pracovat
- Regulační – ukazatel tržní hodnoty práce
- Kompenzační – kompenzace volného času, místo kterého zaměstnanec pracuje a zároveň může kompenzovat horší pracovní podmínky apod.
- Sociální – ovlivňuje životní úroveň
- Právo na spravedlivou odměnu za práci– zakotveno v Listině zákl. práv a svobod čl.28 a dále v zákoníku práce §110
- Ochrana mzdy
- Úmluva o ochraně mzdy
- Splatnost v zákonné měně, vyplácení přímo zaměstnanci, zákaz omezení volného nakládání se mzdou, zaměstnanci jsou v případě likvidace podniku přednostním věřitelem, informování o mzdových podmínkách předem, stanovení minimální mzdy vládou…
Právní úprava
- Do roku 2007 (účinnost zákoníku práce) se odměňování řídilo Zákonem o mzdě
- Nyní je úprava kompletně v Zákoníku práce 6. Část §109 – 150
- Právní úprava je pouze rámcová, převážně fakultativní (na rozdíl od nepodnikatelské sféry, tam je úprava kogentní s přesnými pravidly pro odměňování)
Mzda
- peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, namáhavosti, výkonnosti a prac. výsledků
- Odměna v podnikaltelské sféře, zahrnuje i naturální mzdu (§119). Zaměstnanec ale musí vždy dostat mzdu v penězích nejméně ve výši minimální resp. zaručené mzdy.
- Nepovažuje se za ní náhrada mzdy, odstupné, cestovní náklady, odměna za pracovní pohotovost (nic z toho není odměna za vykonanou práci!) = nemzdová plnění
- Sjednání mzdy
- Mzda musí být sjednána písemně a před výkonem práce
- dvoustranný právní úkon na základě konsenzu obou stran
- V pracovní nebo jiné smlouvě
- V kolektivní smlouvě (KS)
- Jednostranný právní úkon, rozhodnutí zaměstnavatele
- Vnitřní mzdový předpis (VP)
- Mzdový výměr/dekret (pro konkretizaci mzdových podmínek)
- výše mzdy
- mzda náleží zaměstnanci nejméně ve výši a za podmínek, které stanoví ZPr
- nesmí být nižší než minimální mzda X výhodnější podmínky může stanovit KS nebo VP X ještě výhodnější podmínky může stanovit pracovní smlouva
- minimální mzda = §111 (1) ZPr nejnižší přípustná výše odměny v pracovněprávním vztahu (vztahuje se i na dohody!)
- výši minimální mzdy stanovuje vláda nařízením (567/2006)
- základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí k 1. 1. 2015 měsíčně 9 200 Kč nebo 55 Kč za hodinu
- v případě, že mzda nedosáhne výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat (je jedno, z jakého důvodu byla nižší)
- nejnižší zaručená mzda
- § 112(2) – vláda stanoví nařízením nejnižší úrovně ZM odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce … vztahuje se na ZC, jejichž mzda není v kolektivní smlouvě a na ty, kterým náleží plat → nařízení 567/2006 o MM, ZM (obsahuje 8 stupňů ZM)
Mzdové formy
- Mechanismus propojení výše mzdy s pracovním výkonem zaměstnance
- Časová mzda
- Úkolová mzda
- Smíšená mzda v kombinaci s úkolovou a podílovou
- Podílová mzda
- Akordní mzda
- Doplňkové mzdové formy:
- Prémie - volnost
- Odměny (bonusy) - volnost
- Další platy (13., 14.) - volnost
- Povinné příplatky – upraveny ZPr
- Za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v noci, za práci v sobotu a neděli a za práci ve ztíženém prostředí
- Nepovinné příplatky = jak si zaměstnavatel určí ve vnitřním předpisu
Odměňování práce přesčas §114
- Příplatek ke mzdě, na kterou zaměstnanci vzniklo za práci přesčas právo alespoň 25% průměrného výdělku zaměstnance
- Příplatek nepřísluší, pokud je přesčas kompenzován náhradním volnem
- Možno sjednat mzdu, která dopředu zohledňuje práci přesčas, ale ten rozsah práce nesmí překročit 150 hodin práce přesčas ročně. U vedoucích zaměstnanců lze zahrnout veškerou práci přesčas.
Odměňování svátků §115
- Zaměstnanec dostane mzdu a náhradní volno v rozsahu práce vykonané ve svátek, poskytnuté do konce 3 měsíce násl.po výkonu práce ve svátek. Volno se poskytuje s náhradou mzdy.
- Možnost dohody, že místo náhradního volna si zaměstnanec vezme příplatek ve výši svého průměrného výdělku (100% příplatek)
- Pokud připadne svátek na obvyklý pracovní den zaměstnance a nepracuje, nekrátí se mu mzda, ale taky ani nenáleží žádný příplatek (§ 115 odst. 3)
Odměňování práce ve ztíženém pracovním prostředí §117
- Vymezení ztíženého pracovního prostředí stanoví vláda nařízením 567/2006
- Příplatek nejméně 10% minimální mzdy
- Nastaveno nízko – nemotivuje to zaměstnavatele, aby prac.prostředí zlepšovali
Odměňování práce v noci §116
- Vymezení noční práce od 22:00 do 6:00
- Příplatek 10% průměrného výdělku (není stejná sazba jako u práce ve ztíženém prostředí – kritizováno, vedoucí pracovník bude mít za práci v noci víc peněz než řadový pracovník, přitom noční podmínky mají oba stejné.
- Je však možné sjednat i jinou výši a způsob určení příplatku ⇒ v pracovní nebo kolektivní smlouvě je možné jít i pod 10% příplatek stanovený zákonem (to platí i pro §118).
Odměňování práce v sobotu a neděli §118
- Příplatek 10% průměrného výdělku
Odměňování jiné než sjednané práce §139
- Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda
- z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosažení přípustné expozice
- nařízení karantény
- odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody
- prostoj nebo pro přerušení práce způsobené povětrnostními vlivy
- Přísluší mu mzda podle vykonávané práce a pokud je nižší tak doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.
- Přeložení z důvodu trestní stíhání – mzda podle vykonávané práce (pokud nebude odsouzen, připadne mu doplatek)
Náhrada mzdy při překážkách v práci
- pokud se poskytuje volno s náhradou mzdy, pak ve výši průměrného výdělku (výjimky – prostoj 80% výdělku, povětrnostní vlivy 60% výdělku; pokud ZL vymezí vážné provozní důvody, pak 60%, při částečné nezaměstnanosti poskytovat 60% se souhlasem úřadu práce)
- Přestávky na jídlo a oddech – žádná náhrada mzdy
- Dovolená – náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
Odměna za pracovní pohotovost §140
- Příplatek 10% průměrného výdělku – není to běžné, ale po dohodě by šlo poskytnout i náhradní volno
- pokud ZC začne konat práci → přísluší mzda/plat + možná odměna za přesčas
Srážky ze mzdy §145 - §150
- hrubá mzda/plat (brutto) → srážky → čistá mzda/plat (netto)
- na základě dohody o srážkách ze mzdy (§327), v případech stanovených zákonem
- Srážky jednostranným úkonem - položky uvedené v ZPr, např.:
- Záloha na daň z příjmu FO
- Sociální a zdravotní
- Záloha na mzdu, když nebyly splněny podmínky pro přiznání té mzdy
- Částky postižené výkonem soud.rozhodnutí (exekuce – zadržení mzdy)
Splatnost mzdy §141
- Splatná po vykonání práce nejpozději v měsíci násl. po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu
- Nutno stanovit pravidelný termín výplaty
- Pokud tento termín připadá na dovolenou zaměstnance, je zaměstnavatel mu mzdu vyplatit před nastoupením na dovolenou (možno dohodnout jinak)
- Při skončení prac.poměru se mu vyplatí mzda za měsíční období v den skončení prac.poměr
- Pokud zaměstnavatel nedodrží termín splatnosti mzdy, ocitá se v prodlení
- 118/2000 Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – zaměstnanec může uplatnit svůj nárok na vyplacení mezd
Výplata mzdy §142
- V zákonných penězích, v pracovní době a na pracovišti (pokud není dohodnuto jinak – což většinou je na bezhotovostní výplatu)
- Možno i v naturáliích se souhlasem zaměstnance (nevyskytuje se)
- Zaměstnavatelé jsou povinni vydat zaměstnanci doklady s údaji o složkách mzdy a provedených srážkách
Průměrný výdělek §351 – 362
- výpočet vychází z těchto principů:
- vychází z hrubé mzdy zúčtované v rozhodném období (čtvrtletí)
- neodpracoval-li ZC v rozhodném období 21 dnů, používá se pravděpodobný výdělek
- průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek
- průměrný měsíční výdělek = průměrný hodinový výdělek x týdenní pracovní doba x koeficient 4,348 (vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce) §365 odst.3
- vykonává-li ZC více prací u téhož ZL, posuzují se každá samostatně
Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce
- Cestovní náhrady
- Pracovní cesty, cesty mimo pracoviště, mimořádné směny, přidělení k výkonu práce do zahraničí
- Náhrada jízdních výdajů, výdajů za ubytování, stravné, kapesné, nutné vedlejší výdaje, jízdní výdaje za cesty k návštěvě rodiny, za používání motorových vozidel
- Některé výdaje je třeba prokázat (jízdné, nocležné) jiné ne (stravné)
- Náhrada za používání vlastního nářadí, zařízení a pomůcek
- Nárok na náhradu za jejich opotřebení
- Zaměstnanec a zaměstnavatel se musí na používání vlastních pomůcek a na výši náhrady dohodnout
- U motorového vozidla přísluší za každý km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty
Prameny
- BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. a podstat. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 599 s., ISBN 978-80-7400-405-6, s. 293 - 335.
Navigace
Skupina A
1. Pojem, vymezení a obsah pracovního práva | 2. Postavení pracovního práva v systému práva | 3. Vztah pracovního a občanského práva | 4. Mezinárodní prvek v pracovním právu | 5. Evropské pracovní právo | 6. Prameny pracovního práva | 7. Vznik a vývoj pracovního práva | 8. Základní zásady pracovněprávních vztahů a jejich význam | 9. Ochranná funkce pracovního práva v její projevy v právní úpravě | 10. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu | 11. Pracovněprávní vztahy a jejich prvky | 12. Právní skutečnosti v pracovním právu | 13. Počítání času; lhůty a doby v pracovním právu | 14. Smlouvy v pracovním právu | 15. Vady pracovněprávních úkonů a jejich právní následky | 16. Účastníci individuálních pracovněprávních vztahů, jejich jednání a zastoupení | 17. Účastníci kolektivních pracovněprávních vztahů | 18. Pojem a druhy pracovního poměru | 19. Vznik pracovního poměru | 20. Změna pracovního poměru | 21. Dočasné přidělení | 22. Skončení pracovního poměru | 23. Závazky v pracovněprávních vztazích | 24. Zajištění závazků z pracovněprávních vztahů | 25. Základní povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance | 26. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci | 27. Flexibilní formy výkonu práce | 28. Vysílání zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí | 29. Osobní práva zaměstnance a jejich ochrana při realizaci činnosti zaměstnavatele | 30. Doručování písemnosti | 31. Přechod práva a povinností z pracovněprávních vztahů | 32. Další právní vztahy účasti na práci | 33. Pojetí odpovědnosti v pracovním právu | 34. Základní rozdíly v postavení zaměstnanců v podnikatelské a v nepodnikatelské sféře | 35. Agenturní zaměstnávání | 36. Principy kolektivního vyjednávání | 37. Formy kolektivních pracovněprávních vztahů | 38. Zástupci zaměstnanců v kolektivních pracovněprávních vztazích | 39. Postavení odborů a zaměstnavatele - sociální dialog | 40. Rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP a jejich úloha v procesu informování a projednání | 41. Právo na práci a zabezpečení v nezaměstnanosti | 42. Kontrolní činnost v oblasti pracovního práva
Skupina B
1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru | 2. Pracovní smlouva a její náležitosti | 3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance | 4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) | 5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) | 6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) | 7. Převedení na jinou práci | 8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení | 9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí | 10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru | 11. Okamžité zrušení pracovního poměru | 12. Omezení při rozvazování pracovního poměru | 13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele | 14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru | 15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky | 16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti | 17. Dohoda o pracovní činnosti | 18. Dohoda o provedení práce | 19. Délka pracovní doby a její rozvržení | 20. Konto pracovní doby | 21. Doba odpočinku a její druhy | 22. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost | 23. Práva a povinnosti zaměstnanců na úseku BOZP | 24. Pracovní podmínky žen a mladistvých | 25. Postavení zaměstnanců se zdravotním postižením a uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením | 26. Odměňování v podnikatelské sféře | 27. Odměňování v nepodnikatelské sféře | 28. Překážky v práci na straně zaměstnance | 29. Překážky v práci na straně zaměstnavatele | 30. Dovolená | 31. Péče o zaměstnance | 32. Prohlubování a zvyšování kvalifikace | 33. Odpovědnost zaměstnance za škodu | 34. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu | 35. Odpovědnost za pracovní úraz a nemoc z povolání | 36. Přístup k nadnárodním informacím | 37. Obsah kolektivní smlouvy | 38. Kolektivní spory | 39. Právo na stávku, výluka | 40. Zprostředkování zaměstnání | 41. Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci | 42. Nástroje podpory zaměstnávání
